Předchozí (790)  Strana:791  Další (792) |
|
|||
791
|
|||
|
|||
Středobod, u, m, Mittelpunct, m. Dk.
S. zemský. Stč. Středobřiší, n. = středobříšek. Stff., Ott.
IV. 677. Středobříškový, mesogastrisch. Nz. lk.
Středobřišní. S. krajina, regio meso-
gastrica. Středocestí. Pal. Rdh. I. 17
Středočerný křivák. Vz Křivák.
Středočnělkatý. S. květy. Hg. 58.
Středodobý. S. slabika (v metrice). Dk.
Poet. 208. Stredoeurópský pásmový čas hodinový
na drahách železničných od 1/10 1891. O po- lednách bude v Praze 11 hodin 58 minut. Středofrancouzský kraj. Ndr. Anthr.
I. 108. Středohlaví, n., mesocephalus, Mittel-
haupt, n. Středohoří v Čech. Vz Ott. VI. 27. b.
Středohybný = uprostřed hybný. S-ní
vosové, fiéódov aiólot.
Středoitalský, mittelitalisch. J. Lpř
Středokamenný, mesolithisch. S. doba.
NA. V. 686. Středokostí, n., diaphysis, v anatomii
střední díl kostí dlouhých (kosti stehenné, ramenné atd.). S. N. XI. 370. Středokrácení, syncopatio, n., zastr.
Hank. Sb. 176. Středokraty. Sjiezdie se na s. s Straj-
nem. Arch. IX. 205. Stŕedokruží, n., Zwischenkreis, m. Rk
Středolebý, mesocephalisch. S. lidé. Stč.
Zem. 811. Středolodí, n = střed lodi. Mour.
Středomozek, zku, m., Mittelhirn, n.
Středonosý, mesorhinus. Ndr. Anthr. I.
77. Středopažbí, n., Mittelschaft, m. Rk.
Středopostí. Výb. I. 1013., U. 393 , Bart.
256., Arch. VII 4, IX. 51. a j., Let. 91 , 240. Středoprsový článek, mesomfalus.
Středořecký, mittelgrieehisch. J. Lpř.
Středorodý. S. přerývka, rým, zakon-
čení verše. Dk. Poet. 256., 406., 244. Středosemenný. S rostliny, centrosper-
meae. Odb. path. III. 654. Středosilurský, mittelsiluriseh. S. bři-
dlice. Kv. 1884. 557., Krč. Středoslovní, Inlaut-. S. průzev. Ndr.
Středošedý, halbgrau. Lpř.
Štředotyčna, y, f., Centrilinie. Let. Mt.
sl. V. 1. 18. Středoucho, a, n., Mittelohr, n. Máz-
dřivka s-cha, -diphtheritis; zánět s-cha, Otitis media. Středoústka, y, f., mesostomum, hmyz.
Vz Brm. IV. 141. Středovati. V ní všecku lásku středujíc.
Zr. Gris. Středoverší, n. = slova uprostřed verše.
Dk. Poet. 313., 440. Středovský Jak. Jiří, 1679.-1713, farář,
mor. historik. Rk. Sl. Stredový. S. sladkosť. Sv. ruk. 80.
Středový. S. průmět; zobrazování, Stč,
rovina, osvětlení, Jrl., čep, hřeb, náboj, |
paprsky, ZČ., rovnice kruhu, ellipsy, hyper-
boly. Jd., bod. Vnč. 12. Středozemí. Šf. Strž 280 a j.
Středule = kráva, která se ve středu
narodila. Mor. Brt. Středvěkosť, i, f. Koll. Zp II. 354.
Střeh sklopný a vztyčný. NA. III 65.
Střehmo = pozorně. Keď s vypátral, že
je mŕtvo všade. Slov. Phľd. X. 4. Stréhnuť = stříci. Slov. Bern.
Střehotati = stříci. Slov. Keď usnem,
iní za mňa strehocú. Phľd X. 123 (9.). Střech, a, m. = Střez, Střezan, Střezek,
Střezibor, Střezimír, Střezislav, Střezivoj. Mus. 1889 161. Střecha. Mkl Etym. 325. b. S. jehlan-
covitá, křížová, pavillonová, NA., oblá, pilová, Pcl. 41., kostelní. Hr ruk. 11. b. Na střeše. Pass. 314. Keď gazda nevyjde na střechu, sejde s. na gazdu Slov Rr. MBš S. otrhaná špatně chválí hospodáře. Bž. Co na s. neshnije (díra)? Brt. — S. = deštník. Když já byl malý chlapec, to při dešti střechu nad sebou nikdo nenosil. Němc. Střecháč, e, m., vz zdrobň. střecháček.
Slez. Sláma. Put. 200. S. = širák (klobouk). Phľd. XI. 81. Střechan polož před Střechař.
Střechatka. Cf. Brm. IV. 521.-522.
Střechovec, vce, m. S. Jiří, radní písař
1630. 1650 Vz Jir. Ruk. II. 392. Střechovitě, dachartig. Us. Pdl.
Střechulec, lce, m. = rampouch, střechýl
Slov Dbš. Sl. pov. III. 32. Střechýl. Cf. Mkl. Etym. 325 b., Střem-
chel (dod.). Strejc, e, m S. Jiří, br, asi 1536.-1599.
Vz Tf. H. 1. 50., 56., Pyp. K. II. 353., 358., Výb. II. 1667. (tam i výbor), Ukaz. 110. Střejc, e, m = střevíc. U Úboče. Rgl.
Strejcovatěti, ěl, ění = strýcem, kej-
došem, vážným, usedlým se stávati (žertem). Mor. Knrz. Strejcovati = strýc říkati. Jeden dru-
hému s-li. Wtr. exc. Strejhula, y, m. = strejda. U Kr. Hrad.
Kšť. Strejka, y, m. = nemotora, nejapa, ne-
vtipa. Neud. — S. = strýc. Jrsk. Strejle, vz Střevle.
Strejšov, a, m., rybník v Písecku.
Střejvě = střevíce. Čes. mor. ps 274.
Strek, u, m., das Spritzen, der Wasser-
stoss. Slov. Loos. Strékač, e, m. = stříkač. Slov. Rr. Sb.
Strékačka, y, f. = stříkačka Slov. Bern.
Strékavý = stříkavý. Slov. Bern
Streknúť. Tak? Hm.! s-knul zas. Či
tak? Slov. Phľd X. 163. Střekovský, ého, m., os. jm Arch. VIII.
441. Střela, y, f. Mkl. Etym. 325. b.. List.
fil. 1878. 203. S. skládala se z vřeteniště, na něž byla nahoře zasazena hlava (hrot či železo), dole byla peřená. Vz Zbrt. Krj. I 191. Střela rozprostranivá či expansivní, olověná, stlačovací či kompressivní, švý- carská, francouzská. NA. III. 105., 106. — S. hromová či boží = blesk. Cf. Mách. 64. |
||
|
|||
Předchozí (790)  Strana:791  Další (792) |