Předchozí (32)  Strana:33  Další (34) |
|
|||
33
|
|||
|
|||
Archa, y, f., z lat. area, skříně, schránka,
Die Arche, stlát, též archa, Mz. 96. A. úmluvy. A. páně. V. — A., skříňka v oltáři na ve- lebnou svátost', Das Tabernakel. Ros. — A. Noemova, koráb Noeinův, Die Arche Noe. Archaeolog, a·, m., z řec, zpytec starožit-
ností. Rk. Archaism-us, u, m., z řeckého, zastaralé
slovo, Rk., zastaralá frase. Archanděl, a, m. V., Vz Anděl. Erzengel.
Archela-us, a, m., král macedonský a.
básník. Archi-as, a n. e, m., řec básník.
Archidem-us, a, m., řec. dialektik.
Arehiloch-us, a, m., řec. básník. — Ar-
chilošský verš. Tříměr skoncovaný jednou slabikou, trimeter catal. in syľlabam: ».. υ υ ./_ uu .'_ . Verš a. s přerývkou po tře- tím dvihu a s rozlukou před třístopim tro- chejským. .'. υυ.!.υυ_'..| uv_i_w \ j -j ._ u _' _\>
Dvouverší arch. první složené z hexametru
a menšího verše a. /_ \j υ , j_ υ u j j__ υ u j _'_ u u \ j_ i.m< j . u.
-'- u <-' I _'_ <-> >J -'-·
Dvouverší a. čtvrté složené z verše a. vět- šího a tříměru iambického kusého. ...'. " *-> .'.. w .'. I u u _'_ u u '_ <>_υ ' u
Vz Mk. M.318., 319., 321.,Zk. Ml. II., 191.
197.; Sš. 22. — Archiloš. distichon. Mk. Ml. 321,; Zk. Ml. II., 199. 200.; S. N. Archimandrita, y, m., představený klá-
štera řeckého. Archimandrit. Archimed-es, ea, n. a, m., mathematik
a mechanik syrakuský. Vj. Archipelag-us, a, m., z řec, moře zvl.
aegaejské. Architekt, a, m., z řec, stavitel. —
Architektura, y, f., stavitelství. Rk. Archityp, u, m., z řec, prvopis, prvo-
tisk. Rk. Archiv, u, m., z lat., listovna. — - Archivár,
e, m. — Archivní. Archiv-. Arch-on, onta, m., po vypuzení králův
nejvyšší úředník v Athénách. Vj. Archový. A. format. -· Archovní kniha.
Ros. Bogen-. Archyt-as, -y (a), m., filosof, řec. r. 380.
př. Kr. Ariadn-a, y, f., dci Minoova, pomohla
Theseovi z bludiště. Arian, a, m., kacíř sekty arianské. V.
Arici-a, e, f., město v Latiu. — Aricijský.
Arie, e, f., z vlas. aria = jednohlasná,
krátká píseň. Jg. Solový zpěv s průvodem. Hd. A. deklamatorní, kontrapunktická, kon- certní, bravurní, mluvená (Parlando-Arie). S. N. Arimin-um, a, n., mě. v Umbrii v Italii.
Arion, a, m., básnik a citární k lesbický.
Ari-ové, ův, m., kmen germánský.
Ariovist-us, a, m., kníže germánské, jež
Caesar porazil. Aristagor-as, y n. a, m., jméno řec.
Aristarch-us, a, m., alexandr. grammatik.
Aristid-es, a, m., athen. státnik.
Aristipp-us, a, m., zakladatel školy
cyrenské. Aristobul-us, a, m., řec. dějepisec.
|
Aristodem-us, a, m., tyranu cumský;
herec. Aristofan-es, ea u. a, m., slavný řecký
skladatel komoedii. Aristokratie e, f., z řec, vláda šlechty.
Polsky: panovladsťvo. — Aristokrat, a, m., velmož, hrdý šlechtic, pánovitý; přívrženec šlechtovlády. — Aristokratka, y, f. — Ari- stokraticky. Aristokratisch. Aristomen-es, ea n. a, m., sl. vůdce
messenský. Ariston, a, m., řec, filosof.
Aristotel-es, ca n. a, m., slavný řecký
filosof, učitel Alexandra Velikého ; zakladatel školy peripatetické. Vj. Arithmetik-a, y. f., z řec; číslověda,
Nz., die Arithmetik, Rechenkunst. A. zvláštni, všeobecná; nižší, vyšší. S. N. — Arithmetický. -ářka. Přípona jmen podstatných rodu
žen., kovářka, Vz Tvoření slov. Arkahuz, u, m. (zastaralé), ručnice z oby-
čeje vyšlá, z lat. arcus a busa (tubus, Büchse), fr. arquebuse. Vz Mz. 90. Hákovnice. Arka- buzarka, y, ť. Gl. Arkabuzar, a, m., V., voják arkabuzem
opatrený, hákovník. Jg. Arkada , y, f., = loubeni, řada oblouků v
na pilířích. Rk. Arkade. Arkadie, e, f., krajina uprostřed Pelo-
ponnesu. — Arkadan a, m. — Arkadský. Arkéř, arkýř, e, m., dle Mz. L, 17.
z něm. Aerker, Erker. Vz Vikýř. — Jg. a Grimm poukazují k lat. area, arcus. A. = pavláčka na domě, výsadka, podstřeší. D. Arktur, a, m., veliká, jasná hvězda. —
Arktický -— k severu ležící. Jg. Arktisch. Arlekýn, a, m., z vlas., smíšek, blázen;
vrtipata. Hanswurst. Armáda, y, f., ze špan. Toto jméno zna-
menávalo veškerou válečnou moc na zemi i na moři; jindy zase pouze moc námořní; nyní zvláště jen vojsko na zemi. Dle zemí : vlaská, česká atd.; dle polohy: jižní, severní, zapadni atd. Rf. Armádu strojiti. V. Za armádou jíti. D. S armádou ku předu postu- povati, kráčeti; armádu pohotově míti. D. Die Armee. — Armádni sbor. Armeecorps. Armara, y, f., méně správně almara,
místy jarmara, z střlat. armarium (skříně na zbraň, lat. arma), vlas. a špan. armario, fr. armoire, něm. Almer (bavorsky: Almar). Mz. 98. A. pro (na) knihy, pro stříbro, pro šaty. V. Do a, zavříti. V. V a-ře něco cho- vati, míti. Jel. Schrank, Kasten, Almer. Armatura, y, f., z lat. Zbraň, zbroj,
ozbrojení. Rk. Armatur. Armeni-e, e, f., V., země v Asii mezi
Taurem a Kavkasem. — Armeňan,· ne: Armenčan. — Arménský. — Arménsko, a, n. Armotaj, e, m., (zastaralé) = mosaz. Sou-
visí s lat. aramum, aramen aes, vlas. rame, měď. Mz. 99. Messing. -árna. Přípona jmen podstatných rodu
žen. Mydl-árna, pek-árna, D., Jg., kolárna, truhlárna, bednárna. Pk. Vz Tvořeni slov. a -na, Mkl. B. 154. Arnošt, a, m., Ernest. V.
Arn-us, a, m., řeka v Etrurii, nyní Arno.
Arom-a, ata, n., řec, libý zápach kořenný,
libá vůně. Rk. |
||
|
|||
Předchozí (32)  Strana:33  Další (34) |