645

pať = chlemtati). S se sesouvá. Vz Mkl. aL.
297., Gb. Ml. I. 42. — S na Hrozenkovsku na
Mor. mezi dvěma samohláskami se zdvo-
juje : masso. Také š: kašša. Brt. — S v Chod-
sku. Vz List. fil. 1891. 51.

2. S místo jsi. Kam se přivěšuje v ná-
řečí dolnobečovském (a i jinde). Nejen ku
příčestí minulému příslušného slovesa, k ně-
muž vlastně patří, nýbrž i k zájmenu osob-
nému a zvratnému a k tázacím příslovcím
zájmenným na počátku věty umístěným:
Byłs včerá doma? Kdes był? Pomáhałs
mu? Pomohłs mu? Tys mu pomohł? Kdys
přišeł dom? Kde ses tu vzał? Ty sis (si
sobě) dał! List. fil. 1885. 252.

S předložka. Cf. D. Lhrg. 314., Gb. Ml
II. 145., 151. 2. V Ž. wit. před sykavkou
vynecháno: budu přebývati sluncem, cum
sole, 71. 5., střiebrem, cum argento, 104
37, svatým, cum sancto, 17. 26., stirčil
mocné stolice, de sede. Magnif. 52. (Cf. ib.
251.). S s akkus. a instr. Cf. Brt. D. 188.
— Slovesa s předlož. s složená. Cf
Jurs 22.—34.

S' (si) příklonné. Gb. Ml. II. 179.

Sa = se ku př. ve Strážnicku, Bl., v se-
verním Opavsku. Brt. D.

Sába, y, m., os. jm. Arch. VII. 389.

Sabal. Cf. Rstp. 1611.

Sahatka = pustatina v Malohontě. Cf
Sb. sl. ps. II 1. 96.

Sabatýn, u, m. = druh koření. U Kdýně.
Rgl.

Sabě. V MV. pravá glossa.

Säbelfuss, vz Brdco.

Sabina, os. jm. D. ol. I. 35. — S. Karel,
spisov., 1813.-1877. Cf. Tf. H. 1. 127., 139,
144., 173, 174., Šb. Dj. ř. 286., Jg. H. 1.
624., Tf. Mtc 106., Pyp. K. II. 546., Ukaz.
108., Bačk. Písm. I. 893., 931., Bačk. Př.
184, Rk. Sl.

Sabinov, a, m., míst. jm. v Uhersku.
P. Kal.

Sabinovo, a, n., mě. v Šaraši. Phľd V.
185.

Sabirstvo. Ž. wit. 7. 10., 54. 16.

Saboci, kmen slovan. Šf. Strž. I. 238.

Sabogoliery, pl., f., dicke u. breite Nu-
deln. Slov. Ssk.

Sabot, a, m., bůh Slezákóv. Koll. Zp. I.
426.

Sácať, vz Sotiti, Zodsacovať. Slov.

Saccharin, u, m. = sulfinid kyseliny ben-
zoové. Vz Slov. zdrav. 452., KP. V. 597 ,
Rm. I. 583.

Saccharinový. S. kyselina. Vz Rm I.
583.

Saccharisace, e, f, Saccharisation, f.
Šp.

Saccharisovací stroj, Saccharisations
apparat, m. Šp

Saccharisovati, saccharisiren Šp.

Saccharometrický stupeň. KP.

Saccharosa, y, f. = cukr třtinový:
C₁₂H₂₂O₁₂.Vz KP. V. 399., Šfk. Poč 513.,
Rm 1. 567.

Saccharumový. S. kyselina. Vz Rm. I.
585.

Śaći n. śoći = osení. Chodí po śoću. Laš.
Brt.

Sáček klový. Rst. 488.

Sáčený vřed (táhne člověka). Vz Mtc.
XV. 185.

Sáčkovať, netzen. Ssk.

Sad. Mkl. Etym. 290. Jeden kostelík
v svém sadu učiniti kázala. Pass. — S. =
mezník. Dle Knrz. a Vm. lépe: sád.

Sád. Vz předcház. a Sáda.

1. Sada. Tyto dvě sady (věty). Šf. Strž.
I. 268. — Vc. Lab. 241. Sada rhythmická.
Dk. Poet. 236. S. v hud. = úplný výrok
hudební myšlénky jako v řeči věta. Zv.
Př. k II. 23

1. Sadati. Každý svoju hledá a moj milý
frajer mezi druhé sadá (sedá). Koll. Zp.
I. 158.

2. Sadati. Knrz., Bkř. Udeření sadá, štpí.
Št. Kn. š. 282. 20.

Sadalnica, e, f., Kinderstuhl, m. Slov.
Ssk.

Sadba. Školy jsou úd přisluhování cír-
kevního, aby v církvi byla s., v kteréžby
učitelové . . . Pož. 104. S. rostlin se špal-
kem, Pflanzung mit Ballen, trojúhelná či
trojcová, in Dreieckverband, do čtverce,
pětiúhelná, in Vier-, Fünleckverband. Šp.

Sadcovitý. S. rostliny, eupatoriaceae.
Vz Rstp. 855., 859.

Sádčí = kdo odhaduje v obci škody,
místy šacíř z něm. Schätzer. Džl.

Sadební, Park-. S. jednota, Anpflanzungs-
verein. Rk.

Sadec. Cf. Rstp. 861.

Sadečka, y, f. Cibulka s. (k sázení). Rt.

Sádek = úzký záhon, kraj pole při cestě,
lícha. U Kyjova. Brt. S. = vesnice ome-
zená kamennými mezníky. VSlz. III. 142.

Sádelnatý, fett. S. šíje. Schz.

Sadelník, u, m. = tučné břicho. U Žamb.
Dbv. — S. kožený, Lederbüchse, Stopf-
büchse mit Lederscheiben. Hř.

Saděnina, y, f. = sazenina, sazenice.
Slov N. Hlsk. XI. 14.

Sadičí, n. = sazenice. Ktož chce saditi
užitečně, musí s. z příhodné krajiny dobý-
vati. Kn. o štěp. z r. 1530.

Sádičkatý = sádička mající. Rst. 488.

Sádičko, Brutknöpfchen, n. Sl. les.

Sadila, y, m. = sadil. Slez. Šd. Slov.
Koll.

Sadiště. Homl. fol. 135. b.

Saditi. Mkl. Etym. 290. — abs. Liška
saže (sází do peci), zajic ji to maže. Sš. P.
742. Ten sází = utíká U Vel. Postřelmova.
A. Krmela. — co: dílo (za práci plat ur-
čiti), Beck. II. 1. 191., pitie i chléb (cenu
ustanoviti), Exc., úředníky, Let. 240., trh.
Výb II. 1478. Kroky sázeti (veliké kroky
dělati). Mor Vhl., Brt. — nač. Mladina
sází na dřevo (v pivovar.). KP. V. 379. —
komu. Ten mu jich (ran holí) sázel! Us.
Vrů. — koho kam (jak). Chtěl kněží
přes dieru do klády sázeti. Let. 208. Ně-
koho v žalár s. Pass. 302. Nechať naň sa-
dím po groši. Hr rk. 373 Také by se
sadil k Barboře (přiženil); Hleďte ho na
tu chalupu do Vrchotic s. Čern. Zuz. 137.,
334. Děti sadíš podlé sebe. Pravn. 752. —
se kde. V této zemi se sadili (usadili).
Výb. II. 1259.



	645

	pať = chlemtati). S se sesouvá. Vz Mkl. aL. 297., Gb. Ml. I. 42. — S na Hrozenkovsku na Mor. mezi dvěma samohláskami se zdvo- juje : masso. Také š: kašša. Brt. — S v Chod- sku. Vz List. fil. 1891. 51. 2. S místo jsi. Kam se přivěšuje v ná- řečí dolnobečovském (a i jinde). Nejen ku příčestí minulému příslušného slovesa, k ně- muž vlastně patří, nýbrž i k zájmenu osob- nému a zvratnému a k tázacím příslovcím zájmenným na počátku věty umístěným: Byłs včerá doma? Kdes był? Pomáhałs mu? Pomohłs mu? Tys mu pomohł? Kdys přišeł dom? Kde ses tu vzał? Ty sis (si sobě) dał! List. fil. 1885. 252. S předložka. Cf. D. Lhrg. 314., Gb. Ml II. 145., 151. 2. V Ž. wit. před sykavkou vynecháno: budu přebývati sluncem, cum sole, 71. 5., střiebrem, cum argento, 104 37, svatým, cum sancto, 17. 26., stirčil mocné stolice, de sede. Magnif. 52. (Cf. ib. 251.). S s akkus. a instr. Cf. Brt. D. 188. — Slovesa s předlož. s složená. Cf Jurs 22.—34. S' (si) příklonné. Gb. Ml. II. 179. Sa = se ku př. ve Strážnicku, Bl., v se- verním Opavsku. Brt. D. Sába, y, m., os. jm. Arch. VII. 389. Sabal. Cf. Rstp. 1611. Sahatka = pustatina v Malohontě. Cf Sb. sl. ps. II 1. 96. Sabatýn, u, m. = druh koření. U Kdýně. Rgl. Sabě. V MV. pravá glossa. Säbelfuss, vz Brdco. Sabina, os. jm. D. ol. I. 35. — S. Karel, spisov., 1813.-1877. Cf. Tf. H. 1. 127., 139, 144., 173, 174., Šb. Dj. ř. 286., Jg. H. 1. 624., Tf. Mtc 106., Pyp. K. II. 546., Ukaz. 108., Bačk. Písm. I. 893., 931., Bačk. Př. 184, Rk. Sl. Sabinov, a, m., míst. jm. v Uhersku. P. Kal. Sabinovo, a, n., mě. v Šaraši. Phľd V. 185. Sabirstvo. Ž. wit. 7. 10., 54. 16. Saboci, kmen slovan. Šf. Strž. I. 238. Sabogoliery, pl., f., dicke u. breite Nu- deln. Slov. Ssk. Sabot, a, m., bůh Slezákóv. Koll. Zp. I. 426. Sácať, vz Sotiti, Zodsacovať. Slov. Saccharin, u, m. = sulfinid kyseliny ben- zoové. Vz Slov. zdrav. 452., KP. V. 597 , Rm. I. 583. Saccharinový. S. kyselina. Vz Rm I. 583. Saccharisace, e, f, Saccharisation, f. Šp. Saccharisovací stroj, Saccharisations apparat, m. Šp Saccharisovati, saccharisiren Šp. Saccharometrický stupeň. KP. Saccharosa, y, f. = cukr třtinový: C₁₂H₂₂O₁₂.Vz KP. V. 399., Šfk. Poč 513., Rm 1. 567. Saccharumový. S. kyselina. Vz Rm. I. 585. Śaći n. śoći = osení. Chodí po śoću. Laš. Brt.	Sáček klový. Rst. 488. Sáčený vřed (táhne člověka). Vz Mtc. XV. 185. Sáčkovať, netzen. Ssk. Sad. Mkl. Etym. 290. Jeden kostelík v svém sadu učiniti kázala. Pass. — S. = mezník. Dle Knrz. a Vm. lépe: sád. Sád. Vz předcház. a Sáda. 1. Sada. Tyto dvě sady (věty). Šf. Strž. I. 268. — Vc. Lab. 241. Sada rhythmická. Dk. Poet. 236. S. v hud. = úplný výrok hudební myšlénky jako v řeči věta. Zv. Př. k II. 23 1. Sadati. Každý svoju hledá a moj milý frajer mezi druhé sadá (sedá). Koll. Zp. I. 158. 2. Sadati. Knrz., Bkř. Udeření sadá, štpí. Št. Kn. š. 282. 20. Sadalnica, e, f., Kinderstuhl, m. Slov. Ssk. Sadba. Školy jsou úd přisluhování cír- kevního, aby v církvi byla s., v kteréžby učitelové . . . Pož. 104. S. rostlin se špal- kem, Pflanzung mit Ballen, trojúhelná či trojcová, in Dreieckverband, do čtverce, pětiúhelná, in Vier-, Fünleckverband. Šp. Sadcovitý. S. rostliny, eupatoriaceae. Vz Rstp. 855., 859. Sádčí = kdo odhaduje v obci škody, místy šacíř z něm. Schätzer. Džl. Sadební, Park-. S. jednota, Anpflanzungs- verein. Rk. Sadec. Cf. Rstp. 861. Sadečka, y, f. Cibulka s. (k sázení). Rt. Sádek = úzký záhon, kraj pole při cestě, lícha. U Kyjova. Brt. S. = vesnice ome- zená kamennými mezníky. VSlz. III. 142. Sádelnatý, fett. S. šíje. Schz. Sadelník, u, m. = tučné břicho. U Žamb. Dbv. — S. kožený, Lederbüchse, Stopf- büchse mit Lederscheiben. Hř. Saděnina, y, f. = sazenina, sazenice. Slov N. Hlsk. XI. 14. Sadičí, n. = sazenice. Ktož chce saditi užitečně, musí s. z příhodné krajiny dobý- vati. Kn. o štěp. z r. 1530. Sádičkatý = sádička mající. Rst. 488. Sádičko, Brutknöpfchen, n. Sl. les. Sadila, y, m. = sadil. Slez. Šd. Slov. Koll. Sadiště. Homl. fol. 135. b. Saditi. Mkl. Etym. 290. — abs. Liška saže (sází do peci), zajic ji to maže. Sš. P. 742. Ten sází = utíká U Vel. Postřelmova. A. Krmela. — co: dílo (za práci plat ur- čiti), Beck. II. 1. 191., pitie i chléb (cenu ustanoviti), Exc., úředníky, Let. 240., trh. Výb II. 1478. Kroky sázeti (veliké kroky dělati). Mor Vhl., Brt. — nač. Mladina sází na dřevo (v pivovar.). KP. V. 379. — komu. Ten mu jich (ran holí) sázel! Us. Vrů. — koho kam (jak). Chtěl kněží přes dieru do klády sázeti. Let. 208. Ně- koho v žalár s. Pass. 302. Nechať naň sa- dím po groši. Hr rk. 373 Také by se sadil k Barboře (přiženil); Hleďte ho na tu chalupu do Vrchotic s. Čern. Zuz. 137., 334. Děti sadíš podlé sebe. Pravn. 752. — se kde. V této zemi se sadili (usadili). Výb. II. 1259.