353

Okoličnatý, doldig. O. rostliny, umbelli-
ferae, Doldenpflanzen: mrkev, petržel, kmín,
anýz, kozí pysk, bolehlav, rozpuk, kopr. Čl.
50., Kk. 195.

Okoličnosť, i, f., okolnost, der Umstand,
Zustand, die Beschaffenheit, Nebenbestim-
mung. Jg. O., lépe: okolnosť, Bs., ale i toto
slovo jest nové. Jg.. Věc spolu s okolič-
nostmi v poznamenání odvozuj. Kom. Pil-
něji než druzí jeho dva předchůdcové o-sti
času udává. Sš. L. 5. Místnějších o-stí čeho
pomíjeti. Sš. L. 31. — O., okolky. D. Vz
Okolek. — O., okolí. MM.

Okoličně. Není tak pěkného žita o. (v ce-
lém okolí). Na mor. Zlínsku. Brt. Také u
Olom. Sd.

Okoličny, dle Dolany, jm. polí u Smržic
na Mor. Km.

Okoličný, okolní, benachbart, umgebend.
O. povětří. Ráj. Z o. míst. Kom. — O., se
všemi případnostmi, umständlich. D. — O.,
rostlina, která má okolíky, jako kopr. Rostl.
Vz Okoličnatý.

Okolík, u, okolíček, čku, m., umbella,
die Dolde, druh květenství jako u petrklíče,
mrkve, česneku. Rostl. Vz S. N., Kk. 40., 41.,
Schd. II. 208. — Okolíček, okolí, Umkreis.
Na Mor. MM.

Okolina, y, f., okolí, okolní krajina,
Umgegend , Umgebung, Nachbarschaft, f.
Abraham na Sodomu, Gomoru a na celou
o-nu pohledá. Sš. Zj. 455. Slovo Páně se
rozneslo po o-nách. Sš. Sk. 165. Město, v je-
hož o-nách se ta otázka ode Pána učinila.
Sš. Mt. 225. Beránek světa narodil se mezi
beránky k obětem určenými a v těch o-nách
pásanými. Sš. L. 35.

Okolisko, a, n., jm. polí u Nákla na Mor.
Km.

Okoliště, ě, n., seno posekané, drobet
osušené a potom v hustší (menší) kruhy, do
okolu sehrabané, když je kopiti chtějí; ko-
piště, okopiště, červiště, steliště, ochrd, der
Schoberflecken, die Scheibe. Dělati okoliště,
kopky z okolišť, schobern. Us. Rozházejte
kopku v okoliště. Us. Dch.

Okoliti, il, en, ení = koly natlouci, um-
pfählen. — co: břeh. Ros. — co čím: hrobku
plotem. Sych. — Jg.

Okolitý, okolní, umgebend. Ve Slez.

Okolka, y, f., ponůcka, die Patrouille.
Bur. Nové.

Okolkovací stroj v minci, das Rändel-
werk. Techn.

Okolkování, n., okolky, Umschweife. V.
O. řeči. V. Bez všeho o. prostě mluviti, Br.,
pravdu vyznati. Krok.

Okolkovatel, e, m., der Umschweife macht,
der Umschweifer. Jg.

Okolkovatelka, y, f., die Umschweife
macht. Jg.

Okolkovati = okolo choditi, Umschwei-
fen ; řečí obalovati, obcházeti, okolky dělati,
Umschweife machen ; kolkovati, kolkem opa
třiti, rändeln, stempeln. — abs. Dosti se
naokolkoval. Ros. — čím: řečí. Br., Nz. —
v čem: v řeči (okolky dělati). Ros. — co.
Papír, arch (kolkem opatřiti), stempeln.

Okolkovatý, okolkovitý, plný okolků,
vinutý, voll Krümmungen. V.

Okolkový. O. (rámové) boty. Vz Okolek.
Opak: hřbetové (silné) boty. Us. Jg.

Okolní, -ný, ne: vňkolní == okolo ležící,
umliegend, benachbart. O. místa, Vororte
(einer Stadt). Dch. O. kraj, města, krajina,
lidé, národové, sousedé. Us., Br., V. Na všecky
národy okolní. Br. O. luhy. Sš. L. 34.

Okolnice, e, f., věc nějaká okolní. Um.
les. Die Einfassung, die Mauer Herum, die
Rundfläche. Rk.

Okolník, u, okolníček, čku, m., der
Pflock. U Opav. Klš. Dle Pk. kůl v plotě,
v němž prkna zapuštěna. 1b.

Okolnosť, i, f., okolek, Umkreis, m. Ros. —
O., okolí, die Gegend, Umgebung. V té okol-
nosti ho není. Ros. — O., okoličnosť Um-
stand, m. Zlob. O., slovo novější. Jg. Sf.
Rozpr. 25. O. časová. Pal. Radh. III. 141.
Za takových o-stí. Dch. O-sti v listu vlád-
noucí té domněnce odporují; Nad to list náš
dokona k o-stem přiléhá; Zmínka okolností.
Sš. II. 347., 237. V theologii o-sti = případné
určitosti buď předmětu, úkonu aneb osoby
jednající, které na mravnosť úkonu toho vliv
mají, die Umstände, circumstantiae. (Se strany
názvu samého sr. Thom. Aq. Summa th. 1.2.
Hý.). Takových o-stí pravidelně se počítá
sedm podlé verše: Quis, quid, ubi, quibus
auxiliis, cur, quomodo, quando. MP. 40. O.
přitěžovací; dle povahy o-sti. J. tr. Okolnosti
(okoličnosti) času, místa, osoby, příznivé,
nepříznivé. Nz. Dle potřeby o-stí, jak o-sti
čeho požadují. Nz. — Zhusta se tohoto slova
nyní zbytečně užívá. Brs. 120. Co při tom
je nejhorší, to je ta o., že . . lépe: Nejhorší
při tom jest, že . . . Šm., Šb., Š. a Ž. Při té
okolnosti, ježto . . . bei dem Umstände als,
lépe: prohlížejíce k tomu. To dosvědčuje ta
o., lépe; to dosvědčuje to. Šb., Š. a Ž. Purk-
mistr musí se v jednotlivých okolnostech
přesvědčiti o stavu věci, lépe: Purkm. musí
v jedné každé případnosti vyhledávati, jak
se věc má n. jak věci před se jdou atd. Vst.
Za každé o-sti, lépe: každým způsobem, oby-
čejem. Km.

Okolo, pojí se s genitivem jsouc ze své
moci jménem podstatným. 1. O místě, ozna-
čuje předmět, který něčím obklopen atd. jest,
v jehož blízkosti něco jest, um-, herum. Mkl.
S. 539. O. města objížděl. V. Kochan okolo
sochy chodil. Dal. Okolo Benátek sucho bylo.
V. O. města jíti. D. S kostelem o. křížku
(o člověku, jenž mate věci zejména podře-
knutím). Dch. Jen tak o. choditi (bez účelu,
aby dlouhou chvíli zapudil). Us. u Roudn.
Špd. Každý může souditi, jak mi k mysli
bylo (šp.: okolo srdce). Brt. S. §. 217. —
O., když činem přibližným se co vyměřuje =
asi, skoro, beinahe, beiläufig, gegen, an die.
Shořelo domů o. dvou tisíc. V. Okolo tří
hodin bouře povstala. Har. Živa byla okolo
dvanácti let. V. Bylo peněz okolo několika
kop. Svěd. Připustil mne také ku přímluvě,
kteráž byla téměř okolo tohoto způsobu. Žer.
fol. 15. — O., mimo, vorbei, vorüber, in der
Gegend. Sel o. mne. D. Okolo uší letí. Kom.
L. Připloul k místu okolo Benátek. Har. Cf.
O-, Ob-. — O., = kolem čeho, s čím se zaná-
šeti, obírati, sich womit beschäftigen. Okolo
vína pracuje. V. Na to nakládali, okolo toho