Předchozí (396)  Strana:397  Další (398) |
|
|||
397
|
|||
|
|||
Hutnota, y, f. = hutnosť. Šp. H. par.
Šfk. Poč. 385., Nev. — Rm. I. 59. Hutnouti, vz Hutati.
Hutnutý = trhnutý, napilý, angerauscht.
Slez. Šd. Hutný == hutní. H. budova. NA. IV. 165.
- H hustý atd. H. látka. Prm. IV. 135. Železo jest hutnější dřeva. Kk. Hutský Matej z Křivoklátu, malíř, zemřel
okolo r. 1600. Vz S. N.. Ukaz. 45. Huty, dle Dolany, myslivna u Křelovic.
Hutyrová, é, f., hora na Oravsku. Pokr.
Pot. II. 256. Huza, y, f. = kostřec, na Slov. trtáč, der
Bürzel, Steiss. Nz. Huzanka, y, f., helosis, die Helosis, rostl.
Vz Rstp. 1471. Húzati = Msti, housti, hudbu dělati. Slez.
Šd., Laš. Brt. D. 217. Huzel, zle, m. == uzel. Na Polic, a na
Mor. H. trávy, sena. Vz Noša. Brt., Šd., Kšá. Huzené = uzené. Mor. — H. = peníz,
který dostává pacholek při prodeji koně; děvečka dostává při prodeji krávy ocasné. U Morkovic. Bkř. Huzenice, ves v Písecku. Blk. Kfsk.
650. Huzháček, čku, m,, brachionus, derHaken-
wirbel. Šm. Huzlar Kašp. Blk. Kfsk. LI.
Huzová, é, f. H. Moravská, Böhmisch
(Mährisch-)-Hause, ves u Šternberka na Mor.; H. Německá, Deutsch-Hause, městečko tam- též. PL. Húž = houžev. Št. Kn. š. 274. Ta oba
črt pojme v svú húž. Hr. rk. 351. Húžba = húžva u Doláků. Brt. D. 53.
Hužel, žla, m., os. jm. Arch. V. 556.
Huženice, ves. Arch. I. 538.
Húžev, žve, f., húževka, der Kettenring.
Laš. Tč. Cf. Houžev. Húževnosť. Št. Kn. š. 163., 165.
Húževný = houževný.
Húžva, y, f. = houžev. Mor. a slov. Dbš.
Sl. pov. IV. 88., Ps. sl. 385. H. = březový provaz na gréfinách místo řetězů, též vitra zvaný. Val. Brt. D. 217. Vz Vitra. Kcely byste mi dáku h-u na hrdlo obesiť. Dbš. Obyč. 14. — H. = tuhá, tvrdá věc jako houžev. Val. Vck. Húžvačiť sa, vz Húžviť.
Húžvár, a, m., der Wiedenmacber, Seiler.
Slov. Loos. Húžvice, e, f. = svor z kůže, spojuje
náhlavek (ohlavek) na cepíku (mlatku) s ná- hlavkem na držadle cepovém. Zátur. Húžvistý = houževný, houževnatý. Slov.
Húžviť sa, húžvačiť sa = nuzačiti se,
skrblým býti. Mor. Brt. D. 217. Húžvový, biegsam. Slov. Ssk.
Hvarec = hovárati. Slov. Šitke budu h.,
že si mlade dzevče. Sb. sl. ps. II. 1. 59. Hvaric = hvarec. Slov., na Šarišsku. Tč.
Kec (keď) mi budze dačo (něco) h., převalím jej hlavu. Sl. sp. 127. Hvězda, lit. zvaizdé. Mkl. aL. 267., Šrc.
478, Mkl. Etym. 81. H. barevné, circum- polarní, točnobiízké. Vz Stě. Zem. 40., 61. H. zodiakalní, Zodiakalsterne, Sl. les., zdvo- |
jené (dvojhvězdy), ztrojené, mlhovité, Stč.
Zem. 140., 143., 148., Schd. I. 257., střelná (padající), Sternschuppe, Dch., vz Schd. I. 256., Stč. Zem. 22., 252., teleskopická (da- lekohledem viditelná), počasná, Stč. Zem. 36., 41., 43., 46., v teleskopu. KP. II. 175. Jak stanoví se poloha hvězdy? Vz MS. 293. O h. vz také S. N., Kram. Slov. Nebe hvě- zdami se obsypalo. Němc. H. se vysiakla (vyčistila). Němc. IV. 440. Slunce jedno za všecky hvězdy stojí. Km. Vyhledávati běhy hvězd věc jest více pěkná nežli užitečná. V. Budú se stkvieti jako hvězdy; Jako ono sedm bludných hvězd. Št Kn. š.6., 91. Když se hvězdy trepotají nebo když jest jich mnoho viděti a jsou červeny, bude pršeti. Zlínsky. Brt. Kdo na hvězdy prstem ukazuje, tomu prst upadne. Vidí-li kdo h-u blízko měsíce, brzy sám nebo někdo z příbuzenstva zemře. Mus. Na hvězdu nemá se ukazovati prstem; mohl by ukázati na svou a ta by pak spadla. V Podluží. Brt. — H. Když se člověk pod jednú hvězdu narodí. M. — H. = los. Každý člověk má svou h-u na nebi a když hvězdy padají, znamená to umírání lidí. Mus. Vz předcházející, kde se praví, že se nemá prstem na hvězdy ukazo- vati. — H. přenes. H. moci perské hasla. J. Lpř. H. ctnosti. Čch. Bs. 22. — H. = věc hvězdě podobná. H. kola, die Rosette. Nz. H. větrná či větrojev, růže větrná, die Wind- rose. Sl. les. H. = tvar rosetty při broušení granátu. Zhlk. H. = hvězditá hradba, die Sternschanze. — H. ve vyšívání. Vyšívání na hvězdu. Mor. H. šestidílná, jiřinka, maceška, růžový list, řebríček, tulipán, slunečnice, leknín, paprsek, chrpa, chudobka, pruhovaná, věnec vavřínový, řetízková, rozmarínková, řadová, jitrocel, větrník, čtyřdílková, kříž maltézský, srdcová, hvězdýš, listnatá, růžica, list fijalkový, jahodový, pupínková, peti- lístek, prstének atd. Škol. žen. pr. — H. — kráva s hvězdou 1 na čele. Mor. Brt. — H. Stern, vsi u Králové Dvora a u Slaného ; sam. u Jesenic a u Liboce (u Prahy, starý lo- vecký zámek, nedávno ještě voj. prachárna.) Vz S. N. U Hvězd, U Černé, U Stříbrné Hvězdy v Praze. Tk. II. 536., V. 242., VI. 348. - H., y, m., os. jm. Tk. IV. 727., V. 242. H. Jan z Vícemilic. Vz S. N., Tk. Ž. 221. — Z Hvězdy Jan. Vz Marek Jan Jindř. Hvězdář, der Sternseher. H-ři čeští. Vz
Schd. I. 253. A sú u nás doma takoví h-ři, co vypočítajú h-cky na nebi. Sš. P. 692. — H, der Sterndeuter. Abychom my měii h-ři (vykladači) toho býti. Wtr. — H. = svobod- nik, der Gefreite (žert. u vojska). Vz Hvěz- dička. Us. Kšť. — H. — zlatý jetel. U N. Bydž. Kšť. — H. = falešné seménko při- míchané do semene jetelového, tomuto zcela podobné. U Hořic. Hk. — H., Hwiezdař, sam. u Krumlova. Hvězdárna, vz S. N., Kram. Slov.
Hvězdářský. H. dalekohled, Mj., měřietví,
NA. V. 87., šířka, délka, záhada, Stč. Zem. 79., 173., měsíc (27 dní 12 hod. 44 m.) Lpř. Dj. I. 4. Hvězdářství popisné. Vz Stč. Zem. 149.
— Št. Kn. š. 10. A ovšem po h. nestojte pilně, z něhožť sú mnozí bludové i čaři |
||
|
|||
Předchozí (396)  Strana:397  Další (398) |