Předchozí (289)  Strana:290  Další (291) |
|
|||
290
|
|||
|
|||
Dotazný, Frag-. D. úřad. Jg. Vz Dotazovna.
D. dopis, Erkundigungsschreiben. Dotazovací, Anfrage-. D. list, Quästions-
schreiben. Dotazovati se; dotázati se, dotáži se, al,
ání; dotazovati, doptávati se, fragen, befragen, nachfragen, zu Rede stellen. Jg. — se čeho. Neboť jsem se dotázal rozkazův tvých. Br. Rozumu se dotazovati. Us. Dotázal jsem se zázrakův tvých. Br. — se koho nač, oč. Dotazovali se nás na slova písničky. Br. Dotazoval se ho na všecky věci nebo o všech věcech. Ros. — J. tr. — se na kom o čem. Dotazuje se na mně o budoucích věcech. Br. — J. tr., Er. — se čeho na kom. D. se
budoucnosti na věštcích. Br. — J. tr. — se koho čím. Přísnými slovy se ho dotazoval. Har. — adv. D. se někoho pilně, přísně, právně (ohledávati pravdy, práv-li či křivd kdo jest). V., Us. Dotazovna, y. f., dotazný úřad. Plk. Das
Fragamt, Anfrage -Kanzlei, -Anstalt, -Bureau. Rk. — Dotčení, n. Anrührung. V. — D., zmínění
Erwähnung. Jg. Dotčený = dotknutý, 1. = čeho se kdo
dotkl, berührt; 2. = na hoře řečený. D. Svrchu dotčený (oznámený, pravený), obgesagt, ober- wähnt, obberührt. Jg. Dotčitý = dotčený, berührt. — D., stýkající
se, sousední. Aqu. Dotéci, doteku (zastar. dotěku), tekl, čení;
dotékati, dotíkati, dotékávati, dotíkávati = vytékati, dobíhati, zu Ende fliessen, laufen; sléditi, dojíti, nachspüren Jg. — abs. Dotéká čas, hodina. Nech ať doteče. Ta voda za den sem doteče. Jg. — čeho. Příčiny něčeho do- téci (dojíti, najíti ji). Jg. Sytý vody doteče (najde ji. Bohatý snando více nabývá). Jg. — čeho po čem. Klubka dotýkám po niti.
Jg. — čím. Tiemto jaz mužom poleku, kdežto mocú nedotekú. Dal. Dotečka, y, f., v mth., Cotangente. Nz.
Dotečnosť, i, f., Dreistigkeit. Rk: 1. Dotečný, dreist, kühn. Rk. —
2. Dotečný. D. čára — dotečka.
Dotek, tku, m., dotknutí, důtka. Berührung. Krok.
Dotenčiti, il. en, ení, vollends dünn machen.
Us. - Dotěra, y, f., zudringlicher Mensch.
Dotěrnosť, i, f., Zudringlichkeit.
Dotěrný, dotíravý. D. člověk. Sych., Č.
Zudringlich. Dotesati, dotesávati, dotesovati, dotesová-
vati. — co, völlig behauen. — se čeho, durchs Hauen, Zimmern zu etwas gelangen. Dotěthati se = dopaťhati se, mühsam
gelangen. Us. Dotěžovati si = přitěžovati si. Šm. Vz
Dotížiti. Dotínati, vz Dotnouti.
Dotinek, nku, m. = dotětí, das Nieder-
hauen; 2. úštipek, Stichelwort, Hieb. L. Dotírati, vz Dotříti.
Dotíravec, vce, m., ein Zudringlicher.
Dotíravosť, i, f., Zudringlichkeit. D.
Dotiravý, doskočný, dotěrný, zudringlich.
Dotisk, u, m., dotisknutí, der völlige
|
Abdruck. Jg. — D., utisknutí, die Unter-,
Niederdrückung. Jg. — D., donucení, der Zwang. Jg. — D., der Nachdruck. D. — D. Eindruck. Jg. Dotisknouti, nul a ski, ut, utí; dotiskati,
dotiskovati, dotiskávati, dotiskovávati = do- konce tisknouti, vollends drücken, abdrucken; dohubiti, niederdrücken; donutiti, zwingen, treiben; dotírati, warm machen, zusetzen; obořiti se, anfallen, anrennen, angreifen; se = vedrati se, sich eindrängen. Jg. — co: knihu. Ros. Já to už dotisknu. Us. — koho. Strach a bázeň nás dotiská (domořuje). L. — koho čím (k čemu): nouzí (= domo- řovati), prosbami k jídlu (nutiti). L. — komu. Matka mu dotiskla (naň naléhala) a bíti ho chtěla. L. — na koho (= obořiti se). Jak na nepřítele dotisknouti mají. V. — na koho čím. Na mne dotiskují řečmi mistři. Jel. — čeho na kom. Nedotiskej nic na pánu úporně (nevynucuj). L. — se kam. Nemohl se do dveří d. (vedrati). L. — se čeho: úřadu. L. Dotíti, doťati, dotnu, dotni, dotna, doťal,
doťat, dotětí; dotínati, dotínávati, vollends abhauen; zabiti, vollends tödten. Jg. — co: strom, ratolesť. Jg. — komu (udeřiti ho do ži- vého, durchgerben; šňupky dávati, sticheln. Jg. ). — komu za co. Doťal mu za tu svévolu (dobral mu do živého). L. — komu čím. Tak si jazyky dotínaly obě (šňupky si dávaly). L. — koho včem. V běhu nepřítele doťato. L. — kam. Dotni do toho suku. L. Dotížiti, il, en, ení; dotěžovati = tíže,
břemene přidati, erschweren. Sám sobě do- téžuješ. Tom. Kempt. (1843). 1. Dotkati, dotýkati = toužeji zatkati,
zatkávání končiti, zupfropfen. — co. Dotkám toliko dvě lahvice. L. — čeho. Dotkej břicha (jez). L. — se kam = dotisknouti, sich wohin durchdrängen. L. 2. Dotkati, dotkávati, tkání dokončiti, zu
Ende weben. — co: plátno. V. — se čeho, tkáním nabyti, durch Weben erwerben. Jg. Dotknouti, dotknu, dotkni, dotkna (ouc),
ul, ut, utí a (zastar. dotéci, dotýci, doteku a dotýči), dotkl, dotekl, (dotek, kši, kše), dotčen, dotčení; dotýkati, dotýkávati, doty- kovati. Dotče (zastav. = dotekl). D. (se) = lehce o něco zavaditi, leicht berühren, an- rühren; okusiti, berühren, kosten, schmecken; pomáhati, pracovati o něčem, behilflich dabei sein; sich befassen; krátce se zmíniti, erwähnen, bemerken; viniti, obžalovati, belangen, an- klagen; dorážeti, nahe treten, sticheln; treffen; táhnouti se, vztahovati se, angehen, betreffen, bekümmern; angrenzen, hraničiti. Jg. — co. Krátce tvé hospodářství dotýkám (o něm se zmiňuji). Lom. Dotkl se jej, šp. m.: dotkl se ho (gt. ). Říkáme: Dotkl se stolu, ne: dotkl se stůl. Kv. — (se) čeho. Chvála jeho oblakův by se dotýkala. V. Uši jim dolů visí, až země dotýkají. Pref. Jakž sě ten rytieř očí dotče. St. skl. Dotknu-li se jen roucha jeho, budu uzdravena. Br. Dotekl se úst mých. Br. Ruka boží se ho dotkla. Ničeho se ani nedotknouti. D. Když se nepřítel do- tekl země. Br. Dvojího toliko dotknu. Kom. Něčí cti se dotknouti. Dotkni hor. Kat. 1913. D. se neduživého miesta, Št. N. 308. — D. se něčeho (fühlen; okoušeti; pomáhati pra- |
||
|
|||
Předchozí (289)  Strana:290  Další (291) |