Předchozí (382)  Strana:383  Další (384) |
|
|||
383
|
|||
|
|||
oč: o trn. Ros. — co: kus kamene (odpích-
nouti). Us. — kde: myš klackem v díře u. Us. Upíječ, e, m., der Abtrinker.
Upíječka, y, f., die Abtrinkerin.
Upíjení, n., das allmählige Austrinken.
Upíjený; -en, a, o, allmählig ausgetrun-
ken. Běhal jako u-né vejce (= rychle, jako vejce rychle vytéká, když se narazí). U Ry- chnova. Dbv., Hsp. Upíjeti, 3. os. pl. -ejí, upíjej, el, en, ení;
upiti, upiji a upím, upij, upije(íc), il, it, ití; upívati, upívávati = odpiti, ab-, wegtrinken; opiti, betrinken, berauschen; pitím přemoci, Jemanden übertrinkeu. Jg. — co = zne- náhla vypiti. Rk. — čeho: vína., Ros. Sv. Lucie noci upije (od 13/12. dne již neubývá), an Lutze thut der Tag stutze. Dch. — od- kud. Upij z té sklenice. Us. — koho, se = opiti; pitím přemoci. D., Ros. — se kde: v hospodě. Rad. zv. — sobě: připíjeti si, hodně píti, einen Trunk nach dem andern behaglich thun. Jg. — se čím: bídami. Vz Ochmeliti. Č. M. 181. Upikati, upičkati = poscati, beseichen. —
se kam: na stůl. Aesop. Upiliti, il, en, ení = upilovati. Na Slov.
Upíliti, il, en, ení, upilovati (s měkkým l),
sich beeilen, sich befleissen. — si čeho: času, durch Fleiss Zeit gewinnen. Mor. Tč. Upilovati = pilou odníti, ab-, wegfeilen,
ab-, wegsägen. — co komu: rohy (poko- řiti ho). Mus. — co čím: pilníkem. — U., vz Upíliti. Upínati, vz Upnouti.
Upípati, upiplati = ušpiniti, beschmut-
zen. Ros. Upiplaný; -án, a, o, beschmutzt. U. dítě.
Ros. Upiplati, beschmutzen, besudeln. — co,
se čím: blátem. — U. něco, tändelnd, lang- sam zu Stande bringen. Us. Upiprati = upaprati. Na Ostrav. Tč.
Upír, a, m., upěřice, e, f., der Vampyr,
Blutsauger, pteropus. O původu vz Mz. 86. Vz více v S. N. U., ssavec z řádu letounův upírovitých. U-ři, istiophora, mají na nose blánité výrůstky buď v podobě listu neb řas: vrápenec podkovní, řasonos upír. Vz Frč. 394., Schd. II. 393., Sbtk. 84. —85., 100., 123., 186., 269. U. jedlý, pteropus edulis, černolícní, phaiops, šerohlavý, poliocepha- lus, obecný, vulgaris, červenokrký, rubri- collis, hnědý, Dussumieri, larevnatý, larva- tus, bledý, stramineus, aegyptský, aegyptia- cus, objímavý, amplexicaudatus, opláštěný, palliatus. Ssav. 180. — U. = příšera noční, která v rozličných podobách z hrobu vy- cházejíc z lidí spících krev vyssává S. N. Upírač, e, upíratel, e, m., der Leugner.
Mach., Měst. bož. I. 254. Upírání, n, das Leugnen, die Ableug-
nung. Dch. Upíraný; -án, a, o, geleugnet.
Upírati, vz Upříti, Uprati. Upíravosť, i, f., die Leugnungssucht. Upíravý, leugnungssüchtig. Upířice, e, f., das Weibchen eines Vam- pyrs. Kln. Bs. 207. Cf. Upěřice, Upír. |
Upírovitý = k upíru podobný, vampyr-
artig. Krok. Úpis, u, m., upsání, die Verschreibung,
der Revers. Us. Ú. od sebe dáti; ú. vydati; ú. na sboření, Demolirungsrevers, m., J. tr. Ú. dlužní (stavovský, městský, vídeňské banky), die Schuldverschreibung, Obliga- tion, Nz.; kniha státních ú-sů; účet z ú-sů; výpravna úpisů. Šp. Ú. zástavní, pokladní. Šm. Ú. peněžný (bankové upsání), Bank- obligation, f., ú. dvorské komory (dluhový), Hofkammerobligation, Nz.; ú. na obdržení, Empfangsbestätigung. Dch. Úpis prioritní, Prioritätsobligation. Ú-sy prioritní = úpisy akciové, jejichžto vlastníci či věřitelé akci- ové společnosti mají přednosť na zaplacení jich před akcionáři, kdyby společnosť na- dělala dluhů. Skř. Obé beze všeho úpisu bylo ve skutečném užívání. Ddk. IV. 314. — U. = odpis, odtažení od dluhu, die Ab-
schreibung. Us. Berg. Upísařiti, il, en, ení, durch Schreiberei
sich verdienen. — si co. Mor. Tč. Upísati = upsati. Mor. Tč.
Upískaný. U-ná ako sviňa, schmutzig.
Slov. Mt. S. Vz Upískati. Upískati, upištěti, upískotati = pískaje
unaviti, müde pfeifen. Kuřata se upískají. Us. Šd. — se na čem: se na píščalce. Mor. Tč. — U. m.: uplískati, bespritzen, beschmut- zen. Na Slov. Upíšati = poscati. Na Slov. Bern.
Upiti, vz Upíjeti.
Upíti, vz Upnouti.
Úpiti = úpěti. Hr. rk. 437.
Upití, n., das Abtrinken. — U. = napití,
opilosť, die Trunkenheit. Bern. Upitvořiti, il, en, ení, schlecht ausführen.
— co. Na Ostrav. Tč.
Upitý; -it, a, o = odpitý, abgetrunken;
opilý, betrunken. Bern. Upizgřený; -en, a, o =uslintaný, ušmou-
raný, uskřítaný. Je celý u. Mor. Šd. Upiznúti koho pjasťú po hlavě, ihm
einen Schlag geben. Mor. Tč. Upižlati, mit einem stumpfen Messer
schlecht abschneiden. Vz Pižlati. — co čím: kudlou. Upjantiti, upjantati, verfitzen. Mor. Tč.
Upjati = upnouti.
Upjatý; -at, a, o, zugeknöpft; gespannt.
Činila-li sem já s tebú, u-ta sem byla tebú, jak to dřevo tvrdú kůrú. Sš. P. 17. Jeho slova naslouchal vždy s u-tou pozorností. Ddk. IV. 48. (Tč. ). Vz Upiatý. Uplácaný; -án, a, o, vz Uplácati. Ten
kůň je jako u-ný = tlustý. Us. u Litomš. Bda. Uplácati, upláskati, uplískati, upleskati,
plätschen. — co: mlat. Jg. Sobě chalupu u., zusammenpatzen. Ros. — co čím: mlat palicí. — co z čeho. Uplacení, uplácení = odplácení, die Ab-
zahlung. Hned po korunování všecky ty země i zápisy navráceny buďte beze všeho uplacení svrchupsaných peněz. Arch. IV. 492. — čeho: dluhu. Kram. — U. = po- rušení platem, die Bestechung. D. Vždyť to neděláme z uplácení (um zu bestechen). Us. Vk.
|
||
|
|||
Předchozí (382)  Strana:383  Další (384) |