sb157-05 0..8296

746

schwatzen; se, sich einschleichen, einstehlen.
Jg. — co, se kam. Potravu do nemoc-
ného. L. Ctnosť do žáka v. (vpraviti). L.
Někoho v strasť v. St. skl. Do měst se
vluzují. Čr. Pojď, zde si zasedneme a nechť
se hudba v sluch nám vluzuje. Shakesp. Tč.
V. někoho v zákon (= v klášter). Hus 1.
429. Že nejeden bludař se v mysl a srdce
Kolešanů vluzuje. Sš. II. 191. Tito učitelé,
kteří se mezi Korinthské vloudili. BR. II
614. a. Se v co. J. tr. V. se v mysl něčí.
Štelc. V. se do Čech. Kom. V. koho do
lesa. L. Mnoho omylů do toho vydání se
vloudilo. Sych. V. se do někoho (přízeň
jeho si získati). V. V. se do dědictví. J. tr.
Vloudil se mezi ně. Br. Sen k mysli tou-
lavé se vluzuje. Jel. — se koho kam čím.
Hledí (jej) lahodnou řečí v. Dh. V. se řečmi
lahodnými v něčí přízeň. Us. V duši těles-
nými smysly se v. Jel. — se jak. Zvyk
zlý pomalu se vluzuje. Kom. Kradmo se v.
Us. Dch. — se s čím. S milostí nedověra
se vluzuje. Jel. — Kom.
Vloukati, vlukati = vlákati.
Vloupání, n., der Einbruch. Krádež v-ním,
der Einbruchsdiebstahl. Dch. V. se zlodějů.
Mus. 1880. 281.

Vloupati, vloupávati, einschälen. — co:
díru. Jg. — co kam. Hrách mezi boby
do jednoho hrnce v. Us. Tč. — se, ein-
brechen. — se kudy kam. Vloupal se
kamny do světnice. Us. — V. — odkud
kam. V-li se ze zahrady do domu, na něho.
Us. Vck.
Vloupení, n. = vloupání. Dch.
Vloupil, a, m., der Einbrecher. Us. Dch.
Vlouzení, n., das Einlocken, die Ein-
schleichung. Jg.

Vlouzený; -en, a, o. V. zboží, einge-
schmuggelt. U Solnice.

Vlov, u, m., starker Zaunast. D. — V.,
a, m., Blov, Flöhe, Flahe, ves v Žatecku.
Vz Blk. Kfsk. 722.
Vlovina, y, f. = vlov.
Vloviti, il, en, ení, vlovovati = lově ve-
hnati, einjagen. Jg.

Vložek, žku, m., vložka, y, f., das Ein-
satzstück, die Einlage. V. konopný, die Hanf-
einlage, lněný. Šp. Všecko, co verš 14., 15.
praví, za vložek berou. Vložka a vsuvka ta
zdá se nejlépe přiléhati.. Sš. I. 39. Vz Vloha.
Vložení, n., das Einlegen, die Einlegung.
V. mezi něco (mezi bohy). D. V. v mysl,
V., na stůl. Us. V. jmění = vklad, die Ein-
lage. Us. Vz Vložiti. V. se v něco, die Da-
zwischenkunft, das Dazwischentreten. Dch.,
J. tr. A od potvrzení, kteréž by král jeho
Milosť dáti ráčil i od vložení vkladu do
desk zemských obě straně společně mají
zaplatiti. List z r. 1550. A to zboží jmáme
osvobozovati od každého člověka za plná
tři léta od desk v. List z r. 1482. (Tč. ).
Ráčili byste přečísti na něm (srdci) napsaný
můj vděčný úmysl a jisté v. k pilnému se
napotom odsluhování za tak mnohá i prve
i nyní mně činěná od V. M. dobrodiní. Žer.
15. V. žaloby a zapsánie v pohonné knihy;
V-ní, zapsánie a prožalovánie žaloby. Vš.
Jir. 404.

Vložený; vložen, a, o, eingelegt, einge-
schaltet, inne liegend. V. psaní, D., průpo-
vědi. Us. V. archy, die Einlagsbogen. Dch.
V. kroužek (zapuštěný), die Einlegescheibe.
Šp. V. stafylom, das Interkalarstaphylom.
Nz. lk. — kam. Žádosť od apoštola na
Korinthské v-ná, aby ho za tyranna neměli.
BR. II. 604. Trest na někoho v. Šb. Jho
v-né na hlavu t. j. na vóli rozumu člověka,
jest milovánie laskavé Boha nade všechny
věci a blížnieho jako sě. Hus II. 54. —
kde. Láska je len preveliké súžení, na
mém srdci ťažký kameň v-ný. Ps. sl. 172.
Protož všichni tito artikulové v těchto kni-
hách vložení a vepsaní za zřízení, práva a
nálezy obecní držáni a jmíni bez přerušení
býti mají. Zř. F. I. A. III. — proč. Lid
jízdný i pěší pro ochranu hradu pražského
sem v-ný. Mus. 1880. 83.

Vložitel, e, m., der Einleger. Jg.

Vložitelka, y, f., die Einlegerin. Jg.

Vložiti, 3. pl. -ží, vlož, že (íc), il, en,
ení; vklásti, vkladu, dl, den, ení; vkládati =
v něco, do něčeho klásti, ein-, hineinlegen;
vepsati, eintragen, einschreiben, einschalten;
vštípiti, eingeben, einpflanzen, ans Herz le-
gen, dem Gemüthe einprägen; říci, sagen,
zuflüstern, ausstreuen; vstaviti, einschalten,
einfügen; položiti, auf-, darauf-, hinlegen,
setzen, aufsetzen. Jg. — abs. Aby budoucně
každý kup dle bedlivého uvážení tu, kdež
náleží, protokollován neb vložen byl. Pam.
Val. Meziř. 133. — co (komu): kůži. D.
Odpor kšaftu v. Pr. měst. V. odvolání z roz-
sudku, die Berufung gegen ein Urtheil. J. tr.
Vloži ci un (= on, Bůh), vloži taku staru
babu, co ci něvyleze za tři dni na lavu. Sš.
P. 309. Sulík odpor vložil; Ten díl, jakož
otec Kateřinin vkládá jí a její muži Při-
snakovi. Půh. I. 209., II. 237. (Tč. ). Chu-
dobná děvečka rovně je dar boží, nevíš ty,
synečku, co ti pán Bůh vloží. Sš. P. 309. —
co, se kam (komu kdy; do čeho, k čemu,
mezi co, v co, nač, před co, pod co,
za co jak). V. něco do veřejných kněh.
J. tr. V. dříví do kamen, peníze do zá-
ložny, do psaní (do listu). Us. Dch. V. něco
do truhly, Ros., tělo do hrobu (za vše-
obecného pláče), něco do počtu, do paměti,
do mysli (někomu), V., do knihy, do řeči,
Jel., do kněh zemských (vepsati), Ros., měst-
ských. Nál. Utržené peniažky vloží do vo-
štin (er macht in Wachs). Dbš. Obyč. 102.
Krupina, Krupina, neščasná dědina, ta mně
mú mamičku do země vložila. Sš. P. 491.
Do nich vložil ostatky svatých (do oltářů);
Biskup každou neděli 12 denárů vložil do
schránky u sv. ostatků; Při kladení kamenu
základního vkládaly se některé ostatky
v pouzdře uzavřené do základního kamenu
nebo také pod práh. Ddk. III. 268., IV.
169., 260. (Tč. ). Byly schváleny a do desk
zemských vloženy. Pal. Dj. IV. 2. 124. Vlo-
žen jest ten prodej do desk zemských. Dač.
I. 142. Zlaté ti žezlo chci do ruky vložiti.
Shakesp. Tč. Potěšení moje švárné, kdy se
s tebú srdce zejde! Ja zejde se v onej
době, dy mě hrobař vloží k tobě. Sš. P.
294. V. se do něčeho (vz vložiti se v co) =
o něco se opravdově přičiniti. Musím se již