Předchozí (360)  Strana:361  Další (362) |
|
|||
361
|
|||
|
|||
okno a dvéře (slepé); v mravném. smyslu: f.
přítel. D., V. Hlavně, když nepravá věc jinému na škodu jest: podvodný, klamavý, ošemetný. F. pečeť, klíč (Nachschlüssel), mince, hráč, váha, váhy. F. jako liška. F. nebude bez pomsty. Lb. Falsch, betrüglich. — 2. Nepravdivý, smyšlený, lživý, falsch, unwahr, erdichtet. F. řeč (lež), svědek (křivý), domnění, prorok, apoštolé, bůh. Falešné lži mluviti. V. Falešné svědky vystaviti, zjednati. Jg. — 3. Nepra- videlný, falsch, irrig, regelwidrig. Jg. F. ton, krok (v tanci, v chůzi), bázeň a stud (lichý). Brt. — 4. Vnitřní dobroty nemající. F. barva. — 5. F., zlý, bezbožný, falsch, gottlos, laster-
haft. Jg. Falkenov, Falknov, a, m., mě. Falkenau
v Čechách. - - Falkenovan, a, m. - Falkenovský. Vz víc v S. N. III. Fallář, e, m., z lat. fallere, Irrlehrer. Gl.
Falliment, u, m., fr. (falliman), úpadek
kupcův, bankrot. Vz Bankrot, Das Unver- mögen o. Aufhören zu zalen. Fallirovati, vz Falliment; přijíti v úpadek,
dostati se na koráb, prokupčiti, zalungstmfähig sein, aufhören zu zalen. - - Fallit, a, m., úpadce, prokupčilec. Rk. Der unfähig ist zu zalen. Fallovati, klamati, täuschen, z lat. Gl.
Falous, u, m. = pekelec, na Mor. pekýlko,
der Ort hinter dem Ofen. Rk. Falousek, sku, m. Hospodyně sedne na
f. a přede. Us. Falsifikace, e, f., z lat., padělání, porušení,
pokažení, podvržení (spisu). Verfälschung, Betrug. — Falsifikovati, padělati, porušiti, pokaziti. Rk. Falsificiren, verfälschen. Fals-um, a, n., lat., porušení, podvržek. Rk.
Falšéř, e, m. == falešník. Kom., Rad. zv.
Falšování, n. Vz Falešný. F. mince, váhy,
míry, písemností, starožitnosti, zboží. S. N. Fälschung, Verfälschung. Falšovatel, e, m., padělatel, porušovatel,
Verfälscher. Rk., D. Falšovati. Vz Faleš. Fälschen. V. — co:
knihy, písmo. Štelc. — co čím: mědí. Reš. — co pro co: pro zisk.
Falšovník, a, m. = falšovatel. Fama, y, f., lat., pověsť, Sage, Gerücht, Ruf.
Famfory, ů, pl., m., Federbuschfetzen. Plk.
Famfrnoch = fafrnoch.
Famfule, e, f. = kep; 2. s příhanou ženská,
Petera; 3. veliký knoflík, Knopf. Us. Litomyšl. Familiant, a, m., z lat. Nový osadník,
který při rozdělování dědin nějakou částku obdržel. Zlob. Když se lesy vysekají a na jich místo dvory s hospodářstvím zařídí a na blízku vesnic není, jichž obyvatelé by při pracích polních tohoto dvoru pomáhali, najmou se k tomu účelu rodiny, které dostanou byt a výživu po celý rok a otec takové rodiny sluje familiant. Familiární, (ý), z lat,, důvěrný, tovaryšný.
Rk. Familiär, vertraut, vertraulich, heimisch; gemein. Familie, e, f., z lat., rodina, Verwandtschaft,
Hausgenossenschaft. — 2. V přírodních vědách: čeleď. Famosní, z lat., rozhlášený, pověstný. Rk.
Famös, berühmt, berüchtigt. Famul-us, a, m., lat., služebník. Diener,
Gehilfe. |
Fanatický, z lat., třeštivý, fanatisch,
schwärmerisch. Fanatik, a, z lat., třeštivec, blouznivec,
ein Fanatiker; Religions-, Glaubensschwärmer. Rk. — Fanatism-us, u, m., zlat., ztřeštěné počí-
nání-si, zvl. přemrštěnosť náboženská. Hš. Blouznivosť, vášeň (hlav. náboženská). Rk. Fanatismus, Schwärmerei, Uiberspanntheit (haupts. in Religionssachen). Fanfar, a, m., z fr. fanfaron, vychlubovač,
S. N., chvastoun, chvastal, Schwätzer, Prahler, Grosssprecher. Rk. — 2. Potřeštěný, fučík, fučidlo, sršán, ein geschossener Mensch, Wind- beutel. D. Ona jest po něm celá fanfary. Jg. Fanfara, y, f., z fr., malý hudební kus skvě-
lého rázu na trouby a kotle; slavné potrubování při zvláštních slavnostech, při promocích, při připíjeni na zdraví. S. N. Trompetestück. Fanfaron, vz Fanfar.
Fanfarovati, Trompete blasen; žertovati,
hänseln, scherzen. Fanforce, pl., m., Fransen, Quasten. Na
Slov. Fanfrněti, ěl, ěni, třeštiti se, blázniti,
närrisch werden. Jg. Fanfrniti, il. ěn, ění, närrisch machen.
Je po něm celá zfanfrněná. Jg. — se po kom. Puch. Fanfrnoch = fafrnoch.
Fangle, e, f., z něm. Fahne. Vz L. Prapor.
Fanni-us, a, m., jm. římské.
Faňora, faňura, faňoura, faňorka, y, f. =
facka, F-ru dáti někomu, vytíti, vyflinknouti; odnesl f-ru. D. Fant, u, m., z něm. Pfand, základ, zástava,
Hra na fanty, hráti ve fanty, o fanty, na fanty, lépe: hráti o základ, v základy. Jg. Fanta, y, m., na Slov. fant, a, dem. fantík,
a, m. O původu vz Mz. 154. — F. = blázen, hlupec, fučidlo, šílenec, pošetilec. Jg. Schwär- mer (Phantast), Träumer, Narr. Fantář, e, m., Pfandleiher. Rk. Vz Fant.
Základník, zástavník. Fantářství, n. Pfandleihgeschäft. Rk.
Zástavnictví. Fantasie, e, f., z řec, vidění, vzezření;
obrazy, jež se na mysli zrozují; moc obrazy na mysli urozující, mysl plodistvá, tvorná, tvůrčí, obraznosť, obrazotvornosť, obrazo- tvorná moc. S. N. (vz tam více), Nz. F. živá. Nz. Trugbild, Hirngespinnst; Launenspiel; Einbildungskraft, Dichtkraft. Fantasma, gt., mata, n., z řec, přelud,
zálud, přízrak. Rk. Trugbild, Gespenst. — Fantasovati, blouzniti, třeštiti, hlavně v ne- mocech. (Ne: fantasirovati). Phantasiren, dichten, faseln, in Gedanken schwärmen. — Fantasta, y, m., dle „Despota", blouznivec, třeštivec, Phantast, Schwärmer, Grillenfänger. — Fantastický, blouznivý, Rk.; f. roucho
= podivínské, křiklavé. Brt. Phantastisch,
schwärmerisch, eingebildet, wunderlich, selt- sam; närrisch. Fantaz, u, m. Phantasiren. Chlapci se
udělal v hlavě f.; Že ho ť. hnedky přejde; Už je uzdraven a více mu žádný f. " do hlavy nepřijde. M. Poh. Fantěti, ěl, ění, zfantěti, ein Phantast sein,
Ros. |
||
|
|||
Předchozí (360)  Strana:361  Další (362) |