535

Perndrek, pendrek, u, m., z něm., Bä-
rendreck m. Beerenzucker, Bärenzucker, Lu-
kretiensaft, šp. m. lekořice (vyvářka ze sla-
díče, osladiče, Süssholz). Koll.

1. Perně, ě, f., vz Perna.

2. Perně, adv., peprně, trpce, zle, hart,
scharf, übel, sauer. P. jsem toho požil. Har. P.
to zaplatil (draze, zlým). Ros. Nechť ještě ne-
výská, musíť toho ještě p. zažiti. Prov., Jg.
Perně si chleba zasloužiti. Us. Hý. P. svými
životy a hrdly to zaplatili. V.

Perné, n., jm. pole a louky u Chromče a
j. na Mor. Km.

Pernice, e, f., pánvice, mísa, Tiegel, m.
Us. u Kostelce nad Orl. Ktk. P., veliká mísa
ku polévání hrnců klejtem. Mý. V p-ci mák
tříti. Us. P. v chem. hliněná, porculánová n.
kovová mísa k tření rozličných věcí. Vys.

— P., hrnec na květiny, Blumentopf, m. Na
Mor. Sd., Zmk., Bka. — P., díra ve zdi, ein
Mauerloch. Kld. — P., druh sedlských čepic
s kožešinou kolem obtočenou, beranice. Ve
vých. Čech. Jir. — P., jablka. Na Zlínsku.
Brt. -- P., Pennal. Us.

Pernička, y, f. = pernice. Obr. br. pr.
Šturm. 133. — P., pysk, die Lippe. Na Slov.
Holý.

Perník, (zastr. prník), u, perníček, čku,
m., na Slov. medovník. P., pečivo z mouky,
pepře n. jiného koření, cukru, medu n. sy-
robu. S. N. Pfefferkuchen, Leb-, Honigku-
chen, Lebzelten. P. bledý n. německý, bru-
sovitý, černý, červený, plástový, k strouhání,
tabulový, žlutý, Šp., medový, Dch., vlaský,
domácí. Lš. Přebral se p-kem, proto se dáví.
Sych. Ten mu pověděl, po čem p. v Pardu-
bicích. Vz Domluva, Výprask. Jg., Č., Lb.

— P., pouzdro na péra, Pennal, n. Us. u
Klobouk. Bka.

Pernikář, e, m., Lebzeltner, Lebküchler,
Pfefferküchler, m.

Pernikařiti, il, ení, Lebzeltnerei treiben.

Pernikářka, y, f., Lebzeltnerin, f.

Pernikářský, Lebzeltner-. P. živnosť. Rk.

Pernikářství, n. Lebzeltnerei, f. Dch.

Pernikovati, perníkem sypati, mit Leb-
kuchen bestreuen. U Olom. Sd.

Perníkový, Pfeiferkuchen-. P. oříšky (pa-
mlsek, z těsta as takového, z jakého jsou
husí šištičky), Pfeffernüsse, f. Dch.

Perniš, e, m. Tuch aus der Stadt Bern,
z něm. bernisch. Rytíř může šarlat, p. a jiné
sukno nésti. Mus. 1864. 19. (Gl. 228.)

Perno, a, n., mě. v Sasích, Pirna. Zlob. Vz
S. N. — Perňan, a, m., pl. -né. — Pernský.

Pernolec, lce, m., Bernetzreut, u Tachova.

Pernosť, i, f., peprnosť, štiplavosť, beis-
sende Schärfe. V.

Pernošatý, federbekleidet. Dch.

Pernštein, vz Jantar. — P., a, m., hrad
na Mor. Vz S. N.

1. Perný, čpavý, Štiplavý, ostrý, pepřený,
bissig, beissend, scharf, pikant, schneidig. V.
P. máslo (trpké), Us. u Rychn., pepř, Kom.
J. 326. P. chuť, hořčice, V., kořen. Byl. —
P. práce, Puch., zima. Hank. P. kus (kousek)
chleba. Hý. Ten peníz perným dílem vydě-
lají (sauer, schwer). Us. P. groš (perně vy-
dělaný). U Chocně a j. Ktk.

2. Perný, z peří. Perných šatů nemají,
Federbetten, n. Kom.

Perný, befiedert, Feder-. Dch.

Pernyál, u, m., pouzdro na péra, z pennal.
U G. Jeníkova. Na Kutnohorsku, v již. Čech.:
futrál, pérovnik. Kal. Federbiichse, f.

Péro (v obec. mluvě: pero. Kts.), a, n.,
gt. pl. per. P., řec. nreqóv, strněm, fedara,
zend. patara, sansk. patra, tedy m. pettro =
nástroj k létání, jako fr. pere, mére m. petre,
metre. Schl. P. m. ptero, z koř. pet (pbt),
řec. pet (nét-оцш, lítám). Ht. Skupeniny souhl.
str. 62. Z koř. pr (ve strb. prati = letěti).
Gb. Hl. 146. Pérko, pírko, a, pérce, e, pérečko,
peříčko a, n.,pýro, die Feder. Části péra: písk
(dutá čásť obsahující duši), ostenek, prapor;
veliká a silná péra slují brky; slabá a pružná
blízko kůže prachem n. puchem. Jhl. 254. P.
(brk) tažené, husí, papouškové, vraní, paví,
krůtí, čapí, Š. a Ž., pštrosí, labutí, vypelichané,
vraní. Kk. P. ptáku vyškubnouti. Lehký jako
pérko. Sych. Nechal po sobě pérka (památky
zlého chování). Ros. Zanechal tu pírka (pro-
hrál, oškrabal kolečka). Sych. Bez pírka ne-
odjedeš (od klevetnic přetřásán budeš). Lom.
Vz Peří. — P. k něčemu připravené, Hut-,
Kopffeder, f., Federbusch, m. Jg. Klobouk
pod pérem. V. Procházeti se po městě pod
pěkným pýrem a s dlouhým rapírem. V.
Hotovitel ozdobných per. Dch. — P., nástroj
ku psaní. P. husí, krůtí, vraní, krkavčí, tenké,
tlusté, dobré, špatné, Jg., ocelové, brkové,
rýsovací, Kh., mosazné, stříbrné, kostěné,
rákosové. Us. O počátcích a zdokonalování
per ocelových vz Prm. 1878. č. 4., S. N. Ná-
sadka na péro. P. má rozštěp. Péra se dá-
vají do peráku, do pouzdra, do pernice. Us.
Pouzdro na péra (perák, pernice). D. P. psací,
písařské. V. P. dělati, řezati, upraviti, opraviti,
rozštípnouti, sříznouti. Kresba, výkres pérem
(pérový). Federzeichnung, f. Dch., Nz. Pérem,
jehož spoušť či nařezání řezáčkem (nožem)
se dělá, píšeme na papíře čistém. Kom. J. 731.
Nůž na péra (perořízek). Us. Písk (brk) od
pýra. V. Ani pérem netrhl. D. Pořízeno vše
ústně, ani pýrem při tom neškrábl. Us. na
mor. Drahansku. Hý. Umí dobře zacházeti
s pérem (je obratný a zběhlý v psaní a ve
spisování). Us. Hý. Něco po někom pérem po-
znamenati. Kom. Nemohu pérem vládnouti.
Sych. To se nedá pérem vyobraziti, vypsati.
Us. Něco v péru zadržeti. V. Kdo vám to
do péra povídal? V. K péru mluviti (strč.),
Pr.; novější: do péra říkati = diktovati. Nz.
Ku péru praviti. Br. To ti dal on do péra.
Sm. Ne každému volno, co se na mysl a do
péra namane, psáti. Kom. Pérem se živiti —
psaním. Us. Nosí p. přes rameno (motyku n.
rýč; není velkým pánem. Jg. Jest pastuchou.
C). Co napsáno pérem, nevyhladíš toporem.
Pk. — P., způsob psaní, sloh, Feder, Schrift,
Schreibart, f. Pěkným to pérem psáno. L.
Pichlavé, špičaté, ostré péro míti. Us. Šm.
— P., věci k péru podobné. P. nebo peří
u cibule, Stengnl atd. Pšenice na podzim,
když druhé n. třetí pýrko vystrkuje, zválí
se válcem. Puch. — Pírka n. nitky u pro-
střed květu, stojánky. V. Fäselein, V., Staub-
fäden, m. — Pírko, čásť klu rostlinného, ma-
linký pupínek na něm, plumula, Federchen,