174

řina, kus (divoká svině), les (temný; Černý les,
Schwarzwald v Německu, Silva Hercynia;
u myslivcův černý les — který má jehličí,
opak: les listový), moře (vz S. N. II. 508.),
mouka (kruchová, chlebová), víno (vz Víno),
chléb (režný, opak: bílý), nemoc (padoucí),
Jg., smrť (mor), Us., hora (vz Černá hora),
měď (s železem ještě smíšená). Jg. — černý
= smutný, nešťastný, schwarz, traurig, č. den,
neděle (smrtedlná, smrtná). Jg. — Č. s po-
nětím strachu n. zloby. Č. duše, myšlénka,
účinek (That). Jg. I on je černý (vinný).
Ros. — Černé umění = kouzedlnické, čaro-
dějnické. Vz Černokněžník. S černým uměním
se obírati (čarovati). V. — V botanice. Č.
strom, žito, koření, kořen, jahoda, kmín, ma-
lina, děvky (hrušky), zelina. Jg.

Černýš, e, m., černoch, mouřenín, Neger,
Mohr.- Č., rostl., Kuh-, Mohren-, Wachtel-
weizen. Jg.

Čerp, u, m., ve vinařství. Schaufel. Šk.
Čerpací nádoba, náčiní. Schöpf-.

Čerpač, e, m., čerpal, der Schöpfer. Jg.

Čerpadlo, a, n., čerpadelko, čerpátko;
čerp, čerpač, čerpačka = náčiní k čerpání,
ein Schöpfgeschirr. Č. sosové. Saugpumpe.
Sedl. — Č. = místo u řeky, kde vodu čer-
pají. Die Schöpfe. U čerpadel. Jg. — Č. =
prístav. Der Hafen. K čerpadlu lodi dopla-
viti. V. Lodí do portu (čerpadla) vehnány
býti mají. Kom. — Jg.

Čerpák, u, m. = čerpadlo. Na Slov., Plk.
Čerpatel, e, m., vz Čerpač.

Čerpati, čerpávati; čerpnouti (zastr. čerpsti),
pnul a pl, nutí = vážiti, schöpfen; bráti, etwas
woher nehmen, schöpfen. Jg. — co: vodu
(nabírati, vážiti). Us. — co čím. Prázná
věc vodu č. řešetem, L., vodu rukou., —
co odkud. Příklad z něčí ctnosti č. L. Čer-
pal z něho, co tajemně myslil (zvidal). L.
Vodu z potoka, něco z kněh (vážiti). co
kde. Moudrost' v zřídlech. L.

Čerpátko, a, n., vz Čerpadlo.

Čerpavý, schöpfend Jg.

Čerstva, šp. m. z čerstva; gt. jen s před-
ložkou, cf. z hurta, z řídka. Mš. Z čerstva
jíti = honem (dobrá frase). Mš.

Čerstvě, frisch, geschwind. Pojď é. Č.
vyrůsti. D.

Čerstvěti, 3. pl. -ějí, ěl, ění; čerstvívati
= čerstvým se státi, frisch, munter werden,
sich erfrischen. Jel.

Čerstviti, 3. pl. -ství, il, en, ení; čer-
stvívati. - koho čím: vodou, frisch, munter
machen, erfrischen. Us.

Čerstvo, eilends, geschwind. Z čerstva,
za Čerstva po smrti se pohřbuji. Kom. Dnes
je venku č. (frisch, kalt). Us. Vz Čerstvý.

Čerstvosť, i, f., čerstvota, rychlost', křep-
kosť, čilosť, hbitosť, spěšnosť; ostrosť, stu-
denosť, Frische, Stärke, Munterkeit, Geschwin-
digkeit, Geläufigkeit. Jg. Čerstvosť žádné
čáry. D. Č. mysli. Kom.

Čerstvý; čerstev, stva, stvo; komp. čer-
stvější; (dříve: črstvý, čirstvý, čerstv). Č. =
jadrný, tuhý, silný, zdravý; stark, derb,

gesund, frisch. Jg. Č. co ryba ve vodě.
Us. Č. a zdravý člověk. Kom. Na čerstvém a
zdravém domů se vrátiti. Žer. — na čem.
Na životě a mysli čerstev a zdráv byl. Krab.

— Č. = živý, bystrý, kvapný, bedlivý, hbitý,
čilý, ochotný, rychlý; frisch, muthig, lebhaft,
munter, aufgeweckt, geschwinde Jg. Čerstvýs
co kráva na ledě. Ros., Č. Č. jako jelen,
Lom., co šídlo. Us. Č. vítr u plavců = dosti
silný a pohodlný. Jg. Je čerstvá, div nelehne.
Č. Jest čerstvý jako sochor v pytli. Č. Č.
jako ryba. Pk. Č. voda. — na co: č. na
nohy. Br.— k čemu. Č. k dobrému. Št. Vz
Črstvý. — Č. = celý, neporušený, v dobrém
stavu jsoucí; frisch, unverdorben. Č. zboží,
vejce, obilí (nestuchlé), listí (nesvadlé), ovoce,
máslo (nepřepouštěné), tráva (nesušená). Jg.
- Č. = nový, nedávno udělaný; neu, frisch.
Č. jídlo, ovoce, citron (z poslední sbírky),
slaneček, maso (neuzené, ne nasolené), vejce,
kytka, rána, sníh, chléb, máslo, voda (čerstvě
vážená). Jg. Č. prádlo = čisté, bílé. Č. po-
vlak, postel. Jg. — Č. = posud nepotřebo-
vaný; noch ungebraucht, frisch. Čerstvý
sud načíti. Čerstvé koně vzíti (odpočinulé).
Č. vojsko. Ta věc mi je v čerstvé paměti
(v živé). Za čerstvé paměti. Us. Míti v čerstvé
paměti V. O té bitvě posud paměť čerstvá.
V.— Č. = ostrý; sauer, herb. Č. vino. V.

— Č. = studený; kühl, frisch. Č. nápoj, po-
větří, vítr. Us. — Č. = nezkažený, frisch.
Na čerstvé povětří vyjíti, na čerstvém po-
větří býti, čerstvého povětří užívati. D. Č.
vítr (v dolech)., Vys.

Čeršiti, vz Čerchovati. Rk., Nz.

Čert, a, m., čertík, čertíček, čka, m., dříve:
črt. Nom. pl. čerti, dříve i: čertí. Č.— Č. =
černý duch, ďábel. Der Schwarze, Teufel.
Utekla čertu z bělidla (= je černá). Us. C.
pokouší člověka. D. Zaklinač čerta. D. To
je s čertem (to jsou čáry). D. Toť muselo
s čertem býti. D. Je toho čerta kus = mnoho.
V Táborsku. Sř. Starého čerta ti dám (= nic).
Yz Odbytí. Č. Boji se co č. kříže. Vz Strach.
Č. Ten tam, coby ho č. vzal. Vz Zmizení.
Č. Raději bych na čerty než na něj hleděl.
Vz Nenávisť. Mrzí mne co čert. Čertu do
kuchyně přijíti ( = mstíti se). Vz Msta. C.
S každým by i s čertem trefil. Vz Vtipný.
Č., Lb. Čertem drbaný, čertem je posedlý.
Č. Čert se do něho obul. Č. Na čerta by
dotřel. Č. Peklem, čertem smrdí. Č. To mi
byl č. dlužen, č. Toho si č. poznamenal. Č.
Jednoho čerta vyhnati a deset jiných vehnati.
Č. Byl tu, kde (když) všem čertům ocasy
svazovali. Vz Chytrý (Svárlivý. Lb.) Č. Čert
vždy musí svou (králku) provésti. Č., Lb.
Čert starý a proto dobrý není. Č. S babou
i čert soud prohrál. Vz Baba. Č. Čert řekl
uhlíři: My oba černi jsme. Č. Vz Podobný.
Č. za vlásek lapne a pazourem drží. Pk.
Č. nespí, podaj mu vlas, uchytí ťa celého;
Č. sa tě bojí, já sa ťa nebojím; Postav sa
čertu do očí, hned ufúkne; Č-a mu na krk
zavěsil; Č. matku zabil a vyhováral sa, že hustá
hmla bola; To neurobíš, čo by si bol čertom;
S čertom buď za dobré a pána Boha neroz-
hnevaj; A čo sa bude č. po čerte nosiť;
Č-a neobrátíš, čo ten svet prevrátíš; Ako
robil, tak sa mal, č-u slúžil, čert ho vzal;