sb157-05 0..8296

738

Vletořečný, vz Vltořečný.
Vlev, u, m., der Einguss.
Vlévadlo, a, n., der Inguss, Einguss, der
Trichter. Nomencl.

Vlévání, n., vlívání, das Eingiessen, der
Einguss, vz Vlíti. — V. = působení, vliv,
der Einfluss, die Influenz. Nebeských světel
v. V. Pranostykář hvězd působení, v. a
účinky rozvažuje. Kom. V-ní moci planet.
Br. Takové moci od náchylnosti a v. ne-
beských hvězd pocházejí. Byl.

Vlévati, vz Vlíti.

Vlevek, vku, m. = vlev.

Vlezení, n., das Ein-, Hineinkriechen. Us.
Bern.

Vlezený; -en, a, o. Byl v díře vlezený,
šp. m.: zalezlý, verkrochen. Na Zlínsku.
Brt.

Vlezlý = dolízavý, smělý. To je člověk
vlezlý. Us. u Nov. Bydž. Kšť. U Jilemn. Vz
Vlezný.

Vlezný = dotíravý, všude se vtíravý, sich
mit Gewalt aufdringend. Us. u Olom. a Prostěj.
Sd., Vch. Vz Vlezlý.

Vlézti, vlezu, vlez, vleza (ouc), zl, ení;
vleznouti, ul, utí; vlézati, ein-, herein-, hi-
neinkriechen, einsteigen, hineinklettern, ein-
fahren. Us. Jg. — abs. Má bídy, co vleze.
Us. Brt. Dostali vína, co vlezlo. Mor. Vck.
Dej pozor, aby sem nikdo nevlezl. Us. Dch.
— kam. Myš vlezla do díry. Us. Co ti do
hlavy (v hlavu) vlezlo? Us. — Háj., Ros.
V. v dluhy. Us. Meč v jeho čelo silně vlezl
(ranou). Troj. V. pod lešení. Us. V. na strom.
Har. Někomu na krk v. Sych. Do čehos to
vlezl?; Nerád bych do něčeho vlezl. Vlezla
do mne zima; V. do pasti. Us. Dch. Byl
jeden pes, ten do pece vlez (vlezl). Čes.
mor. ps. 14. My ščebelko přervěme, ku svej
milej vlezeme. Brt. P. 142. Vlk vlezl do
jámy. Us. Na tvém rozumě záleží vlézt
k sčastí neb k bídě. Na Slov. Tč. Vyšvácám
(vyšvihám) ti, co do tebe vleze. Mor. Šd.
Bude dobrý, až pes na lísku (al. na lišku)
vleze (nikdá). Prov. Jg. Byl tam jeden starý
pařez, a já jsem tam podeň vlez. Slez. ps.
Šd. Dám ti, co do tebe vleze; Nadal mu,
co do něho vlezlo. Us. Brt. Vynadati, vyláti,
vybouchati, vymlátiti atd. někomu, co do
něho vleze. Us. Šd. Vlezl za pec pod peřinu.
Kol. ván. 22. On jí vlezl do police, potlókl
jí všecky hrnce; Jak jsi stará, tak jsi hlúpá,
jak by vlízal do ďúry?; V Židenicích na
rynko podli pernikářa vlezl židák na kozo.
Sš. P. 607., 641., 687. (Tč. ). Kdo chce, milá,
ryby jesti, musí na kraj člúna vlézti. Sš. P.
780. Svoboda pod lavici vlezla. Dač. I. 287.
Nemá ani tolik, co by za nehet vlezlo. Prov.
Tč. Březen, za kamna vlezeni, duben, ještě
tam budem, trnopuk (máj) s kamen fuk!
Tč. — kam za kým. Vlez za mnou na
půdu. Er. P. 243. — kudy. Železo po že-
leze, kde je dírka, všade vleze (klíč). Slez.
Šd. Leze, leze po železe, najde dierku, do
nej vleze. Mt. S. I. 133. Leze, leze po železe,
nedá to pokoj, až to tam vleze. Us. — kam
jak. V. do vody v kožichu (o hloupém).
Us. Vrů. Vlez kradmem do dvora. Us.
Bayer.

Vleže, chybně m.: leže, vz Vkleče.
Vležení, n., das sich Hineinlegen, die
Einquartierung. Zlob.

1. Vlh, kořen ku: vláha, vlažím a p. Bž.
31.

2. Vlh, u, m. = vláha, der Saft; vlhkosť,
die Feuchte. Na Slov. Bern. — V. či Blh,
potok na Slov. Dbš. Obyč. 9., 152.

Vlha, y, f. = pták šplhavý, merops api-
ater. V. Vz S. N., Schd. II. 451., Frč. 357.
V. = včelník, der Bienenfresser. Pdy. Ne-
snadněť se žluva a v. drozdu přirovná. Bl.
mus. V, nubická, merops nubicus. Holub II.
260. Když v. okolo stavení poletuje, bude
pršeti. Us. na Zlínsku. Brt. — V., y, m.,
osob. jm. Mor. Šd., Vck. Kmotře Vlho, poď
na pivo! Nemám peněz ! Prodej oves! Brt.
— V., y, f., jm. polí u Hovězí na Vsacku.
Vck. — V. = jednotlivé chyše na Vsetínsku.
Tč. — V. = Volha, řeka. Krok. II. 140.

Vlháci, Wlhacy, několik domků u Vsetína.
PL.

Vlhavy, ves u Hluboké. Vz S. N. Vz
Blk. Kfsk. 351.

Vlhavý, nässig. Rk.

Vlhce, vlhoučce, vlhounce = mokře, feucht.
V.

Vlhčák, a, m., hydera, hmyz. Krok II.
254.

Vlhčení, n., das Feuchtmachen. Us.

Vlhčený; -en, a, o, angefeuchtet Dch.

Vlhčina, y, f, feuchter Boden. Dch.

Vlhčiti, il, en, ení, vlhčívati, feuchten,
an-, einfeuchten, feucht machen. — co čím:
papír namočenou houbou.

Vlhkavý = návlhlý, feucht. V. vzduch.
Us. u Třeboně, u Počátek. Zelený.

Vlhko, vz Vlhký. — V., a, n. = vlhkosť,
die Feuchtigkeit. V. Kameni vlhkem se
drobí. Dch. Dvéře se páčí od vlhka. Sych. —
V., adv. = vlhce, feucht. Plk.

Vlhkobalvanovitý, feuchtklumpig. Šp.

Vlhkoměr, u, m., der Hygrometer. Sedl.,
Nz. lk. Vz Vlhoměr.

Vlhkosť, i, f. = jakosť vlhkého, die Feuch-
tigkeit, feuchte Beschaffenheit. V. — V. =
vláha, mokro, die Feuchte, der Saft. V. země;
plný v-sti (mokrý). V. Přirozená v. (mízka).
Reš. V. v těle. V. v oku bílková (bělečná),
sklenná. V. kloubní. Tečení v-sti z ucha.
Ja. V. vzduchu, vzdušná (prostá či abso-
lutní a poměrná či relativní). Stč. Zmp. 613.,
487., 489. Vz KP. II. 59.

Vlhkostný, -ní = plný vlhkosti, feucht,
voll Feuchtigkeit. Ms. bib. V. nemoc (od
vlhkosti). Plk.

Vlhkota, vlhkotina, y, f., die Feuchte,
Feuchtigkeit. Šm.

Vlhkotobolník, u, m., aescobolus, houba.
Rostl. I. 274. b.

Vlhký; vlhek, hka, o; kompar. vlhčí, vlh-
čejší; vlhoučký, vlhounký = trochu mokrý,
feucht. V. Galgan roste v zemi vlhké. Byl.
V. rok (ve kterém často a mnoho prší). V.
houba, cukr, Šp., zahrada. BO. V. dráha =
moře. Šbk. Kůže na vlhko solená. Šp.
Oblekl sváteční šat, kmotr krejčí jej byl
za vlhka vyžehlil. Sk. Na hromnice jsou
stěny vlhké. Us. Tč.