168

Luť, i, f. = zuřivosť, rozlícenosť. Dal.

Lutace, e, f., z lat. Zaletuj to 1-cí či
tmelem. Zach. Test. 17.

Ľútec, tce, m., vz Lítec.

Luteránčík, a, m., zdrobn. luterán. Tbz.
V. 6. 110.

Lútka, y, f., planea. Rozk. P. 2474. (mezi
troska a okuje); puppa. Rozk. P. 2016., Mam.
A. 32a

Ľútnosť, vz Lítnosť.

Ľútný, vz Lítný. Jenž jest trpěl za vše
za ny na svém těle ľútné rány. Mart. M.
283.

Lutosapiencie, e, f., Z lat, = hlína mou-
drosti. Zach. Test. 30.

Lutovati = oblutovati, obmazati luto sa-
pientií (blátem moudrostí), tmelem, který
měl tutéž praktickou úlohu, jako náš kaučuk
L. patřilo k nejobratnějším a nejzodpověd-
nějším výkonům alchymickým. Zach. Test.
147. Vz Lutum.

Lutria, e, f. Pracovitá ruka je najlepšie
1. Rizn. 64.

Lutryje. Přísloví o ní vz ve Vlasť. L 223.

Lut-um, a, n. = tmel skleněných nádob buď
z mouky přehřáté a bílku vaječného, vosku a
mastixu, hlíny s chlupy smíšené, hlíny k ob-
mazávání, a hlíny a bílku vaječného. Zach.
Test. 147. Sr. předcház. Lutovati.

Lutva, y, f. Lutvy vel stravovivšče, ta-
bernacula. Vocab. Zdík. r. 1424. — Mš.

Luvák, a, m., paradoxurus., šelma pucho-
lovitá. Vz Ott. XIX. 199.

Luxusní vydání. Nár. list. 1903. 347. 10.

Lúzenie, n. Ledvie mé naplněny sú l-ním,
illusionibus. Ž. pod. 378. Ž. wit.: oblú-
zením.

Luznobarevný. L vidiny. Čch. Kv. 6.

Luznosť, i, f. L. a půvab. Jeř. Rom. básn.
68. Sr. Luzný. L. dívky (vábnosť). Zr. Leg. 60.
Panenská 1. Zr. Zahr. 38.

Lůžce, e, n. L. zrakové, thalamus opticus.
Ktt.

Lúže, e, f., sentina. Bhm. hex. 47., Rozk.
P. 299. Hospodin vyvedl mne z lúže huben-
ství, de lacu miseriae. Ž. kap. 39. 3.

Lůžko, a, n. L. vcestné, placenta praevia;
střední, postranní 1. vcestné, p. praevia
centralis, lateralis; oddělení, vybavení lůžka,
Trennung der Nachgeburt; lůžka přídatná,
placentae succenturiatae; zánět lůžka (lůž-
kový), placentitis, Fruchtkuchenentzündung
(zánět koláče plodového); zánět lůžka nehto-
vého (pučnice nehtové), Onychia, Nagelbett-
entzündug; příjičný zánět lůžka nehtového
(pajed, vidlák, nehtojed, příjičná zánehtice),
Onychia syphilitica. Ktt.

Lůžkotepenní. Rychlý zánět pojivky 1-ní,
Periarteriitis placentaris diffusa. Ktt.

Lůžkový. Dolení čiv 1-vý, nervus alveo-
laris inferior. Ktt. Sr. předcház. Lůžko.

Lužný, potok vsacký. Vck. Vset. 10.

Lvíčenec, nce, m. Mnih pohladí rukú
lvíčenec (gt. pl. ) těch. Otc. 312a.

Lvísrdcí Herakles. Škod. Od. 175., II². 103.

Lvísrdý Herakles. Msn. Od. 167. Sr. před-
cház. Lvísrdcí.

Lvovina, y, f. L. kostní, leontiasis ossea
(přílišný vývoj částí kostěných). Ktt.

Lykiška Hanuš (Jan Vlček Vlčkovský).
Vz Lit. II. 400.

Lyra. Vz Strh. Akust. 248.

Lyrický. L. zpěvy starší doby. Vz Nejed.
352.

Lyrism-us, n, m. Nár. list. 1903. č. 80. 13.

Lysina. Horská 1. (hole). Kal. Slov. 83.

Lyska, y, f., merges. Rozk. P. 191. L
modrá, porphyris. Vz Ott. XX. 256.

Lysohlavosť, i, f. = plešatosť, Calvities,
alopecia, oligotrichia, madarosis; 1. čivová,
alopecia neurotica, vrozená, a. adnata, con-
genita. Ktt.

Lysý. Lysé Hory, hora v Těšínsku. Vyhl.

I. 17.

Lýtkohleznový. Přední a zadní vaz 1-vý,
ligamentum fibulare tali anticum et posticum.
Ktt.

Lýtkový. L. žíly, venae peroneae; dvoj-
čatý sval 1-vý, musculus gemellus surae seu
gastrocnemius, Zwillingsmuskel. Ktt.

Lyzeň v VII. 908., vz násl. Lyzna.

Lyzna, y, f. = modřina. Val. Čes. XII. 85.

Lyžař, e, m. = kdo běhá po lyžích. Us.

Lyžařský sport = bruslařský. Nár. list
1903. č. 175. 13. L. spolek. 1b. 1904. 17. 13

Lyže, í, f. Běh na lyžích. Nár. list. 1904
17. 13.

Lyžešník, u, m. = ležník, lyžník, koš na
ležky (lžíce). Slez. Vyhl. II. 199.

Lyžičník, u. m. = nádoba na lžíce. Val.
Čes. I. XIII. 416.

Lyžka, y, f. = lžíce. Po lyžce num dali
a po lopatě vzali. Slez. Vyhl. II. 65.

Lza, y, f. = slza. W. ctně musí činiti,
í nechtě se lez dopustiti. Baw. Arn. 5698.

Lžek, ležka, m. A řku-li, že nevědě jeho,
budu zevný lžek. ČE. Han. 38. Dle toho
oprav lžek, a, m. v I. 960.

Lžibůh, lžiboha, m. = nepravý bůh. Zr.
Zahr. 64.

Lžicar, a, m., Pseudocar. Nár. list. 1885.
ι č. 120.

Lžíce, Dokud 1. jest nová, dotud jí kuchař,
užívá. Faust. 184. Zedník praštil lžící (umřel).
Čes. 1. XIII. 178.

Lžicíř, e, m., cocleator. Bhm. hex. 822.
Srv. násl. Lžicnéř.

Lžicnéř, e, m., cocleator. Rozk. P. 2451.
Sr předcház. Lžicíř.

Lžičník, a, m., coclearius. Bhm. hex. 822.

Lžikajícnice, e, f. Zr. Nov2. 432.

Lžiklassický směr. Lit. II. 607.

Lžikněz, e, m. Kká. Sion I. 276.

Lžikrál, e, m. Kká. Sion I. 276.

Lžiliberální, pseudoliberal. Pokr. 1885.
č. 95.

Lžimnich, a, m. Vlasť. IV. 131.

Lžimoudrosť, i, f. Uč. spol. 1902. IX. 7.

Lžimudrcký. L. nauka. Kká. Sion. II.
117.

Lžimuž e, m. (chabý muž). Kká. Sion.

II. 102.

Lžipapež, e, m. Hrlš. Hus. 133.

Lžislib, u, m. Nechtěje se poskvrniti lži-
slibem. Sá. XVIII 107.

Lžitragika, y, f. Mus. 1901. 318.
Lživěda, y, f. Uč. spol. 1902. IX. 41.
Lživykupitel, e, m. Zr. Leg. 64.