388

Oplétati, vz Oplésti.

Opletavý, umständlich. Je to příliš o-vé
(s okolky spojené). Dch.

Opletcí, vz Oplecek.

Opletená, é, f., jm.. louky u Přer. Km.

Opletenec, nce, m., opletený, ein Um-
flochtener. Zlob.

Opletení, n., das Umflechten. — O., plot,
der Zaun. V.

Opletený; opleten, a, o, umflochten. —
O. místo.— čím: plotem. Rvač. Nástrahami
a osidly o. Kom. O. rozmarínkou, pentlí. Er.
P. 469., 71. — Sš. P. 20.

Opleti, opleji n. oplevu, oplel, en, ení;
oplévati, bejäten. — co: zelí, stromky, len.
Us. — se čemu: Nelze se mu opleti (zbýti
ho). Nelze se o. pracem. (Když jedna z druhé
roste). Ros. — se před kým. Na Mor. —
koho oč; Oplel ma o všetko (ošidil). Mt. S.
— se = ošiditi se. Na Slov., Plk.

Opletka, y, f., polygonum convolvulus.
FB. 30.

Opletky, ův, pl., m., opletávání, nesnáze,
Umstände, m., Verdriesslichkeiten, f. Mám
s ním rozličné opletky. D. Vz Opletačka, Ople-
táni. — O., osidla, Intrigue, List, f., Fall-
stricke, m. Puch.

Opletník, u, m., rostlina svlačcovitá. O.
plotní (svlačec větší), calystegia sepium, Zaun-
winde, Kk. 182.; lesní, silvestris; krátko-
stopečný, catesbiana; položený, paradoxa;
plstnatý, tomentosa; přímý, spithamea; po-
mořský, soldanella. Rostl.

Opleva, y, f., Kornbrand, m. Rieggers
Arch. II. 276.

Oplchalosť, oplchavosť (na Slov. oplch-
losť) = lysina, plechatosť, oblezlosť, Kahlheit,
Glatze, f.

Opíchalý, opichavý, (na Slov. oplchlý),
lysý, oblezlý, kahl, glatzig. V. V rostlinství:
oplchlý, otřený, ošoustalý, vypelichalý, oho-
lený, obnažený. Rostl. — Jg.

Opíchati, opelichati, kahl werden. V.

Oplchavosť, vz Oplchalosť.

Oplíčko, vz Oplecek. U Hostýna. Zkl.

Oplín, vz Oplen.

Oplískati; oplísknouti, nul a skl, ut, utí;
opliskovati = ostříknouti, bespritzen, besu-
deln. — koho čím: pěnou a bahnem. C.
Pannu hanbou n. lehkostí (pomluviti, ver-
schwatzen). Reš. — Jg.

Opliti, opliji, il, it, ití; oplivati — vůkol
plíti, umspeien, umspucken. Jg.

Oplocení, n.. Ver-, Umzäunung. D.

Oplocený, umzäunet. Jg.

Opločany, dle Dolany, ves u Kojetína
na Mor. PL.

Oplodí, n., okrovy plodu. O. suché, dřev-
naté, mázdrovité, masité či obdužné. Rostl.
O. (obal plodní, Fruchthülle): blánovité, ko-
ževité, šťavnatě dužné, dřevnaté, tvrdé. Čl.
Vz S. N.

Oploditi, il, zen, ení; oplozovati. — co:
strom. Vz Oplodniti.

Oplodniti, il, ěn, ění, plodným učiniti,
fruchtbar machen, befruchten. — co. Duch
sv. druhdy se vznášel nad stvořenstvem, je
upraviti a o. hodlaje. Sš. L. 17.

Oplošná podoba, horizontale Gestalt. Š.
a Ž.

Oplot, u, m., Umzäunung.— O., oploteň. —
O., a, m., Amplatz, ves u Přestice. PL.

Oplota, y, f. = oploteň. Us. u Přer., Tov.,
Prostěj. Mtl, Zkl.

Oplotec, tce, m., malý plot, opletení, Krippe,
f., Flechtwerk, n. Oplotcem ohraditi. D. —
O., ves u Horšova Týna. PL.

Oploteň, tně, f., stěna u mlatu, přes kterou
se do přístodolku, do pírny leze, římsa, zá-
tyně, Tennewand, f. D. — O., pírna, kam
se obilí skládá, Panse, f. Us. — Jg.

Oplotiti, il, cen, ení = plotem ohraditi,
umzäunen. — co: zahradu, — čím: živým
plotem.

Oplotila, y, f. = oploteň. U Olom. Sd.

Oplotili sloupy, zur Tennewand gehörig.
Um. les.

Oploty, dle Dolany, něm. Oblat, ves v Ža-
tecku u Podbořan. Vz S. N.

Oplouti, opluji, oploul, ut, utí; oplynouti,
ul, ut, utí; oplovati, oplývati, oplouvati, (na
Mor. a Slov. oplúvati) = okolo plouti, téci,
vorbei-, umfliessen; přetékati, oblévati se,
hojnosť míti, überfliessen, Uiberfluss haben;
okolo plouti, objeti, umschwimmen, umschif-
fen ; pryč uplynouti, wegschwimmen, weg-
geschwemmt werden. Jg. — abs. Kalich můj
naléváš, až oplývá (přetéká). Ps. ms. Bůh dal
tu svým daróm oplynúti, kdež je byl dřieve
hřiech oplýval (přetékal). Št. 37. — Kat. 28.
Kom. — co. Město s jedné strany oplove
(obtéká)řeka Sagarius. St. skl. Hranice ostrova
oplouti (objeti). Hlas. — čím: zbožím, bo-
hatstvím oplývati, Kom., nešlechetnostmi. V.
Země obilím a vínem oplývá. Br. Země medem
oplývající. Pref. 413. O. neštěstím. Č. Dobrým
oplývati hojně. Kom. Všechnou krásy ozdobou
a všech dober zásobou jako kněžna skvělá
oplývala celá, Sš. Bás. 49. — Har., Č. —
čím na čem: na všem těle potem oplývati
(celý se potiti). L. — čím jak. Všemi věcmi
s dostatek oplývati. V. — v čem (s kým),
kde. Byliny v moři oplývající. Ler. V ra-
dostech oplývati, v rozkošech (s ženami) =
hojnosť jich míti. V. Hlavy, nohy a jiní údové
bez těla v krvi oplývají (pryč plynou). Dvě
kron. — Jg. — kam: loď do přístavu. —
čeho. Jakož všecka země vody byla oplývala
(hojnosť jí měla), tak . . . Výb. I. 773.

Oplozování, n , die Befruchtung. Um. les.

Oplstiti, il, ěn, ění, haarig machen. Na
Mor.

Opluhaviti, il, en, ení, verunreinigen. Na
Slov.

Oplulý, umflossen, umschwemmt. St. skl.

Oplutí, n., die Umschiffung. Dch.

Oplynouti, vz Oplouti. — O., utopiti se.
Mnozí v to ufajíce jsú oplynuli. Výb. I. 634.

Oplývati, vz Oplouti.

Oplývavě komu dobročiniti, im Uiber-
fluss. Sš. Oa. 31.

Oplyvně, hojně, reichlich, im Uiberfluss.
Všem sluhám svojim světskými dobry se o.
propůjčoval. Sš. L. 42.

Oplzati se, oplznonti, unzüchtig werden.
Lépe jest se ženiti než oplzati sě. Št. Ktož
by sě spolu oplzali, nebylo by hodné. St. 37.

Oplzký, vz Oplzlý.

Oplzle, nečistě, mrzce, smilně, unkeusch,
unflätig. O. mluviti, Zoten reissen. D.



	388

	Oplétati, vz Oplésti. Opletavý, umständlich. Je to příliš o-vé (s okolky spojené). Dch. Opletcí, vz Oplecek. Opletená, é, f., jm.. louky u Přer. Km. Opletenec, nce, m., opletený, ein Um- flochtener. Zlob. Opletení, n., das Umflechten. — O., plot, der Zaun. V. Opletený; opleten, a, o, umflochten. — O. místo.— čím: plotem. Rvač. Nástrahami a osidly o. Kom. O. rozmarínkou, pentlí. Er. P. 469., 71. — Sš. P. 20. Opleti, opleji n. oplevu, oplel, en, ení; oplévati, bejäten. — co: zelí, stromky, len. Us. — se čemu: Nelze se mu opleti (zbýti ho). Nelze se o. pracem. (Když jedna z druhé roste). Ros. — se před kým. Na Mor. — koho oč; Oplel ma o všetko (ošidil). Mt. S. — se = ošiditi se. Na Slov., Plk. Opletka, y, f., polygonum convolvulus. FB. 30. Opletky, ův, pl., m., opletávání, nesnáze, Umstände, m., Verdriesslichkeiten, f. Mám s ním rozličné opletky. D. Vz Opletačka, Ople- táni. — O., osidla, Intrigue, List, f., Fall- stricke, m. Puch. Opletník, u, m., rostlina svlačcovitá. O. plotní (svlačec větší), calystegia sepium, Zaun- winde, Kk. 182.; lesní, silvestris; krátko- stopečný, catesbiana; položený, paradoxa; plstnatý, tomentosa; přímý, spithamea; po- mořský, soldanella. Rostl. Opleva, y, f., Kornbrand, m. Rieggers Arch. II. 276. Oplchalosť, oplchavosť (na Slov. oplch- losť) = lysina, plechatosť, oblezlosť, Kahlheit, Glatze, f. Opíchalý, opichavý, (na Slov. oplchlý), lysý, oblezlý, kahl, glatzig. V. V rostlinství: oplchlý, otřený, ošoustalý, vypelichalý, oho- lený, obnažený. Rostl. — Jg. Opíchati, opelichati, kahl werden. V. Oplchavosť, vz Oplchalosť. Oplíčko, vz Oplecek. U Hostýna. Zkl. Oplín, vz Oplen. Oplískati; oplísknouti, nul a skl, ut, utí; opliskovati = ostříknouti, bespritzen, besu- deln. — koho čím: pěnou a bahnem. C. Pannu hanbou n. lehkostí (pomluviti, ver- schwatzen). Reš. — Jg. Opliti, opliji, il, it, ití; oplivati — vůkol plíti, umspeien, umspucken. Jg. Oplocení, n.. Ver-, Umzäunung. D. Oplocený, umzäunet. Jg. Opločany, dle Dolany, ves u Kojetína na Mor. PL. Oplodí, n., okrovy plodu. O. suché, dřev- naté, mázdrovité, masité či obdužné. Rostl. O. (obal plodní, Fruchthülle): blánovité, ko- ževité, šťavnatě dužné, dřevnaté, tvrdé. Čl. Vz S. N. Oploditi, il, zen, ení; oplozovati. — co: strom. Vz Oplodniti. Oplodniti, il, ěn, ění, plodným učiniti, fruchtbar machen, befruchten. — co. Duch sv. druhdy se vznášel nad stvořenstvem, je upraviti a o. hodlaje. Sš. L. 17. Oplošná podoba, horizontale Gestalt. Š. a Ž.	Oplot, u, m., Umzäunung.— O., oploteň. — O., a, m., Amplatz, ves u Přestice. PL. Oplota, y, f. = oploteň. Us. u Přer., Tov., Prostěj. Mtl, Zkl. Oplotec, tce, m., malý plot, opletení, Krippe, f., Flechtwerk, n. Oplotcem ohraditi. D. — O., ves u Horšova Týna. PL. Oploteň, tně, f., stěna u mlatu, přes kterou se do přístodolku, do pírny leze, římsa, zá- tyně, Tennewand, f. D. — O., pírna, kam se obilí skládá, Panse, f. Us. — Jg. Oplotiti, il, cen, ení = plotem ohraditi, umzäunen. — co: zahradu, — čím: živým plotem. Oplotila, y, f. = oploteň. U Olom. Sd. Oplotili sloupy, zur Tennewand gehörig. Um. les. Oploty, dle Dolany, něm. Oblat, ves v Ža- tecku u Podbořan. Vz S. N. Oplouti, opluji, oploul, ut, utí; oplynouti, ul, ut, utí; oplovati, oplývati, oplouvati, (na Mor. a Slov. oplúvati) = okolo plouti, téci, vorbei-, umfliessen; přetékati, oblévati se, hojnosť míti, überfliessen, Uiberfluss haben; okolo plouti, objeti, umschwimmen, umschif- fen ; pryč uplynouti, wegschwimmen, weg- geschwemmt werden. Jg. — abs. Kalich můj naléváš, až oplývá (přetéká). Ps. ms. Bůh dal tu svým daróm oplynúti, kdež je byl dřieve hřiech oplýval (přetékal). Št. 37. — Kat. 28. Kom. — co. Město s jedné strany oplove (obtéká)řeka Sagarius. St. skl. Hranice ostrova oplouti (objeti). Hlas. — čím: zbožím, bo- hatstvím oplývati, Kom., nešlechetnostmi. V. Země obilím a vínem oplývá. Br. Země medem oplývající. Pref. 413. O. neštěstím. Č. Dobrým oplývati hojně. Kom. Všechnou krásy ozdobou a všech dober zásobou jako kněžna skvělá oplývala celá, Sš. Bás. 49. — Har., Č. — čím na čem: na všem těle potem oplývati (celý se potiti). L. — čím jak. Všemi věcmi s dostatek oplývati. V. — v čem (s kým), kde. Byliny v moři oplývající. Ler. V ra- dostech oplývati, v rozkošech (s ženami) = hojnosť jich míti. V. Hlavy, nohy a jiní údové bez těla v krvi oplývají (pryč plynou). Dvě kron. — Jg. — kam: loď do přístavu. — čeho. Jakož všecka země vody byla oplývala (hojnosť jí měla), tak . . . Výb. I. 773. Oplozování, n , die Befruchtung. Um. les. Oplstiti, il, ěn, ění, haarig machen. Na Mor. Opluhaviti, il, en, ení, verunreinigen. Na Slov. Oplulý, umflossen, umschwemmt. St. skl. Oplutí, n., die Umschiffung. Dch. Oplynouti, vz Oplouti. — O., utopiti se. Mnozí v to ufajíce jsú oplynuli. Výb. I. 634. Oplývati, vz Oplouti. Oplývavě komu dobročiniti, im Uiber- fluss. Sš. Oa. 31. Oplyvně, hojně, reichlich, im Uiberfluss. Všem sluhám svojim světskými dobry se o. propůjčoval. Sš. L. 42. Oplzati se, oplznonti, unzüchtig werden. Lépe jest se ženiti než oplzati sě. Št. Ktož by sě spolu oplzali, nebylo by hodné. St. 37. Oplzký, vz Oplzlý. Oplzle, nečistě, mrzce, smilně, unkeusch, unflätig. O. mluviti, Zoten reissen. D.