205

Měřiti CO. Vinili ho, že sůl moří (na míry
prodává). Arch. XIII. 46.

Meriť sa = mířiti, smiřovati se. Už sa m.
nebudeme, ľhľd. XII. 671.

Merk. Vyšívání na ni. V Kunovsku. NZ.
IV. 227., 234.

Merkaptal, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 23.

Merkurka, y, f. = novinářská poštovní
známka. Nár. list. 1894. č. 92. odp.

Merlík, u, m. = bílý kořeň, masný kořeň,
psoser, psí ucho (dle podoby listů), cheno-
podium bonus Henricus. Brt. D. 11. 501.

Merlotina, y, f., žertovně = hudební ná-
stroj. K. Hampejs. Dhnl. exc.

Menno. M. se mu toho nechce. 151. Gr.
298.

Mermmocí m. mermomocí. Nár. list. 1891.
13./12. str. 1.

Mermomocí. Odkud odvozeno. Vz Seyk.
Ruk. 128.

Merno = odplata za smíření. M. si brať.
Phľd. XII. 671. Cf. Měřiti sa.

Měrný. M. hodnota veličiny. Vstnk. III.
341.

Merosystolický ((iřooe). M. šelest srdeční
vyplňuje ,]en část systoly. Vstnk. III. 469.

Merotitka, y, f., v lučbě. Vz Am. Orb. 63.

Merotnatka, y, f., v lučbě. Vz Am. Orb. 63.

Meršáll, u, m. = meršám. Vz List, fil.
1895. 432.

Merťuk (měrťuk), u, m. = míra. Vzal
nový m. na šaty. Slov. Phľd. 1894. 51.

Merupatroéný. M. mládenec. Phľd. 1894.
35.

Merzki = mrzký. Phľd. 1893. 431.

Mesakonový. M. kyselina, Vstnk. III. 2.,
406.

Měscký, vz násl. Městský.

Mesiarčiť = býti řezníkem. Phľd, 1895.
150.

Měsíc. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 55.,
39. M. jde do plna, z plna, je na plném mě-
síci, na schodě měsíce; prázdný m. Brt. D.
II. 340. Ej ten je na novom mesiaci zrodený
(má štěstí). Slov. Nov. Př. 625. Pověry o m.,
hlavně o zatmění měsíce vz Zbrt. Pov. 109.,
144., 161. Myslilo se, že ženy pojídají m. (když
se zatmíval). Zbrt, Pov. 144. Výklad o za-
tmění jeho. Vz Zbrt. Pov. 109.—116. M. na
Slov. Cf. Čes. 1. V. 326. — M. = slúnečniea,
slunečník (las.), helianthus annuus, rostl. Han.
Brt. D. II. 503.

Měsíček. Duhové m-čky = zlaté knoflíčky,
nejstarší mince v Cech., na Mor. a v zemích
okolních. Vz Mtc. 1895. 30£.

Měský m. městský. Gb. H. ml. I. 399., Dšk.
Jihč. I. 20.

Meslo, vz Hrazba (3. dod.). — M. = po-
díl obecního pastviska mezi usedlé rozděle-
ného. Mesla, pl. = plot, šraňky. Brt. D. II.
340.

Mesobara, y, f. = isobara středního tlaku.
Stč. P. Př. 80. Cf. Miobara, Pliobara.

Mesocefalie, e, f., řec. NZ. III. 358.

Mesosystolický. M. šelest srdeční (meso-
systolisinus). Vstnk. III. 469.

Mesoventrikularní šelest srdeční = nad
levou komorou slyšný. Vstnk. III. 470.

Messiáš. Čakajú, ako židia na m-ša (marně).
Phľd. 1894. 314.

Městcký, vz násl. Městský.

Mésti. Sníh mete; dva dni metlo sněhem.
Brt, 1). II. 340. Koza metla = utíkala. Brt,
D. II. 242., 263.

Mesto. M. je pozdější differenciace místo:
místo. List. fil. 1895. 83.

Mestofeles m. Mefistofeles, Metisto = čert.
Čes. 1. V. 437.

Městský: městky, měský, měscký, měst-
cký, měšťký, měšťeský. Gb. H. ml. I 393. Pod
m. právo náleželi měšťané. Pras. Těš. 79.

Městýčko, a, n. = místečko. Bl. Gr. 276.

Městys. Čel. Pr. m. I. 148., 154., 276.

Měšec. To všecko činí na obecný m. =
na obecné útraty. Sum. I. 426. Plny m. dobry
přitek ale zly myslitel. Slez. Nov. Př. 171.

Měšeček, č ku, m., ve kterém jsou ku př.
jádra klokočová. 1560. NZ. III. 211.

Meškání. A když ženich m. činil. XV. stol.
Bibl. (List. til. 1896. 85.).

Meškera m. maškara, U Domžl. Šb.

Mešnice, e, f.= mešní svíce.. Nesli svíce
m. 1526. Snm. I. 21.

Měšťan. Nadávky jim dávány: zástěrkář,
zástěrník (dle modré zástěry). NZ III. 512.

Měšťaniti. Toto slovo zavrhl již Bl. Gr.
327.

Měšťanský. M. kontribuce (tu platili šen-
kýři, řezníci a. tkadlci). Vz NZ. III. 218.

Měšťeský, vz předeház. Městský.

Městec, štce, m. = měšťák. Z měštcuov
(měšců) hostem ujímal (bral). Arch. XIV. 148.

Měštek, štku, m., vz Městek. Ak máš m.
ako teľa., máš rodinu i priateľa; ak máš m.
ako lata, nemáš sestry ani brata. Slov. Zátur.
Cf. násl. Míšek. Mešteky vyprázdniti. Phľd.
1894. 8.

Měští m. městští. Brikc. 209. (List. til.
1893. 465.).

Měšťký, vz předeház. Městský.

Meštrejch. Pět soudku m-clm kup. Kat,
z Žer. I. 248., II. 342.

Metacka, y, i. = házení koláčů mezi di-
váky při svatební jízdě. Vykl. Svat. 29.

Metafora = slov některých od jejich vlast-
ního vyznamenání (významu) n. moci jejich
a vlastnosti podnesení a jinam k jiných věcí
vyznamenání obrácení. Ten pán své sedláky
dře. Ta žena je pravá svině. Bl. Gr. 220.

Metaoxyanthachinon, u, m., v lučbě.
Vstnk. IV. 26.

Metasacharin, u, m., v lučbě. Vstnk.
III. 9.

Metastasa. M. plieni (v plících). Schb.
Nád. 50.

Metastatický. M. původ nemoci. Schb.
Nád. 32.

Metatliesis. M. litery a i syllaby překládá:
všecek, vešken, povolně, povlovně. Bl. Gr. 278.

Metati se = tancovati. Ev. víd. 124. Marc.
6. 22. (Mnč.).

Metec. Ot hercóv a metcóv všakých. AlxB.
204. Dle Kroka 1893. 154. neznamená to
Werfer, nýbrž kejklíře (kdo sebou meče, po-
divné kousky svým tělem provádí). Cf. Mecza.

Metel' = metelice. Phľd. XII. 530.

Metela, y, m. = kdo mece nohama. Kotk.
111.

Metele, chyb. asi m. metel. Vz předeház.
Metel'.



	205

	Měřiti CO. Vinili ho, že sůl moří (na míry prodává). Arch. XIII. 46. Meriť sa = mířiti, smiřovati se. Už sa m. nebudeme, ľhľd. XII. 671. Merk. Vyšívání na ni. V Kunovsku. NZ. IV. 227., 234. Merkaptal, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 23. Merkurka, y, f. = novinářská poštovní známka. Nár. list. 1894. č. 92. odp. Merlík, u, m. = bílý kořeň, masný kořeň, psoser, psí ucho (dle podoby listů), cheno- podium bonus Henricus. Brt. D. 11. 501. Merlotina, y, f., žertovně = hudební ná- stroj. K. Hampejs. Dhnl. exc. Menno. M. se mu toho nechce. 151. Gr. 298. Mermmocí m. mermomocí. Nár. list. 1891. 13./12. str. 1. Mermomocí. Odkud odvozeno. Vz Seyk. Ruk. 128. Merno = odplata za smíření. M. si brať. Phľd. XII. 671. Cf. Měřiti sa. Měrný. M. hodnota veličiny. Vstnk. III. 341. Merosystolický ((iřooe). M. šelest srdeční vyplňuje ,]en část systoly. Vstnk. III. 469. Merotitka, y, f., v lučbě. Vz Am. Orb. 63. Merotnatka, y, f., v lučbě. Vz Am. Orb. 63. Meršáll, u, m. = meršám. Vz List, fil. 1895. 432. Merťuk (měrťuk), u, m. = míra. Vzal nový m. na šaty. Slov. Phľd. 1894. 51. Merupatroéný. M. mládenec. Phľd. 1894. 35. Merzki = mrzký. Phľd. 1893. 431. Mesakonový. M. kyselina, Vstnk. III. 2., 406. Měscký, vz násl. Městský. Mesiarčiť = býti řezníkem. Phľd, 1895. 150. Měsíc. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 55., 39. M. jde do plna, z plna, je na plném mě- síci, na schodě měsíce; prázdný m. Brt. D. II. 340. Ej ten je na novom mesiaci zrodený (má štěstí). Slov. Nov. Př. 625. Pověry o m., hlavně o zatmění měsíce vz Zbrt. Pov. 109., 144., 161. Myslilo se, že ženy pojídají m. (když se zatmíval). Zbrt, Pov. 144. Výklad o za- tmění jeho. Vz Zbrt. Pov. 109.—116. M. na Slov. Cf. Čes. 1. V. 326. — M. = slúnečniea, slunečník (las.), helianthus annuus, rostl. Han. Brt. D. II. 503. Měsíček. Duhové m-čky = zlaté knoflíčky, nejstarší mince v Cech., na Mor. a v zemích okolních. Vz Mtc. 1895. 30£. Měský m. městský. Gb. H. ml. I. 399., Dšk. Jihč. I. 20. Meslo, vz Hrazba (3. dod.). — M. = po- díl obecního pastviska mezi usedlé rozděle- ného. Mesla, pl. = plot, šraňky. Brt. D. II. 340. Mesobara, y, f. = isobara středního tlaku. Stč. P. Př. 80. Cf. Miobara, Pliobara. Mesocefalie, e, f., řec. NZ. III. 358. Mesosystolický. M. šelest srdeční (meso- systolisinus). Vstnk. III. 469. Mesoventrikularní šelest srdeční = nad levou komorou slyšný. Vstnk. III. 470. Messiáš. Čakajú, ako židia na m-ša (marně). Phľd. 1894. 314.	Městcký, vz násl. Městský. Mésti. Sníh mete; dva dni metlo sněhem. Brt, 1). II. 340. Koza metla = utíkala. Brt, D. II. 242., 263. Mesto. M. je pozdější differenciace místo: místo. List. fil. 1895. 83. Mestofeles m. Mefistofeles, Metisto = čert. Čes. 1. V. 437. Městský: městky, měský, měscký, měst- cký, měšťký, měšťeský. Gb. H. ml. I 393. Pod m. právo náleželi měšťané. Pras. Těš. 79. Městýčko, a, n. = místečko. Bl. Gr. 276. Městys. Čel. Pr. m. I. 148., 154., 276. Měšec. To všecko činí na obecný m. = na obecné útraty. Sum. I. 426. Plny m. dobry přitek ale zly myslitel. Slez. Nov. Př. 171. Měšeček, č ku, m., ve kterém jsou ku př. jádra klokočová. 1560. NZ. III. 211. Meškání. A když ženich m. činil. XV. stol. Bibl. (List. til. 1896. 85.). Meškera m. maškara, U Domžl. Šb. Mešnice, e, f.= mešní svíce.. Nesli svíce m. 1526. Snm. I. 21. Měšťan. Nadávky jim dávány: zástěrkář, zástěrník (dle modré zástěry). NZ III. 512. Měšťaniti. Toto slovo zavrhl již Bl. Gr. 327. Měšťanský. M. kontribuce (tu platili šen- kýři, řezníci a. tkadlci). Vz NZ. III. 218. Měšťeský, vz předeház. Městský. Městec, štce, m. = měšťák. Z měštcuov (měšců) hostem ujímal (bral). Arch. XIV. 148. Měštek, štku, m., vz Městek. Ak máš m. ako teľa., máš rodinu i priateľa; ak máš m. ako lata, nemáš sestry ani brata. Slov. Zátur. Cf. násl. Míšek. Mešteky vyprázdniti. Phľd. 1894. 8. Měští m. městští. Brikc. 209. (List. til. 1893. 465.). Měšťký, vz předeház. Městský. Meštrejch. Pět soudku m-clm kup. Kat, z Žer. I. 248., II. 342. Metacka, y, i. = házení koláčů mezi di- váky při svatební jízdě. Vykl. Svat. 29. Metafora = slov některých od jejich vlast- ního vyznamenání (významu) n. moci jejich a vlastnosti podnesení a jinam k jiných věcí vyznamenání obrácení. Ten pán své sedláky dře. Ta žena je pravá svině. Bl. Gr. 220. Metaoxyanthachinon, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 26. Metasacharin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 9. Metastasa. M. plieni (v plících). Schb. Nád. 50. Metastatický. M. původ nemoci. Schb. Nád. 32. Metatliesis. M. litery a i syllaby překládá: všecek, vešken, povolně, povlovně. Bl. Gr. 278. Metati se = tancovati. Ev. víd. 124. Marc. 6. 22. (Mnč.). Metec. Ot hercóv a metcóv všakých. AlxB. 204. Dle Kroka 1893. 154. neznamená to Werfer, nýbrž kejklíře (kdo sebou meče, po- divné kousky svým tělem provádí). Cf. Mecza. Metel' = metelice. Phľd. XII. 530. Metela, y, m. = kdo mece nohama. Kotk. 111. Metele, chyb. asi m. metel. Vz předeház. Metel'.