Předchozí (508)  Strana:509  Další (510) |
|
|||
509
|
|||
|
|||
stroj ke z. uhlí, kolik dá plynu, der Gas-
kohlenverschussapparat, z-ní vlastní, das Selbstprobiren, způsob z., die Prüflings- methode. Šp. Čerpadlo ku z. kotlů. Wld. Cvičení a z. dává umění. Sb. uč. — čím: ohněm, die Feuerprobe, železem, die Eisen- probe. Šp. Zkoušený; -šen, a, o, geprüpft. Z. práv-
ník. Z. kandidat. Us. Na zkoušenou dáti, vzíti. Zlob. — v čem: v právech. J. tr. — z čeho. Us. Zkoušeti, vz Zkusiti.
Zkoušidlo, a, n. = zkoušedlo, die Probe-
maschine. Čsk. Z. pákové (ku zkoušení jakosti střelného prachu). NA. II. 132. Zkoušivosť, i, f., der Prüfungstrieb. Šm.
Zkouška, y, f. = zkoušení, pokusení-se,
pokus, die Probe, Prüfung, der Versuch, das Experiment. Na zkoušku. D. Na z-ku někomu něco ukázati. Reš. Z-u učiniti. D. Na z-ku něco dělati, někoho do učení vzíti. Us. Věc na z-ku, ein Meister-, ein Probe- stück. Nz. Rok z-ky, přednáška na z-ku. J. tr. Zkouška elektrická základná, Foucoul- tova, Leidenfrostova, Oerstedtova, Plateuova, thermoelektrická, Toricelliova, elektrická, indukční, s vývěvou. Vz KP. II. 195., 42., 45., 47., 344., 230., 49., 243., 52., 202., 286., 87. Z. mlatební, die Dreschprobe; číselná (zkoušení čísla, die Richtigstellung der Ziffer); koupě na zkoušku, der Kauf auf die Probe, jízda na zkoušku, die Probe- fahrt, J. tr.; poslati něco na zkoušku, zur Probe schicken. Nz. Něco na z-ku bráti, vzíti; z. ohněm, die Feuerprobe; z. namátná (kde se pro veliký počet něčeho nemůže zkoušeti všecko, die Stichprobe); znalecká z., fachmännische Prüfung; kázání na z-ku, die Probepredigt, Probatík; z. potížná, die Belastungsprobe, z. ohýbací, die Biegungs- probe. Dcn. Z. cukroměrem, die Sacharo- meterprobe, prstní, die Fingerprobe, z. alkali- metrická, alkalimetrische Prüfung, z. kandi- sova, Kandisprobe, z. na měď, Kupferprobe, z. rozlučovací, Scheidungsprobe, z. před- chozí, der Vorversuch, z. vyloužení, der Aus- laugungsversuch, z. třísloviny, die Gerbe- stoffprufung, z. vydělávání, der Gerbever- such, z. průměrná, die Durchschnittsprobe, z. tížeměrná, die Belastungsprobe, z. kotlu, die Kesselprobe, z. varní, die Kochprobe, výsledek zkoušky, das Versuchsresultat, kotel na zkoušku, der Versuchskessel, řada zkoušek, eine Versuchsreihe. Šp. Z. = počet, jímž se o pravosti výkladů jiných počtů přesvědčiti chceme; Z. na počet daný, na dělení. Šim. 7., 48., 37. Z-ku ně- čeho učiniti, einen Versuch anstellen. Kom. Z. vodou, judicium aquae, z. železem, judi- cium ferrí; Z. ohněm byla v obyčeji při krádeži; Při zkoušce ohněm bylo obvině- nému rozpálené železo holou rukou s jed- noho určitého místa na druhé za odříká- vání očišťovací přísahy přejeti. Ddk. IV. 239., 240. — Z. = zkoušení, die Prüfung, Probe. Z. školní. Zlob. Z. přísná (rigorosum tentamen), polouletní, Semestral-, advokat- ská či k advokatství, die Advokatursprü- fung, konkursní, Konkursprüfung, z. dospě- losti, Maturitätsprüfung, doplňková (dopl- |
ňovací, Us.), Ergänzungsprüfung, opozdilá,
Nachfolgs-, na učitelství (učitelská), J. tr. celoroční. Us. Čas z-ky. Nz. Z. znalosti zákonů zemských, die Prüfung aus den Landesgesetzen, z. auskultantská či k aus- kultantství, Auskultanten-Pr., čas zkoušky (zkušebn), die Prüfungszeit; ve zkoušce obstáti, J. tr.; čekatel z-ky, výsledek z-ky; předpis o z-ce. Us. Hlavní z., die General-, Hauptprobe; všeobecná z., hudební z., Mu- sikprobe, čtená z., die Leseprobe, lesnická z., die Forstprüfung, z. postupní (na postou- penou), Versetzpr., opravní, die Reparatur, das Reparaturexamen, z. způsobilosti uči- telské, die Lehrerbefähigungsprüfung. Dch. Z. mistra, die Meisterprüfung. Šp. Z. při- jímací, Aufnahms-, dobrovolnická, Freiwil- ligen-, státní, Staats-, theoretická, praktická, předepsaná, topičská, strojnická. Us. Pdl. Z-ku výtečně odbyti, z. odbývati. J. tr., Jd. Podrobiti se z-ce později; doložiti z-ky. J. tr. Z-ku složiti, lépe: odbyti, podnik- nouti, jí se podrobiti. Ve z-ce, při z-ce ob- státi, obstálý. Rk. Z-ku držeti, lépe: míti, zkoušeti. Jv. Vz Držeti. Zkoušku donésti šp. m.: z-ce později se podrobiti, doložiti zkoušky. Jv. (J. tr.). Z. podstoupiti, sich der Prüfung unterziehen; Vzíti někoho v přísnou z ku. Us. Dch. Prošel při z-ce. Brt. Zkouti, vz Skouti.
Zkouzliti, il, en, ení; zkouzlovati =
očarovati, bezaubern. Kamar. Zkouzlovati, vz Zkouzliti.
Zkovati, vz Skouti.
Zkovení, n., die Reduktion (zu Metall).
Nz., Nz. lk., Prm. V. č. I. str. 4. Zkoviti, il, en, ení; zkovovati = v kov
obrátiti, zu Metall machen, metallisiren. — co: kapaninu. Chym. — se. Rostl. Rudy se zkovují. NA. IV. 172. Zkozať = vzkázati. Na Ostrav. Tč.
Zkožnatěti, ěl, ění, lederartig werden,
zu Leder werden. Šupina mandlová zkožnatí. Byl. 92. Zkrabatiti, vz Zkrabiti.
Zkrabiti, zkrabatiti se, zusammenschrum-
pfen. Kůže se z-la. Na Ostrav. Tč. Zkráceně, verkürzt. Dch., Mus. 1880.
128. Zkrácení, vz Skrácení.
Zkrácenina, vz Skrácenina.
Zkrácený; -en, a, o, vz Skrácený.
Zkracovací, vz Skracovací (dod.).
Zkracování, n., vz Skracování.
Zkracovka, y, f., das Abkürzungszeichen.
Šm. Zkrahlý = skřehlý, starr. Na horúcich
hruďach zkrahlé čuvstva ožijú. Na Slov. Sldk. 591. Zkrájený, vz Skrojiti.
Zkrájeti, vz Skrojiti.
Zkrajný = co je z kraje, krajní, Eck-.
Us. Šd. Zkrajzlík, a, m. = nemocný, churavý
člověk, ein kränklicher Mann. Kam se hrabe takový z. V Bydž. a u Kr. Hrad. Kšť. Zkrajznouti, znul a zl, utí = zemříti,
pojíti. Kdybys už zkrajz'. U N. Bydž. a Kr. Hrad. Kšť. |
||
|
|||
Předchozí (508)  Strana:509  Další (510) |