990

Mázdrný, Häutchen-. M. složení. Sal.

Mázdrosímka, y, f., melanthium. Rostl.

Mázdrovatka, y, f., galaxaura, býložilec.
Krok.

Mázdrověnka, y, f., hymenophyllum, druh
kapradí. Rostl.

Mázdrovitý, häutig. M. tělo. Jg.

Mázdrovník, mázdrák, u, m., nůž k srá-
žení mázdry u jircháře, das Abstossniesser
des Oärbers. Rohn.

Mázdrový, Haut-. Rohn.

Mazel, zla, m. = mazánek. Boč.

Mazhús, u, m., sál, jídárna, Saal. M. o třech
stolích. V.

Mazice, e, f., Pechbärme, v pivováře.

Mazivo, a, n., mazanice, Schmierwerk. n.
Od stěny m. odpadlo. Koll.

Mázka, y, f. Salbe, f., Pflaster, n. Kram.
M. slučí, vz Pomazanka.

Mazlice, dle Budějovice, ves v Roudnicku.
Tk. III. 63. — M., der Käsapfel, Rk.

Mazlík, a, mazlíček, čka, mazel, zla,
m., mazánek, rozmazánek, Muttersöhnchen,
n. D. — M., u, m., prkénko k mazání u ševcův.
Schmierbrett, n. Šp.

Mazlikovati se s kým, mazati se, sich
schmieren. Us. Dch.

Mazlínek, nka, m. = mazlík.

Mazliti, il, en, ení: měkce chovati, ver-
zärteln. — se s kým: s dítětem. Us. Čím
déle se s ním mazlíš, tím horší bude. Sych.

Mazna, y, f., mazavá ženština, verzärteltes
Weib.

Maznák, a, m. = mazánek. Na Slov. Koll.

Maznati, na Slov. = mazniti, mazliti;
mazati se s kým. Bern.

Maznavý, na Slov. mažící se, mazlík,
weichlich, verzärtelt. Bern. M. kosť = holeň,
kosť píšťalí (holenní). Schienbein, n. Na Slov.
Plk.

Mazné, ého, n. Schmiergeld (poštovní po-
platek), n. Rk.

Maznice, e, f., mazavá hlína. Schmier-
lehm, m. Us. Ber. Dch.

Mazník, u, m., makulář, Sudelbuch, n. Bern.

Mazniti, il, ěn, ění; maznívati, vezärteln. —
koho se. Bern.

Maznočec, čce, m., epichma (koření). Rozk.

Mazný, měkký, schmierig, weich. M. máslo,
slova. Br.

Mázovatý, pruhovatý, striemig. Na Slov.

Mázovka, y, f., ein Gefäss auf ein Mass. Rk.

Mázový, Mass-. M. nádoba. Us.

Mazula, y, f. od mazati se, jm. kravské,
miláček kravařčin. V Zlinsku na Mor. Brt.

Mazurek, rku, m., jistý polský tanec.
Masurtanz, m. Tancovati m-rek. Jg. Vz Mazuři.

Mazuři, v Polsku. — Mazur (chybně:
mazurka), u, m., národní tanec polský. Rk.
Vz Mazurek.

Mažár, mažjár, a, m., na Slov. = moždíř.
Mörser, m. Plk.

Maže, pl., m., pokryté vozy Huculů k vo-
zení soli atd. Světoz.

Maži, vz Mazati.

Mažice, ves u Veselí. Tk. III. 37., 46.

Mčeti, mčím, el, ení = pohybovati se
kam, rücken, gehen. — kam. Tvář má mčela
k zemi (obracela se). Hus. — se kudy:
skrze les (jiti). Tristr.

Mdle, komp. mdleji; mdlíče, mdloučce,
mdlounce, nestatečně, nesilně, schwach, matt,
unkräftig. V.

Mdlejíž mdlejíž = mdlejší a mdlejší. —
proti čemu. Člověk vždy je mdlejíž mdlejíž
proti hřiechóm. Št.

Mdlelý = mdlý. Bibl.

Mdleti a mdlíti, el, ení; mdlívati = po-
čínám mdlým býti, schwach, matt, unkräftig
werden. V. — čím. Mysl strachem mdlela.
Kram. Milostí po kom m. St. skl. M. toužením,
touhou. Lk. Vz Chřadnouti čím. — od čeho:
od žízně. Br. — z čeho. Z takových řečí
počali m. Bl. — že. Mdlím, že jsem několik
nocí bděl. Sych. — s inft. Ta muka mdlejí
oči viděti. Kanc.

Mdlíčce = mdle. Plk.

Mdlíčký, velmi mdlý, sehr schwach. Aqu.

Mdlíti, 3. pl. mdli, mdli, il, en, ení; mdlí-
vati= mdlým činiti, schwach machen, schwä-
chen. — co, koho. Ob. Pan., Sal. — se.
Lučiště by se mdlilo (sláblo). Leg. — co
kde: hněv v sobě m. Št. N. kř. 122.

Mdlivo, a, n., řídký klih, kterým se po-
tírá při pozlacování místo, které mdlé býti
má, die Matte. Techn.

Mdlo, těžko, na nic, übel. Jg. Je mi tak
mdlo, div že nepadnu. Přišlo (stalo se mi)
mdlo. Jg. Vz Mdlý.

Mdloba, y, f., slabosť. Schwäche, Mattig-
keit, Ohnmacht, Kraftlosigkeit, f. Jg. M. těla,
po práci, m. paměti. V. M-bu míti, na sobě
cítiti. V. Pro m-bu jíti jsme nemohli. Vrat.
Mdlobú dále nemohli. Alx. — M. (moral. ).
M. lidská (křehkosť). On zná m-bu naši. Peš.
— M., malomyslnosť, Mangel an Muth, Kraft.
V. — M. = omdlení, Ohnmacht, f. V. Do
m-by upadnouti (omdleti), D., v mdlobu
upadnouti. V. V m-bach ležeti. V. Na mdlo-
bách ležeti. D. Padá z m-by do m-by. Ze
mdloby vstáti. Kat. 2549. Vz S. N.

Mdlomyslnosť, i, f., Gemüthsschwäche.

Jg.

Mdlomyslný, schwachmüthig. Ryt. křest.
191.

Mdlosť, i, f., mdloba, Schwachheit, Mat-
tigkeit, f. M. léku. Krab.

Mdlota, y, f., Schwachheit, Mattigkeit, f. Rk.

Mdloučký, mdlounký, sehr schwach. Jg.

Mdlý; mdel (zastar. medl), mdla, mdlo;
komparativ: mdlejší; mdlíčký, mdloučký,
mdlounký. M. = zdlouhavý, váhavý, slabý,
nestatečný, schwach, unkräftig, ohnmächtig.
Jg. Mdlého učiniti. V. Mdlejší pohlaví (žen-
ská). Us. Mdlého boha máš. Pass. 882. Mdlého
máme nepřítele. Pass. 865. Vida se býti mdlej-
šího. V. Vida, že jest mdel, žádal. Kron.
Aen. Sylv. Co mdlého přijde, všecko v pa-
vučině uvázne, ale silná moucha atd. Rým.
Aby mocnější mdlejšího nepotlačoval. Kom.
— v čem. Však v mocech a skutcích svých
daleko jsou mdlejší. Byl. — k čemu. Mdels
k tomu. Tkadl. K čemu jest zákon mdel
byl. Ben., Br. — na čem. Na mysli mdlý.
Eus. Na těle. — po čem: po práci, po chůzi.
V. — čím: během. Lk. — proti čemu,
vz Mdlejíž. — M. = nemocný, nestatečný,
schwach, krank, blöd. V. Mdlým býti. V.
Mdlého zdraví. Až stár a mdel bude. St.
Vida že jest mdel. Mdlý žaludek míti. V.