898

Lučovice, vz Sdl. Hr. III. 109.

1. Ľud. Ž. wit. 43. 15. aj. Posud na
Slov. Ev. Šk. I. 9. — L., os. jm. Tk. V. 64.

2. Lud = stultus, demens, hloupý. Vz
Mz. v List. fil. 1882. 219.

Ludač M.

Ludačiti = ludařiti. U Olom. Sd.

Ludačka, y, f. = pták ve světnici mouchy
chytající. V již. Čech. Rjšk.

Ludák, a, m., der Verführer. Rk.

Ludanice, zašlá ves na Mor. Tov. 130.,
D. ol. XI. 235., Žer. Záp. II 186., Tf. Odp.
390. Z L-nic páni. Vz S. N., Sdl. Hr. III.
304.

Ludánka, y, f. U studenky u 1-ky ruce
myla. Sš. P. 760.

Ludař, posměvač, illusor, šibal. BO. Pra-
viechu, by byl 1. ;a by svodil zástupy. M.
Ten haleřík J. na ní vylúdí. Tak 1-ři světa
nekážie. Hus I. 220., II. 151. L. a pokrytec.
Krnd. 46., 55. a j.

Ludařství. 1555. M. Šud.

Lúdati sa = loudati se. Laš. a slov.
Moje ovce nebudu sa ku mne lúdať. Mt. S.
I. 29.

Lúdavý — loudavý. Laš. Tč. Slov.

Ludba. Že chci odstúpiti nepoddaných
v ludbu jáz vás. Sv. ruk. SR. 526.

Luděk, dka, m., das Völkchen. To je
vám 1'.! Vz Ludkové. Mor. slez. a slov.
Šd.
Luděk, ďka, m. — Ludvik. Mor. Rgl.

Luden, u, m., der Loden, ungewalktes
Tuch. Vz Lodn. Dch., Mkl. Etym. 175.

Lúdění = louzení. Slov. Ssk.

Ludeř, e, m., os. jm. D. ol. I. 121. a j.

Luderácký = ludařský. Laš. Tč. —-
L. = darebácký, liederlich. L s. Vz Ludrácký.

Luderák, a, m. = ludař. — L. = dare-
bák. Us. Vz Ludrák.

Ludeřov, a, m., také Lideřov, Ludeřov,
ves u Olomouce. V L-vě říkají ,Ú sv. Janů,
dvěma sochám, z nichž jedna je p. Maria.
Sbtk. Krat. h. 184.

Ludevík, Ludovík, a, m., Ludwig. Dch.,
Šd.

Ľudia, pl. = lidé. Slov. Ssk.

Ludica, e, f., die Lockerin, Reizerin.
Slov. Bern.

Ludigroš, e, m., der Geldablocker. Šm.,
Loos.

Ludíjed, a, m. = lidojed.

Ľudík, a, m., pl. ľudíci (gorn. ľúdka,
ľúdky, ľútka, ľútky) sú ako bôžikovia baní,
chlapíci to na zrost maličičkí, Bergmänn-
chen. Slov Dbš. Sl. pov. III. 31.

Ludikar, a, m., os. jm. L. Česlav. Vz
Tf. H. I. 3. vd. 163.

Ludikov, a, m., Ludikow, ves u Bosko-
vic.

Ludíkrádce, e, m. = lidokrádce. Slov.
Bern.

Ludiše, e, f. = Ljudislava. Jir. Vz Sbn.
65., Vlčk. 10.

Ľudište, é, n., Menschenstätte, f. Slov.
Phl'd. V. 40.

Ludka, y, f., os. jm. D. ol. I. 374.

Ludkové = lidé, lidičky. Slov. a mor.
L. moji, buďte tak dobří. Laš. Tč. Vz Ľu-
dek.

Ľudkovia, pl. = lidičky. Slov. Zátur.

Ludkovice, dle Budějovice, Lutkowitz,
ves u Luhačovic.

Ludlidli. Pásl ovčák ovce na zelenéj
lúce, pásl ovčák, oj, lutálom, na zelenéj,
oj, lu-dli-dli-dli-dli-dlom! Mor. Pk. Ps. 59.

Ludmice, dle Budějovice. V L-cích, louky
u Radonic na Domážl BPr.

Ludmila sv. Sbn. 109., Rk. Sl. Vz Lid-
mila. Život sv. L-ly, vz Výb. I. 308. a násl.

Ludmirov, a, m., Ludmirau, ves u Ko-
nic.

Ľudmý = vľudný. Slov. Ssk.

Ľudnatý = lidnatý. Slov. Bern.

Lúdník, a, m. = vábník, der Lockvogel.
Slov. Bern.

Ľudno, lebhaft von Menschen besucht.
V létě je tam 1. Slez. Šd., Laš. Tč.

Ludnosť, i, f. = lidnatost Slov. Ssk.

Ludný = lidný, lidnatý. L. město. Laš.
Tč.

Ludo, Ludko, a, m. = Ludvík. Slov. Hdž.
Šlb. 27.

Ludojed, a, m. = lidojed. Slov. Bern.

Ludolfské číslo. Jd. Geom. I. 112.

Ludomil, a, m. — lidomil. Slov. Ssk.

Ludomiřov, a, m., Laudmer, vz Lubo-
měř.

Ludovici. Jg. H. 1. 2. vd. 594.

Ludovina, y, f. = lidovina. Na horách
je dubina, aj v tej dubině 1. Sš. P. 620.

Ľudovláda, y, f. = lidovláda. Slov.
Ssk.

Ľudový = lidový. L škola, Volksschule.
Slov. Šk. II. 99.

Ludový, lutový = marný. Šd.

Ľudskosbor, u, m. = gens, kmen, ná-
rod. Ž. wit. 2. 8. marg.

Ludsky. Po ludsku s námi zachází. Laš.
Tč.

Ľudský = lidský, menschlich. L. srdce.
Ž. wit. 103. 15. L. chvála něni stálá. Slez.
Šd. Nenie dobre po ľudských trúbách vodu
piť. Orl IX. 247. Synové lidští, hominum.
Ib. 4. 3. Čeledi lidské, gentis. Ib. 21. 8.
Jáz jsem odvržek 1., abjectio plebis. Ib. 21.
7. L. protivenství, populi. Ib. 17. 44. Kní-
žata 1., populorum; sbor 1. Ib. 46. 10., 7. 8
— L. = světem prošlý, zvl. sviňkař vedoucí
obchod s prasaty. Laš. Brt. D. 228. — L. =
cizí. L. věc, vinohrad. V Podluží. Brt. Pase
na ludském. Brt. D. 228. S 1. koňa na pro-
stred rieky musíš dolu. Slov. Rr. MBš.
S ľudského koňa na prostred mora (moře).
Orl. IX. 247.

Ludslav, a, m., os. jm. Rgl.

Ľudstvo, a, n. = lidstvo. Slov. Ssk.,
Bern.

Ludva, y, m. = Ludvík. Us.

Ludvík, a, m., os. jm. Cf. Ludevít, Ludo.
Mus. 1880. 26C. - L. Jos, nar. 1796., kněz.
Jg. H. 1. 2. vd. 594., Šb. Dj. ř. 2. vd. 266.,
S. N., Ukaž. 103., Tf. Mtc. 34. O jiných L.
vz v S. N.

Ludvíkov, a, m., Ludwigsdorf, ves u Mor.
Třebové a u Vel. Biteše; Ludwigsthal, ves
u Šumberka. Sdl. Hr. V. 49., Rk. Sl.

Ludvíkovic Mlýn, Ludwiksche Mühle,
mlýn u Domažlic.



	898

	Lučovice, vz Sdl. Hr. III. 109. 1. Ľud. Ž. wit. 43. 15. aj. Posud na Slov. Ev. Šk. I. 9. — L., os. jm. Tk. V. 64. 2. Lud = stultus, demens, hloupý. Vz Mz. v List. fil. 1882. 219. Ludač M. Ludačiti = ludařiti. U Olom. Sd. Ludačka, y, f. = pták ve světnici mouchy chytající. V již. Čech. Rjšk. Ludák, a, m., der Verführer. Rk. Ludanice, zašlá ves na Mor. Tov. 130., D. ol. XI. 235., Žer. Záp. II 186., Tf. Odp. 390. Z L-nic páni. Vz S. N., Sdl. Hr. III. 304. Ludánka, y, f. U studenky u 1-ky ruce myla. Sš. P. 760. Ludař, posměvač, illusor, šibal. BO. Pra- viechu, by byl 1. ;a by svodil zástupy. M. Ten haleřík J. na ní vylúdí. Tak 1-ři světa nekážie. Hus I. 220., II. 151. L. a pokrytec. Krnd. 46., 55. a j. Ludařství. 1555. M. Šud. Lúdati sa = loudati se. Laš. a slov. Moje ovce nebudu sa ku mne lúdať. Mt. S. I. 29. Lúdavý — loudavý. Laš. Tč. Slov. Ludba. Že chci odstúpiti nepoddaných v ludbu jáz vás. Sv. ruk. SR. 526. Luděk, dka, m., das Völkchen. To je vám 1'.! Vz Ludkové. Mor. slez. a slov. Šd. Luděk, ďka, m. — Ludvik. Mor. Rgl. Luden, u, m., der Loden, ungewalktes Tuch. Vz Lodn. Dch., Mkl. Etym. 175. Lúdění = louzení. Slov. Ssk. Ludeř, e, m., os. jm. D. ol. I. 121. a j. Luderácký = ludařský. Laš. Tč. —- L. = darebácký, liederlich. L s. Vz Ludrácký. Luderák, a, m. = ludař. — L. = dare- bák. Us. Vz Ludrák. Ludeřov, a, m., také Lideřov, Ludeřov, ves u Olomouce. V L-vě říkají ,Ú sv. Janů, dvěma sochám, z nichž jedna je p. Maria. Sbtk. Krat. h. 184. Ludevík, Ludovík, a, m., Ludwig. Dch., Šd. Ľudia, pl. = lidé. Slov. Ssk. Ludica, e, f., die Lockerin, Reizerin. Slov. Bern. Ludigroš, e, m., der Geldablocker. Šm., Loos. Ludíjed, a, m. = lidojed. Ľudík, a, m., pl. ľudíci (gorn. ľúdka, ľúdky, ľútka, ľútky) sú ako bôžikovia baní, chlapíci to na zrost maličičkí, Bergmänn- chen. Slov Dbš. Sl. pov. III. 31. Ludikar, a, m., os. jm. L. Česlav. Vz Tf. H. I. 3. vd. 163. Ludikov, a, m., Ludikow, ves u Bosko- vic. Ludíkrádce, e, m. = lidokrádce. Slov. Bern. Ludiše, e, f. = Ljudislava. Jir. Vz Sbn. 65., Vlčk. 10. Ľudište, é, n., Menschenstätte, f. Slov. Phl'd. V. 40. Ludka, y, f., os. jm. D. ol. I. 374. Ludkové = lidé, lidičky. Slov. a mor. L. moji, buďte tak dobří. Laš. Tč. Vz Ľu- dek.	Ľudkovia, pl. = lidičky. Slov. Zátur. Ludkovice, dle Budějovice, Lutkowitz, ves u Luhačovic. Ludlidli. Pásl ovčák ovce na zelenéj lúce, pásl ovčák, oj, lutálom, na zelenéj, oj, lu-dli-dli-dli-dli-dlom! Mor. Pk. Ps. 59. Ludmice, dle Budějovice. V L-cích, louky u Radonic na Domážl BPr. Ludmila sv. Sbn. 109., Rk. Sl. Vz Lid- mila. Život sv. L-ly, vz Výb. I. 308. a násl. Ludmirov, a, m., Ludmirau, ves u Ko- nic. Ľudmý = vľudný. Slov. Ssk. Ľudnatý = lidnatý. Slov. Bern. Lúdník, a, m. = vábník, der Lockvogel. Slov. Bern. Ľudno, lebhaft von Menschen besucht. V létě je tam 1. Slez. Šd., Laš. Tč. Ludnosť, i, f. = lidnatost Slov. Ssk. Ludný = lidný, lidnatý. L. město. Laš. Tč. Ludo, Ludko, a, m. = Ludvík. Slov. Hdž. Šlb. 27. Ludojed, a, m. = lidojed. Slov. Bern. Ludolfské číslo. Jd. Geom. I. 112. Ludomil, a, m. — lidomil. Slov. Ssk. Ludomiřov, a, m., Laudmer, vz Lubo- měř. Ludovici. Jg. H. 1. 2. vd. 594. Ludovina, y, f. = lidovina. Na horách je dubina, aj v tej dubině 1. Sš. P. 620. Ľudovláda, y, f. = lidovláda. Slov. Ssk. Ľudový = lidový. L škola, Volksschule. Slov. Šk. II. 99. Ludový, lutový = marný. Šd. Ľudskosbor, u, m. = gens, kmen, ná- rod. Ž. wit. 2. 8. marg. Ludsky. Po ludsku s námi zachází. Laš. Tč. Ľudský = lidský, menschlich. L. srdce. Ž. wit. 103. 15. L. chvála něni stálá. Slez. Šd. Nenie dobre po ľudských trúbách vodu piť. Orl IX. 247. Synové lidští, hominum. Ib. 4. 3. Čeledi lidské, gentis. Ib. 21. 8. Jáz jsem odvržek 1., abjectio plebis. Ib. 21. 7. L. protivenství, populi. Ib. 17. 44. Kní- žata 1., populorum; sbor 1. Ib. 46. 10., 7. 8 — L. = světem prošlý, zvl. sviňkař vedoucí obchod s prasaty. Laš. Brt. D. 228. — L. = cizí. L. věc, vinohrad. V Podluží. Brt. Pase na ludském. Brt. D. 228. S 1. koňa na pro- stred rieky musíš dolu. Slov. Rr. MBš. S ľudského koňa na prostred mora (moře). Orl. IX. 247. Ludslav, a, m., os. jm. Rgl. Ľudstvo, a, n. = lidstvo. Slov. Ssk., Bern. Ludva, y, m. = Ludvík. Us. Ludvík, a, m., os. jm. Cf. Ludevít, Ludo. Mus. 1880. 26C. - L. Jos, nar. 1796., kněz. Jg. H. 1. 2. vd. 594., Šb. Dj. ř. 2. vd. 266., S. N., Ukaž. 103., Tf. Mtc. 34. O jiných L. vz v S. N. Ludvíkov, a, m., Ludwigsdorf, ves u Mor. Třebové a u Vel. Biteše; Ludwigsthal, ves u Šumberka. Sdl. Hr. V. 49., Rk. Sl. Ludvíkovic Mlýn, Ludwiksche Mühle, mlýn u Domažlic.