109

Hoganěný = uslintaný. Brn. Brt. D. II.
311. Vz Gaňa, Ganit.

Hoghore ! Hoghore-ho ! (= v pravo. Volání
na krávy a voly). Slov. Phľd. 1893. 634.

Hoch, holka = holý, holec, holá, nemající
vousů, čmýří, podle něhož dospelosť posuzo-
vali. Kotk. 129.

Hochovina, y, f. = hoši. Byla tam samá
h. Us.

Hoj, interj. v strč. nebylo. Gb. Ruk. 543.
Cf. Mus. 1896. 260., List. fil. 18J6. 340.

Hojdať == chovati, H. fakany. Phľd. 1893.
152.

Hojiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 73.
On hojí na závraty. Bl. Gr. 260.

Hojka, y, f., rostl. Vz Volí ucho (3. dod.).

Hojnal, vz Hajnal (zde).

Hojnám, vz Hajnal (zde). _v

Hojnokvětý. H. rostliny. Čl. L. Jos. 5., 42.

Hojný; hojen, jna, jno. Čhč. P. 108. O pův.
slova'cf. Gb.H. ml. Ĺ 73.

Hoksforový = oxfordový. Us. Hledík.

Hoľa, vrch ve Spiši. Phľd. XII. 250. —
H. = děvečka. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

Holan Václ., Kar. Vz Mus. 1892. 517.,
1895. 319., 513.

Holánek, nka, m. = holé, nahé dítě, ptáče.
Jevíčko. Brt. D. II. 317.

Holasovsko, a, n. = Opavsko. Pras. Těš. 21.

Holcina, y, f. (Olcina, Hulcina, Lucina),
přítok Ostravice. Věst. opav. 1893. 7.

Holdán, holdář, holdín = potulný že-
brák. Dačic. Brt. D. II. 317.

Holdoš = márník, Dbš., Phľd. XII. 56.

Holdovati tělu. GR. N. 37.

Holec. A déž vešla na h. Brn. Brt. D. II.
177.

Hoľeca, e, f. = ulice. Týnec Brt. D. II. 95.

Holedbati se. Cf. Gb. Ruk. 568.

Holemý. H. spousta domů. Ml. Hüb. 22.
Voli nejsú tlusti. než dobře holemi a dobrého
masa. Arch. XIV. 251.

Holendr = holandr. Dhnl. exc.

Holenky = boty. Vzal dvoje škorně a třetí
h. 1408. Arch. rakov, z r. 1387. (Wtr. Krj.
I. 55.). — H. nebo náholenky = brnění na
holeních, Beinharnisch. Wtr. Krj. I. 252.

Holeška, y, f., obec v Nitře. Phľd. XII.
68., 156.

Holešovan. Posměšek H-nům na Mor.:
Na Hoľajce u Pełášků łampa płuskla do kełu
(že tam vyslovují ł m. ľ). Brt. D. II. 36. O ta-
mější řeči cf. ib. 35.

Holgýňat. Vůz h-ná v juhaňách = jedno
kolo jde dolů, druhé nahoru, když je v jedné
koleji jáma. H. sa na voze. Val. Brt. D. II.
317.

Holidlo, a, n., Rasierapparat. Sterz. II. 634.

Holinka, y, f. = zelený zárodek peckového
ovoce. Záp. Mor. Brt. D. II. 317.

Holiva = oliva — topol. Tišn. Brt. D. II.
186.

Holivák, a, m., vrch na vých. Mor. Mtc.
1895. 128.

Holivous, a, m. = nemající vousů. Slow.
110.

Holka. Chlapec na louce — h. v kolíbce
(ženich má býti o několik let starší než ne-
věsta). NZ. IV. 194. Cf. Hoch (3. dod.). H.
neznámá. Vz Tanec čes. (3. dod.).

Holka (holka) = hůlka. Úředníci chodí
s zlatými holkami. Kabt. 24.

Hollý Jan. Vz Phľd. 1894. 116. na.

Holma, y, f. = topůrko u /opati/ hornické.
Nár. list, 1894. č. 99. str. 4. e.

Holmnica, e, f. = mlatoreň. Na Slov.
i v spisovnom jazyku. Vz Phľd. XII. 174.

Hôľne rostl.; rostou na holích. Vz Phľd.
1893. 467.

Holo. H. ako na dlani. Slov. Nov. Pŕ. 628.

Holobradství, n. Wtr. Krj. I. 40., 85.

Holobradý. Wtr. Krj. I. 128.

Holočepka, y, f., gymnomitrium, rostl. Vz
Ott. X. 665.

Holohumnica vlastně = nepokryté miesto,
kde pod holým nebom mlátievajú. Phľd. XII.
174.

Holomek z křížové cesty. Nov. Př. 651.

Holomnica, e, f. V Turci. Phľd. XII. 174.

Holomouc m. Olomouc, h přisuto. Gb. H.
ml. I. 464. Do H-ca. Brt. I). II. 484.

Holonosý. H. netopýři, gymnorliina. Ott.
X. 665.

Hoľopicha = velká, neohrabaná ženská.
Val. Brt. D. II. 317.

Holopiště, o, n., vz Holoplisk. Světz.
1895. 15.

Holoret, gymnostomum, mech. Ott. XI. 668.

Holoseč, e, f. Lesní h. Chdt. v Nár. list.

1893. č. 30P.

Holosečný. II. hospodářství. Chdt, v Nár.
list, 1893. č. 306.

Holosystolický šelest srdeční (počíná se
počátkem systoly a vyplňuje ji až do konce).
Vstnk. III. 469.

Hološne. Ve Spiši. NZ. III. 402. Cť. Clio-
lošně, Kološnč,

Holotrt, a, m. = sova. Slov. Phľd. 1893.
475.

Holoubě. O tvarech cť. Gb. H. ml. I. 127.,
130. — H. = puchýř krví podlitý. U Zieh.
NZ. II. 697.

Holoudě m. holoubě. Vz Gb. H. ml. I.
423. (dial.).

Holovec, vce, m. či Holúch, a, m., obec
v Tekově. Phľd. XII. 156., 68.

Holo vina = tenké dřiví. Phľd. XII. 174.

Holovnica neznamená mlat, nýbrž patro,
odry. Pbľd. XII. 174.

Holštrik, z Halsstrick. XVI. stol. Wtr.
Živ. c. 499.

Holštýn, a, m., hrad, nyní zřícenina na
Mor. Vz Mtc. 1896. 116.

Holub. O pův. slova cť. Gb. H. ml. L 46.
Cť. Řivnáč (3. dod.). Jména holubí ještě:
červeňák, plavák, žluťák. Rous. II. za holu-
bom. Slov. Nov. Př. 643. Je pýchou nadutý
jako h. Na Žďársku a j. Nár. list, 1894. č. 149.
odp. feuill. Lieta-li h. po izbe a len nemocný
ho vidí, nemocný umře. Phľd. 1894. 713. Stří-
leti h-by, dětská hra. Jeden lehne si naznak,
vyzvedne nohy a jimi ostatní, kteří se na ně
kladou, do výšky vyhazuje. Us. Tč. Ručkování
či h-by tlouci. Vz NZ. III. 24.

Holubacený — holubí. H. trus. Mor. Mtc

1894. 336.

Holúbec = základní točení v tanci. Mor.
NZ. 1893. 500. Cť. Tanec mor. (3. dod.).

Holubí víčko = vikev (drobnější drvili).
Brušp. Hledíková.