211

Nedá se upříti lépe: nelze upříti. Bs. Dalo
by se, není odkud. Vz Chudoba. Č. Namlou-
vals mne a dal jsem se namluviti. Dal se
přivábiti. Br. — Vz na hoře (u významu).

— co za kým: za dcerou (věnem). Jg. —
co pod co: D. zboží pod cenu. Ml. Vz Dáti:
co kam. Kom., Jg. — co kam (za co, do
čeho, v co, na co, k čemu, pod co, mezi
co, okolo čeho, kolem čeho, přes co).
Dáti obraz za sklo. Us. Dáti zajíci za uši
(zabiti ho). Šp. Za moře daň dáváše. Alx.
(Anth. I. 23.). Proto si nedám nohu za krk
(nezoufám si). D. Mrtvolu do rakve d.; člo-
věka do vazby, Jd., syna do kláštera, Ml.;
do ruky někomu něco d. Č. Někoho do vě-
zení, do Prahy d. Us. D. vojska do domu,
do bytův. Us. D. někoho do pout, do želez,
Th., do učeni, do služby. Us. Dítě do školy
s tím úmyslem dáti. Chč. 375. D. mlýnu do
kamene (povoliti obrtlíkem, aby z koše do
kamene vice padalo). Vys. Dala ho clo kouta,
a z kouta na pec a z pece za vrata; D.
koho do hrobu; Nedávej se, Bětuško, do statku
cizího; Dám ho do postýlky pod peřinu;
Nyčko dali mě do dvora; Popel do povětří
dej. Er. P. 9., 178., 302., 303., 419., 447. D.
někoho v zástavu, J. tr., katům v ruce. Bl.
Něco někomu v ruku dáti; se v nebezpečí.
V., Br. Bóh ti bujarosť da u vsie údy, věhlasy
(moudrosť) v bojnú hlavu. Rkk. 31. Hřiech
(jest) v porobu samochtiec dáti šíju. Rkk.
53. Pěj, tobě ot nich (od bohův) dáno v srdce
protiv vrahóm. Rkk. 9. Ptactvo nebeské dal
v ruku tvou; nepřátele v něčí ruce dáti. Br.
Dajž Bóh v naše srdce .. . Chč. 615. D. něco
na stůl, na úřad, na poštu. Us. Řetěz na
někoho d. V. Ruku na něco d. Us. D. sejia
pravou cestu. Us. D. obilí na sýpku. Sp.
Když mě dali na vůz. Er. P. 459. Dej mně,
Bože, dej mně, co mně míníš dáti; jenom
mě nedávej na ty cizí děti, na ty cizí děti,
na ty nekáraný ( = vdovce s dětmi). Sš. Pís.
D. se k vojsku. Šm. Ještě ke mně vartu
dal; Dejte už mě k doktorovi. Er. P. 451.
498. Dáti něco pod úřední pečeť. J. tr. D.
co pod něčí ochranu. Th. Tašku dám pod
hlavu; Tělo dejte pod kamení. Er. P. 450.,
477. D. rubel (Knebel) mezi zuby, Lk.,
hrušky mezi jablka, Us. Dal mu krásný pás
okolo těla. Us. Dal jí perle kolem krku.
Er. P. 485. D. komu přes hubu. Jg., Er. P.
371. — odkud (z čeho do čeho, od čeho,
s čeho). D. něco z rukou. D. Vojáky z ka-
sáren do domů d. Us. Z ručky do ručky d.
J. tr. Dáti komu pokrm ot dvora, Kat. 2678.
Hrušku se stromu někomu d. Us. Dal by
i polední košili s těla, Č. Co není s hůry
dáno, v apatyce nekoupíš. Prov. D. se s cesty.
Us. D. příklad s sebe. Us. — co, se kudy
(čím, přes co, skrze co). D. se, údolím.
Har. I.195. D. se doubravou, lesem, Č., jistým
směrem, rovnou cestou. Us. D. se přes mez,
přes les (lesem). Jg. Dal mu peníz skrze
mříže. Us. — kde (v čem, na čem, u čeho).
D. někomu ve svém domu hospodu. V. Bože,
dej nám mír v zemi. Us. Bůh ti štěstí nedá
v tom jiném manželství. Er. P. 187. Bůh ti
štěstí nedá na tom tvém statečku. Er. P.
187. Bys mi dal nocleh u sebe. Er. P. 183.

— kdy. Dám ti to za tři neděle; po novém

roce; s neděle. Us. Ob den groš mu dával.
Us. Nevěstě před svatbou (dary se dávají).
V. Napomenutí d. před přísahou. J. tr. —
s infinit. Bože, dej v čas mluviti, v čas
mlčeti. Dal ho zavolati. Dej si říci. Jd. Ne
darmo dává své hubě jísti. Jd. Dal stromům
zahynouti, T., vz Nechati. Dávám ti věděti.
Dejte mu jísti. Us. Dal most stavěti. Us.
Dá-li bolesť spáti. Lk. Nedej se přemoci zlému.
D. Dal se židům hojiti. D. Dáti se viděti.
Šm. Dal se slyšeti; dal si na tom záležeti. Us.
Dal mu znáti. Rk. Ni v súmrky jim dávati
jiesti. Rkk. 8. I dastě je lěchóm provolati
(glasy). L. S. v. 80. Dejte vy jim jísti; Dal
jsi mi okusiti úzkostí velikých; Nedej usnouti
očím mým; Nedali jim scházeti se do údolí.
Br. Ty oltáře dal na svůj náklad udělati.
Háj. Dal se naleznouti. Bart IV. 15. Mstíti
budu a nedám sobě žádnému překaziti. Br.
Bůhdejž vám jednomyslným býti vespolek.
Br. Nedala mi těch šatů nositi. Svěd. Aby
se k obědu najíti dal. Žer. Dal se (= jal se)
lézti na strom; dal se hovořiti; dalo se pršeti.
Us. na Mor. Brt. Nedáme si to vzíti, lépe:
vymluviti. Kak by Buoch byl spravedliv, dada
bez pokuty minuti zlému. St. Dali otcóm
a materám v nedostatciech býti. St. Lykurg
občanům přísahati dal šp. prý m. kázal; ale
,dáti' ve smyslu ,kázati' užíváme, ku př. D.
koho usmrtiti; dal ho do vězení uvrci; dal
ho zavolati, sekerou odpraviti; dal hostinu
připraviti. Nt. Dáme si vrták zahrát. Er. P.
269. Kdy dáti s inft. ve smyslu něm. lassen
chybně, o tom vz na hoře. — že. Dal mu,
že má dost. Us. Dejme tomu, že .... V. —
aby. Dal mu, by odešel. Nedejž mi toho,
abych to učinil. Br. — ať. Dejž, ať tě miluji.
Kom.

2. Dáti se = vzdáti se, odříci se. — se
čeho. Mnohemť jest lepšie, netbajíc věcí svět-
ských i dáti se všeho Bohu. Št.

Dati-s, da, m., vůdce perský proti Rekům.

Dativ, u, m., třetí pád (v mluvnici).

I. Dativ cíle. Původní význam dat. jest
cíl, směr někam. Brt. Užívá se ho k vytčení
předmětu, ku kterémuž, nebo proti kterémuž
činnosť směřuje. Takových dativů jest po
řídku. Nyní se užívá pravidelně předložek :
k, proti, na, ve, za. Klade se: 1. Při
časoslovech jednoduchých. Pane, dlouho-liž se
tomu dívati budeš? Br. Vratiž se mému mistru.
Pass. Prokní teče (mnostvie) ruče koněm
svojim. Rkk. 48. Poče spáti dřevu se kloně.
Výb. I. 138. (Alx.). Vstav sv. Martina hrobu
šel. Pass. I brali se králi (= ku králi). Pass.
Ottavad se pryč zdviže a Britannii se blíže.
St. skl. IV. 238. Jíti domů. Leg. Dolů bre-
hom bežal. Na Slov., Ht. — 2. Při časoslovech
složených nepřechodných, zvláště jsou-li
složena s předložkou při. A život svatý veda
Bohu (k Bohu) se dostal. Pass. Tedy král
bratru svému přistoupiv vece. Pass. Bylo
s námi několik Rekův z těch ostrovův, kterým
jsme měli přistávati. Prof. 57. Přistúpiv tomu
knížeti. Pass. Tu pannu domóv vzíti. Kat,
232. Nechval kmotře hodův, až pojedeš
domů. Č. Tobě to příleží. V. To připadlo
Josefovi. Flav. - 3. Hustěji při časoslovech
přechodných, s předložkami složených,
hlavně s: při, před, po, vz. Krajina ta