Předchozí (228)  Strana:229  Další (230) |
|
|||
229
|
|||
|
|||
Fluotantalan, u, m, v lučbě. Vz Sfk.
Poč. 320. Flus. (Souchotinář) háže flusy. Mor. Vck.
— F., vz KP. IV. 394., S. N. Flusal, u, m. = výplivek. U Něm. Brodu.
Olv. Flusanec, nce, m. = flusal.
Flusárna. S. N. — F., mlýn u Příbramě, j
Flusk, u, m. Slov. Zodvihol kameň a po
rybě ho v hlbeň metnul; f. vody povyliet- nul. Wasserschwall. Phld. V. 70. Flusovitý = flusovatý. F. prirodění je
lenivé, mnoho sprosté, ospanlivé. Glč. II. 294. Flutek == měděný peníz. Pal. D. III. 1.
480. Flutka, y, m. Ty, flutko, šelmo! Wtr.
Flyš, e, m., třetihorní útvar. Vz Krč. G.
819. Flyzaenium, u, m., z řec. = veliká ne-
štovice kulatá s tmavým strupem. S. N. Fňákati = vřeštěti, greinen. Dítě fňáká.
Mor. Šd. Fnek, a, m.? Vem to f.! U Domažl. Rgl.
Fnučák, a, m. = fňukal Č. T. Tkč.
Fňučeti, el, ení = fňukati.
Fňučidlo, a, n. = fňukal Č. T. Tkč.
Fňučil, a, m. = fňukal. Č. T. Tkč.
Fňučka, y, f. a m. = kdo pořád fňuká,
naříká, der Raunzer, die Raunzerin. Mor. Šd., Škd. Fňuk, a, m. = dítě ufňukané, brečivé.
Mor. Brt. D. 210. Fňukač, e, m. = fňukal. Us. Šd.
Fňukala, y, m. = fňukal. Us. Šd., Brt. D.
Fňukalena, y, f. = fňučka. Jdi mi, f-no
ofňukaná. Mor. Šd. Fňukavě. Dosti nevážně a f. před soudem
se chová. Wtr. Fňutr, a, m. = kanec, valach, volek o jed-
nom varleti (špatně vyřezaný), Eber, Hengst, Ochs mit einem Hodenei. Val. Brt., Vck. Focna, y, f. = huba, tlama. U N. Kdyně.
Rgl. Fodmek, a, m., jm. psa připalistého. Kopan,
mor. Brt. Fodra, y, f. = lem, der Garnier. Slov.
Ssk. Fodravý = lemovaný. Vz Fodra. F. ko-
šile. Sb. sl. ps. II. 1. 80. Foebellus, čes. bratr. Jg. H. 1. 2. vd.
554. Foediš, e, m. F. Ant., 1763., jesuita. Vz
Jg. H. 1. 2. vd. 554. Foekalie, pl., f. = výkaly. Zpr. arch.
Fölk Jan, kupec, 1577. Jg. H. 1. 2. vyd.
554. Foenicit, u, m., nerost. Bř. N. 195.
Foenix = souhvězdí. Stč. Zem. 25.
Foetus, lat. = plod. Vz S. N.
Fofr = prkenný větrník ku chlazení piva
na štoku, der Fächer. Suk. Fofrovátko, a, n. = vejíř. Ziak.
Fogoš, e, m. = tlustá hůl, v níz je za-
strčen kord. Nosívali ji zvl. fortáši. Val. Vck., Bka., Brt. D. 21. Foch. V čas potřeby umějí se dávati
dobrá slova pod fochem. Wtr. Fojt. Kld. I. 44., S. N. Valaši byli lidem
volným, sami volili si představené, fojty n. |
vajdy zvané. Pokr. Pot. II. 257. My f. a
konšelé z Veletín. NB. Tč. 91. (228.) Václav, f. olomúcký. Půh. II. 439. Stal se mi kvalt, pane fojte. Dh. 96. — F. = kycka, kytajka. Slov. Gömer. Dbš. — F., os. jm. Vck. Fojtaš, e, m. Přišly ke mně přesmutné
noviny, že mého milého f-ši zabili. Sš. P. 321. Čf. Fortáš. Fojtický mlýn u Strážnice na Mor.
Fojtík, a, m. = obecný sluha. Brt.
Fojtovství, n. = fojtství, úřad fojtský,
das Richteramt. Za mého f. NB. Tč. 286. — Půh. I. 252. — F. - statek fojtský, die Erb- richterei. Z. d. opav. Fojtový, Stadtvogt-, Dorfrichter-. V rej-
střích f-vých. NB. Tč. 65. Fojtství, n. = fojtovství. Slibovali mně,
že do f. (si mě vezmeš), a včil musím do hoferství. Brt. Ps. 83., Sš. P. 258. Jemu mlýny vrátil a f. Půh. II. 537. Fojtův, ova, ovo, dem Vogt gehörig. F.
syn. -NB. Tč. 72. U našeho mynařa je tam děvče jak zařa, chodívá tam fojtov syn, je mu jméno Vichtoryn. Sš. P. 370. Běží voda Lindava kole dvora fojtova. Sš. P. 421. Fojtula, y, f. = žena fojtova. Mor. Brt. D.
Fok, u, m., u tkadlce: prostup; polovice
osnovy jde vzhůru (Oberfach, Obergelese, Obersprung), polovice dolů (Unterfach, Unter- gelese, Untersprung). Hk. Fokála, y, í. Křivá f. kuželové plochy
druhého stupně. Vz Vnč. 111. a násl. Fokální křivky = excentrické křivky.
S. N. X. 245. F. kuželosečky. Vnč. 110. Fok-as, u, na. = ohnisko. Schd. I. 114.
Fokoš = hůl se sekérkou. Vz Valaška.
Slov. Němc. VII. 73., Hdk. C. 377. Na Val. Vck. Folge. Přiházieť sě zlé z túlání takových.
Št. A z té lenosti dá se člověk na marné věci. Ib. Folie cínová, olověná. Vz Šfk. Poč. 310.,
Schd. I. 349., 350., KP. IV. 179., 189. Folimanka, y, f., sam. u Nuslí.
Foliovati = v účetní knize obě protější
strany (levou a pravou) stejnými číslicemi poznamenati, íoliiren. Kh. Foliový, Blatt-.
Fölk Jan (Hansfolk). 1577. Jir. Ruk. I.
196. Folknáře, Falkendorf, ves u Těšína.
Folkovati. Vz Mkl. Etym. 16. Ktož starší
bude míti ve dskách, tomu to zboží má f. Půh. II. 2. Foloryt, u, m. F. Purkyňův. Vz KP. II.
160. Folvark, u, m., z něm. Vorwerk, poplužní
dvůr. Z. d. opav. Folvárka, y, f., der Feldschoppen, wo
man Heu u. Getreide aufbewahrt; Feld-, Berghütte (polvárka). Slov. Bern. Foment-um, a, n. = teplý obkladek. Vz
S. N. Fonautograf, u, m. Vz Mj. 218
Fond zemské káznice, záložní, Reserve-
fond, Šp., kulturní či zalesňovací, plavební, Navigations-, pro výslužné, Pensions-, pro lesní stavby, Forstbau-, zemědělský, Landes- kulturfond. Sl. les. Cf. S. N. |
||
|
|||
Předchozí (228)  Strana:229  Další (230) |