Předchozí (555)  Strana:556  Další (557) |
|
|||
556
|
|||
|
|||
vých. Čech. Jir. — Varhánky, die Mund-
harmonika. U Opav. Klš. — V. plamenné, Pyrophon, Flammenorgel. Dch. — V., var- hánky spravovati, rozevírati, natahovati = k pláči se chystati (o dětech), sich zum Weinen anschicken. Mor. Tč. Spustil na v-ny (= dal se do pláče). Ve Slez. Šd. Cf. Moldánky. — V. = jméno polí u Příkaz na Mor. Pk. — Vz o nich více v KP. II. 326., 327., Vlšk. 361. Varhošt, a, m., Haslicht, ves u Vel. By-
střice u Olom. Varhule, e, f. = knedlíky rozvařenými
švestkami polité, Klösse mit Pflaumenmuss. Mor. Vz Lafeta. Varhulice, e, f. = měchura, koláč v peci
pečený a mazaný. Jg. 1. Vari, vz Vary.
2. Vari = jistě, zajisté, věru, sicherlich,
wahrlich. Na Slov. Takí bou lační, že bi sa vari aj do oloveních halúšok ta bou oddau. Er. Sl. čít. 55. Vari už od rokov nikdo nešol tadial. Dbš. Slov. pov. I. 256. Tie kriedla mi vari na raz na toľké na- rástly. Ib. 347. Čo kropíš tými slzami moje žlté vlasy ? Či vari visiá nad námi zlé časy ? Na Slov. Tč. Vari tebe, dievča, čerti malo- vali, že na tvoje líčka tolko krásy dali. Slov. ps. 322. Tč. Variace, e, f., z lat. variatio = proměna,
změna, zvl. v nápěvu některém, die Variation.
Hd., Rk. Vz S. N. — V. v math = obměna (v nauce o kombinacích), představuje rych- losť, s jakou se mění tvar úkonu; ve hvěz- dářství = počet variační. Stč. Variační počet. Vz Variace, Stč. Alg.
112. Variant, u, m., z lat. = změna, úchylka,
odchylka, různočtení, jiné čtení starého ru- kopisu. Rk. Vz S. N. Vařibuchta = vařbuchta. U Opav. Klš.
Varicella, y, f., variolois, druh nešto-
vic. Vz S. N. Vařící, vz Vařiti.
Vařický = k vařiči se táhnoucí, Sieder-.
Vařictví, n. = vaření, várna, die Sie-
derei. D. Vařič, e, m. = kuchař, der Sieder, Koch;
v. soli, der Salzsieder. V. rybího tuku, der Wallrathsieder, D., v cukrovaru. Dch. Vařička, y, f. = kuchařka, die Köchin,
Siederin. V. — V., lépe: vařečka. V., Kom. — V. = druh hrušek, eine Art Birnen. Us. Vařidlo, a, n., der Kochapparat. Dch.,
Šp., Prm. V. k vytápění líhem, plynem, pe- trolejem, Dch.; na klih, na bifstek, Beaf- steckapparat. Šp. V. v syrobárně, u parního stroje (bouilleur). Zpr. arch. VIII. 88., X. 66. Pouzdro na v., plameník u v-dla, der Koch- brenner (zum Gasofen). Šp. Vařil, a, m. = vařič.
Varin, a, m., os. jm. V. Jan. františkán.
1676. Vz Jir. H. 1. II. 310. Vařín, a, m. = dvůr. Arch. V. 573. —
V. = městečko na Slov. sev. nad sv. Mar- tinem. Šd. Vařinice, e, f., pulmentum, zastr. Bhmr.
Vařinka, y, f. = říčka u Vařína na Slov. Šd. |
Vařiny, byla ves v Plzeňsku. Vz S. N.,
Arch. III. 240. Variscit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 139.
Variti, il, ení = odejíti, ustoupiti, uhnouti.
Vz Varati. Us. u Rožnova, na mor. Valaš. Vck., Tč. On nevaril (= neustoupil). Vck. — odkud. Musel ujíti, z města variti. Kold. ván. 182., Šd. Vařiti, vařím, vař, vaře (íc), il, en, ení;
vařívati (u Opav. vařovati, Klš. ) = dělati, aby vřelo, vodu atd. až do varu zahříti, sieden, kochen; v srdci ukrývati, chovati, hegen, im Herzen nähren; se = vříti, ko- chen, wallen; žířeti, glühen. Jg. V. od vr (vříti), stupňováním r v ar. Ht., Bž. 161. — abs. Žaludek vaří. D. Polívka jest ještě vařící. Us. Zkouška vařící vodou, judicium aquae calidae. Z nádoby vařící vodou na- plněné obnaženým ramenem něco vytáh- nouti. Ddk. IV. 240. Vařící jídlo, brenn- heisse Speise. Us. Dch. Vařiti, dokud dříví hoří, das Eisen schmieden, so lange es heiss ist. Dch. Nevaří spolu. Jak spolu vaříte? Us., Č. — co: jídla, pivo, V., mléko, maso, vodu, kroupy, Us., hněv, nenávisť, L., klih, Šm., polívku. Us. Co budeme vařiť? Slepé myši s česnekem a na modro koště. Us. Matička vařá obid. Slez. Šd. Vař, ženičko, vař obid, bo bych ja juž hrubě jid (jedl). Sš. P. 503. Zemáky k večeři v. Sš. P. 613. Kašu v. Dbš. Sl. pov. I. 96. V. kroupy, im Wasser Blasen werfen. U Litovle. Kčr. Cf. Mistička, Kačery. Počké chvílenečko, já vařím kašičko; Něumim ja kaše vařiť ani chleba pect; Baran pivo vaří, kocúr hospo- daří v komoře. Sš. P. 153., 207., 722. (Tč. ). Budu vařit jest (jest = jísti = oběd). Na Zlínsku. Brt. v Mtc. 1878. 27. Já musím mójmu pánovi jesť (jísti) vařiť. Dbš. Sl. pov. I. 82. — co, se čím: něco ohněm, V., zemčata parou. Voda v hrnci úvarem, klo- kotem, klokočkem se vaří. D. — co, se jak (komu kde): na jednu, na dvě vody. Techn. V. vejce na tvrdo, na měkko. Bram- bory se vařily plným hrncem. U Rychn. Črk. Voda se vaří jako šaty (= klokotem). U Žambk. Kfk. V. mastně něco, fett kochen, na krystaly, auf Krystalle. Šp. Ženci jsou už za dvorem, vařte polívku zázvorem. Sš. P. 558. Voda vaří se klokotem. Jg. Že ne- mají piv vařiti jim ke škodě. Arch. IV. 318. Že tu piv na prodej v. se nemá. Aby opat velehradský na gruntech klášterských žádných piv na škodu a ujmu toho města až do výš psaného času v. nedal; Chtie jej viniti z toho, že na škodu městu jich a proti privilejím a svobodám dá piva na klášteře v. a vystavovati na prodej. Lit. Uher. Hrad. 1545., 1547. (Ič. ). V. na melis, Meliskochen; V. na zrno (cezená těžká či hustá šťáva vaří se ve vakuu prudce, až se vytvoří drobné krystaly, kochen auf Kern); v. na niť, na vlákno (hladce) = cezená šťáva téžká, hustá zhustí se vařením ve vakuu jen tak, aby cukrovina, když vychladla, krystalisovati mohla, kochen auf Faden- probe, blank kochen. Pta. — s kým dobře v. = s ním se srovnávati, mit ihm auskom- men. Sych. Oni spolu nevaří. Od těch čas spolu nevaříme (spolu nemáme). Us. Šd., |
||
|
|||
Předchozí (555)  Strana:556  Další (557) |