468

Horšek, ška, m. = svršek v kartách. D.

Horšení, n., pohoršení, zhoršení, úraz,
Aergerniss. V. — H. n. horšení-se, hněvání-se,
das Aergern, der Zorn. V. Umřel z ustavič-
ného h. Berg. H. se nad něčím. Bib. Za od-
puštění a nehoršení-se na něm prosí. Kom.

Horší = více zlý, ärger; nejhorší. Mnohem
h. H. kov. Har. Není osel horší nad kozly.
Jg. Jest mu to k horšímu (cf. k lepšímu).
Svět ze zlého v horší jde. Kom. Když na
najhoršie přijde, nic toho dbáti nebudem.
Tkad. V tomto nejhorším věku. V. Přišla
mi na paměť jeho rada teprv zdrávě uvažu-
jícímu s svým nejhorším (zu meinem grössten
Nachtheile), že jest věrnou pravdu pověděl. V.

Horšitel, e, m., der Aegerniss gibt. Jg.

Horšitelka, y, f., die Aergerniss gibt. Jg.

Horšiti, 3. pl. -ší, il, en, ení; horšívati

= horší činiti, ärger machen, verschlechtern,
verschlimmern; k hněvu popuzovati, ärgern,
zornig machen; pohoršení činiti, Aergerniss,
Anstoss geben; pohoršení bráti, Aergerniss
nehmen; hněvati se, zürnen, sich ärgern. Jg.

— co = horším činiti. D. — se, horšeti,
schlimmer werden, sich verschlimmern. Jg.
Pivo, víno, nemocný se horší. Us., D. — se
na kom, na čem = hněvati se. Velmi se
horším na životu jejich. Br. I horšili se na
něm. V. Nehorš se na tom. Koc. — se na
koho. Horšil se na mne. Ros. — se nad
kým. Horšili se nad ním. Ben. Nad cizím
štěstím žere se a horší. (hněvá se). V. Horšiti
se nad hříchem (pohoršeni bráti). Jg. — se
na koho proč (instr. ) H. se na bratra
krměmi (= pro krmě). Ctib. Hád. 22.

Horšovati, zastr. = horšiti. Tkadl.

Horšův Týn, gt. Horšova Týna (Horšův
dle, Otcův'), m., Bischofteinitz.

Hortensi-us, a, m., římský řečník.

Honička, y, f., horoučka = hlavnička,
horká nemoc, Typhus. Na Slov.

Horumpácem = horempátem.

Horutný, strč., horoucí, hitzig. H. blázen,
křivda (veliká). 1410. Jg., Rk.

Horvátsko, vz Charvátsko.

1. Hory, vz Hora.

2. Hory, f., pl. z řec ^rJl(jai, lat. Horac, bohyně
spravedlnosti, řádu přírodního a čtvera ročních
časů, dcery Diovy a Themidiny počtem tři:
Eunomia (zákonnosť), Dike (právo) a Eirene
(mír). KB., Jg. — Hory v klášteřích ho-
diny k modlení předepsané. Rk.

Horyčka, y, f., gentianella, rostl. Rostl.

Hosa, hosasa, hoshosa, hejsa, hejsasa! Ros.

Hosanna, hosiana, hebr.: pane, pomoz
mu! blaze mu! Herr, hilf ihm! Heil ihm! Rk.

Hosati, hesati, tancovati. Us. Benátk.

Hosehitz, Hoštice, v pr. Slez.

Hospital, u, m., z lat., špital, dům chudých,
chorobnice. Armen-, Kranken-, Verpflegungs-
haus. Rk.

Hospitant, a, m., posluchač přednášek
jako hosť. Gasthörer in Vorlesungen. Rk.

Hospiti-um, a, n., lat., hospoda, klášter
hostinský. Hospiz, Gasthaus, Herberge. Rk.

Hospoda, y, hospoď, i, m. i f. = hospodin,
pán, hospodyně, paní, vrchnosť, král, der
Herr, die Frau. Zemané to uslyševše, své
hospodě (paní = Libuši) se nasměvše. Dal.
Chcem muže za hospodu měti = za pána,

za vladaře. Dal. Což hospoda přikáže, toho
úředníci ne vždy činie. Pass. Tys všech andělóv
hospoda., St. skl. Zdali jen tebe jest h-dč
třeba?; Čeleď k h-dě své má věrna býti srdcem
svým; Aby h-du svú milovali a poslušni jich
byli; Hřiechť jest a hanba h-du krásti; Ktož
své h-dě pomáhá války. St. Králi milý, hospodo
milá. Arch. III. 285. (Gl. 68. ). Aniž se smrti
bojím, neb dobrú h-du mám. Pass. 333. —
H., hospůdka = hostinský dům, die Herberge,
Einkehr, das Obdach, Einkehrhaus, Wirths-
haus. Jg. H. krejčovská, v obec. mluvě:
herberk (z něm. ). Obrátiti se do h-dy; jeti,
vjeti, vtrhnouti do h-dy. V. H-du někomu
u někoho zjednati. Br. K někomu na h-du
jíti. Br. H-dou někoho u sebe míti (h-du mu
dáti, noclehu propůjčiti). V. H-du míti; h-dou
býti; v h-dě státi, ležeti, tráviti, V.; h-dou
někde, u někoho státi. Sl. Byl u mne h-dou.
Štěstí. Na h-du k někomu vjíti. Rváč. Kde-
koli si h-du zvolí. Kom. H-dou se opatřiti.
Pref. H-du komu dáti. — H. obecná, kde
pijí a tancují, šenkovní dům, krčma, Wirths-
haus, Bierbank, Trinkhaus, Schenke, Sehenk-
statt. Jg. H-du míti = krčmařiti. D. Do kostela
jíti a se nemodliti, do hospody jíti a netan-
covati, raději doma zůstati. Jg. Od hospody
krokem, k hospodě skokem. Ros., Jg. V h-dé
radosť, v stodole žalosť. Vz Opilství; Muž
v h-dě zpívá, žena hlady zívá. Lb. Nemáš-li
peněz, do hospody nelez; Není hospůdky,
by nebylo půtky; Není krčmy, aby v ní při
kvasu svády nebylo. Šp., Lb.

Hospodář, e, m. Hospodaří., hospodin,
hospodt; hospodyně. Na Slov. gazda, rus.
gosudarb. Stran odvození vz Gl. 69. — H.
vlastně = pán, Herr. Můj h-ři nejmilejší
(k manželi královna). Biancof. Žaludek je
všeho těla h-řem. Jg. — Myš v tobolce, had
v lůně, oheň v podolku zvyklí jsou h-řům
svým škodu činiti. Vz Trn. Lb. — Kat. 82f).

— H. = otec čelední, pán domu i čeládky,
der Wirth, Hauswirth, Hausherr. H. = kdo
vlastní hospodářství má, o svém chlebí, pater
familias. Tak se jmenoval každý i zeman,
měl-li vlastní domácnosť; nyní jméno zůstalo
jen při stavu selském. Brandl. Kn. drn. 131.
Pán a h. v domě. V. Dobrý h. o nejmenší
věci sám věděti chce. L. Jaký hospodář,
taková čeládka (chasa). Lb., V., Č. H. shání
nájemníka (= dáví se. Vz Dávení). Č. V domě
nemohou všichni býti h-dáři, nad to v obci
páni. Pr. Zle tomu hospodáři, u něhož se
myši a kočky spřátelují; H. má páchnouti
větrem a hospodyně dýmem; Kůň jezdcem,
vojsko vůdcem, poddaní králem, statek ho-
spodářem stojí. Pk. H-ři často třeba býti
hluchým a slepým. Šp. H. polní. Podobno
jest království nebeské člověku hospodáři.
Mat. — Vz Rb. str. 266. — H. = nejvyšší
sudí. O tom pak žádný nepochyboval, že bez
nejvyššího sudího jakožto hospodáře soudu
soud držán býti nemůže. Žer. Vz Gl. 68. —
H. = purkmistr (primas) pražského starého
a nového města. Vz Gl. 68. — H. kníže země.
Aby jel do Prahy jako h. (císař Zikmund).
Mus. 1827. IV. 92. Cf. Hospodár Valašský.

— H. = hlava rodin panských, Haupt der
alten Herrenstandsfamilien. Vz Gl. 68. — H.
= domácí pán, der Hausherr. Mus. 1840.