Předchozí (571)  Strana:572  Další (573) |
|
|||
572
|
|||
|
|||
Planta, y, f., na Mor., halena, lépe: planda.
Jg.
Plantačka, y, f., Mischmascherei, f. U Olom.
Sd. Plantage, (fr., plantáž, e, f.), osada, An-
pflanzung; sady cukrové třtiny, bavlníku atd., Pflanzung, f. Plantalka, y, f., Mischmascherin, f. U
Olom. Sd. Vz Plantačka. Plantanice, e, f. = plantačka. U Olom.
Sd. Plautati se, plantám se, planci se, na
Slov. = kulhati, hinken; cárati, jíti někam, gehen. Na Mor. míchati se, plichtiti se, sich mengen, mischen. — se do čeho. Do všeho se plantá. Já sa ím do toho neplancu. Mor. Brt. — se kde: mezi nohama (másti se). Jdi s cesty a neplanci se pořád mezi no- hama. Us. Mrk. — se oč. Kady chodím, o záda se plance. — Dlouhý kabát se plantá, schlottert. Dch. — se po čem. Ten kabát se mu plantá až po patách. Us. na Mor. Hý. P. na Mor. také = pleskati, žvaniti, klatschen, plaudern. Sd. Co to planceš? Hý. Plantavý, kulhavý, lahm. Na Slov.
Planule, e, f., helcus, hmyz. Krok.
Planuše, pl., f., hrušky, Birnen. Na Mor.
Brt. Planý, vyprahlý, neúrodný, dürr, unfrucht-
bar. P. země, Br., pastva, Zř. zem., rovina, Ráj, poušť. = P., divoký, polní, lesní, ne v zahradách rostoucí, wild, Holz-. P. oliva, tykev, hruška, víno, V., byliny, třešně, le- beda, hrách. D., jabloň, višně, jesen, buk. volše, habr, česnek, Kom., ruže, máta, šafrán, kaštan, Us., strom, pláň, chmel. Šp. Správní lidé neklátí se se stromu co plané hrušky. Prov. Jg. Plané fíky, ježto rostú po polích. Bj. — P., daremný, prázdný, leer, eitel, vergeblich, schlecht. Jg. P. řeč, výmluva (jalová, neslaná), Ros.., naděje, L., člověk, papír, víno = špatné, na Slov., chuť Dch., posouzení (povrchní), propověď, slova, vy- hrůžka, věk (verflacht), hlava (Flachkopf), list, Schmutztitel (v tiskárnách). Dch. To byly jen plané řeči. Km. — v čem. V té svor- nosti jste planí. Hdk. C. 35. — P., rovný, eben. D. Planýř, e, m. = pranéř. Kom. J. 6G8.
Jde okolo člověka jako okolo p-řc (nevšímá si, jest hrd). Us. u Rychn. Msk. U p-řů mrskání snášeli. Str. Planýš, e, m., zeus, ryba. Krok.
Planžet, vz Planchette.
Plápol, u, m.,plamen, kořen pl.v pláti, pá-
liti. Šf. Geflacker, n. Vz Mz. 41, Vzniklo dle Mkl. B. 8. a 469. zdvojením. Ilý. Die Flamme. Ozbrojme se vzteklostí a p-lem pekelným. Ráj. P-lem víno rozpaluje. Plk. P. lásky. Troj. — P., nadšení, der Enthusiasmus. Jg. Plápolati — hořeti plamenem, flackern,
flammen, lodern, auflodern, brennen, auf- lammen. Jg. Oheň plápolá (vyráží zhůru). D. Plamen plápolá. Dch. Plápoláše oběť. Rkk. 21. Cokoli se zejme, nejprv tlí, potom hoří, pak plápolá a pálá. Kom. J. 45. Pra- porec plápolá (sebou hází). Us. — odkud. Oheň z peci plápolá. Us. Z nich oheň plá- polal. Troj. Oheň ot obličeje jeho plápolal. Ps. ms. — kam. Plamen až k nebi plápo- |
lal. Lom. Plápolá srdce mé k panenkám.
Sych. — čím: láskou, Bib., hněvem, V. mi- lostí boží. Št. K. š. 124. Srdce láskou plá- polá. Sš. — v čem: v milosti. V. Plápolavosť, i, f., die Eigenschaft des
Flackerns. Měst. bož. Plápolavý, co plápolá, flammend, lodernd,
Aqu., Ben. P. oheň, plamen, BO., svíčka, Nz. — P., létavý, fliegend. P. prapor, Jg., chochol. Dch. Plápoliště, ě, n., ein grosser Haufen;
Schoberfleck, m. * Plápoliti, uvádí Jg. chybně m.: plápo-
lati. Č. Plápolivý = plápolavý, lodernd, zastr.
Št. Vz Bž. 123. Plapolný, plápolavý, lodernd. — čím.
Plamen sirou plapolný. V. Plápolohelmý, xoyvfraíoloc;. Vký.
Plas, u, m. = ples, běh kolem, obrácení
se. Kat. 2786. Plasa, y, plaska, y, f., kus země, Land-
strich, Tafelland. Krok. — P., člupek, výšina, taras, der Hügel, die Anhöhe, Terasse, locus editus. Pilat vyšel ven a soud předsevzal pod šírým nebem na plase Gabatě, soudnou stolici tu sobě ustrojiti poručiv. Sš. Mt. 359., J. 285. Plasina, y, f., Terasse, f., das Stufenland.
Š. a Ž. Plásk! Vz Plesk. Na Mor. Sd.
Plask, u, m., phylosoma, kývoš. Krok.
Jako p. mokrý. Mor. Jg. Plaska, y, f. pták z řádu slavíkovitých,
todus. Krok. — P., plávek, motacilla sali- caria, raja, Weidenmücke, f. D. — P., na Slov. rejnok, der Roche. Orb. p. Plaskač, e, m., vz Pleskač. U Olom. Sd.
Plaskačka, pleskačka, y, f., vz Plá-
cačka. Pk., Klš. Pláskal, a, m., = pleskač. U Olom. Sd.
Plaskan, a, m., motula, korýš. Krok.
Pláskanice, e, f. = Geklatsche, Ge-
plapper, m. Na Mor. Sd. — P., slota, nečas, Unwetter, n. Pláskanina, y, f.= pláskanice. Na Mor.
Sd. Plaskanka, y, f., lophotes, ryba. Krok.
Pláskati; plasknouti, knul a kl, utí =
pleskati, plácati, klatschen; něco mizerně stavěti, patzen; žváti, plaudern, klatschen; opadávati, abfallen, schwinden. P. na co, do čeho = plácati. Rk. — abs. Ten pláská (tlachá). Us. Dnes se to tam píáská (o špatném povětří). Us. Otok plaskne (opadává). D. — co, koho: mouchy, die Fliegen mit Fliegen- klatsche todtschlagen. U Opav. Klš. — komu co. Upláskal si chalupu (ulípal, uplácal). Ros. — o čem = tlachati. Rk. Plaskobřich, a, m., eurytoma, hmyz. Krok.
Plaskočelka, y, f., hylacus, hmyz. Krok.
Plaskočlenec, nce, m., polydermus, čle-
nýš. Krok. Plaskohlavka, y, f., cymindis, brouk.
Krok. Plaskohlavý, plattköpfig. Rk.
Plaskokorka, y, f., sigaretus, plž. Krok.
Plaskoleb, a, m., platycephalus, ryba.
Plaskolusk, u, m., platylobium. Rostl.
Plaskonoh, a, m., platypus, hmyz. Krok.
|
||
|
|||
Předchozí (571)  Strana:572  Další (573) |