Předchozí (518)  Strana:519  Další (520) |
|
|||
519
|
|||
|
|||
od prídavných jmen v: š (m. s). Na konci
13. stol. totiž počalo ch přecházeti před i a ě v š m. ś: tich — tiše (m. tisě), plachý — plaše, pýcha — pýše — v pýše (m. pýsě),
roucho — rouše (rúsě), Ht., moucha — mouše, naddchnu — nadšen. Vz Gb. Ht. 109. — Pozn. Před e (m. ě) na Slov. z pravidla
ch se nemění: na střeche (na střeše. Šf. — [i) V stupňování v: š před: -ší, -ější, ěji: tichý — tišší, Ht. Zv. 102., plachý — plašší — plašeji, vetchý — vetšejší. Vz Gb. Hl. 109. — Pozn. V obec. mluvě jihozáp. Čech. ch se nemění: suchý — suchejší. Šb. — y) Tak i před strčes. a slov. a, novočes. e m. ě: slych — slyšati — slyšeti. Ht. Zv. 102., Kt. — d)
Na konci slov, kde se strslov. i> odsulo, mění se ch pravidelně v: š: lemech — lemeš, veteš od vetecht. Ht. Zv. 103. Vz Gb. Hl. 109. — e) Před a u opětovacích na -ati odve-
dených od sloves I. a II. třídy vedlé hrdelnic vyskýtají se zvl. v strčes. i sykavky (tedy š m. ch). Tak povstala slovesa i podnes běžná: krsati od krch zachovaného snad v krchý, slov. kolýsať vedlé rus. kolý- chať (kolíbati); sr. čes. míchati, rouchati se slov. miešať, rušať; bouchati, dýchati se srb. busati, dýsati. Ht. Zv. 103. — f) Před
příponami: -ba, -da, -ka, -ko, -ný, -ní, -ník, -ský, -stvo, -ství, -ť atd. (m. strslov. -hba, -bda, -bka atd. ) v: š (s). Vz K (před -stvo). Sluch — slušný, pochva — pošva,
mnich — mniška, roucho — rouška, hřích — hříšník, Ht. 103., kožich — kožišník, prch
(prach) — prsť, Čech — češský — český. Us. Češka, rouško, strašný, vlašský (vlaský), pěšec. Gb. Hl. 109. — Vz Gt. Fl. 118. — Pozn. Někdy se v obec. mluvě ku př. u Prahy ch chybně v š přetvořuje (vz š): hoch — hošů (m. hochův). - - Ch se předsouvá, vsouvá: chlem- tati (sr. lat. lambere), murý (černý) — chmura, Šf., choditi (idu), chrdousiti — rdousiti, chá- pati (japný), Jir.; čichati od čiji, spěchati od spěti, drchati z dr (dráti), Šf., v obec. mluvě: prachmálo, Gb. Hl. 122., prachnic, prach- dědek, prachbába; v Krkon.: vochstře, bych- stře m. ostře, bystře, Kb.; k ou v dualu: dvouch, rukoueh, Jir., nesla ho na rukouch, měl pouta na nohouch, Šb.; k gt. pl. masc. na Mor. od Hranic k Frenštátu: z dělníkuch (dělníkův). (Naopak se tam v lokale vy- souvá: v Milotici m. v Miloticích). Šb. Potom v jihozáp. a střed. Čech: haduch, jelenuch, rakuch, uších, lidích m. hadů, jelenů, raků, uší, lidí. Zde onde i po r: bratrch, vítrch m. bratr, vítr. Šb. — Ch se vysouvá před n: v Rkk. rozprnúti m. rozprchnúti. Ht. Zv. 108. V leptati m. chloptati a v obec- ném nešť m. nechžť. Gb. Hl. 117. — Ch pří- pona. Vz Tvoření slov. Lenoch, čich, kožich, Č., spěch, D., duch (od du, douti), macecha,
mrcha, pleticha, Us., smích, prospěch, věch, brach (bratr), kmoch (kmotr), Pech (Petr, Stach (Stanislav), Vach (Václav), čmuch. Mkl. B. 286. —Jména souhláskou ch se končící jsou rodu muž. a skloňují se dle prvého muž. sklonění; stran lokalu sg. vz Lokal. — Po ch píše se vždy: y: chytrý, chybiti. Jg. -cha, přípona jmen podstatných: mrcha (od mr — mříti), střecha. D. Vz Tvoření slov. Mkl. B. 287. |
Chabaští, n., křoví, chrastí, das Gesträuch.
Na Mor. Jg. Chabazín, u, m., křemen, Chabasit. Min. Jg.
Chabdí, n., Reisig, Gestrüppe. Na Mor. Rk.
Chabec, bce, m., Feigling. Rk.
Chaběti, 3. pl. -bějí, ěl, ění; chabívati =
slaběti, schlapp, schlaff werden. -- čím: nemocí. Cbabí, chaboviště, ě, n., Gestrüppe, Ge-
sträuch. Na Slov. Jg. Chabina, chabovina, y, f., na vých. Mor.
a na Slov. — metla, prut, Ruthe. Chablať, schnell zusammenklauben. Na
Mor. Rk. (B. ) Chablý = ochablý, schlaff. Presl.
Chabnosť, i, f., Feigheit. Rk.
Chábnouti n. chabnouti, hnul a bl, utí,
ochábnouti, slabnouti, schlapp, schlaff werden. Jg. — čím: namáháním, nemocí. — kdy. Chábnu v shonu bíd. Mus. — od čeho: od nemoci. Chabný, feig. Rk.
Chabosť, i, f., Feigheit. Rk.
Chabovina = chabina. Na Mor.
Chaboviště = chabí.
Chabrati se těžce jíti, sich fortschleppen.
Na Mor. Jg. Chabri-as, a nebo e, m., řecký vojevůdce.
Chabrus, u, m., německý spolek r. 1872. ve
Vídni učiněný k tomu účelu, aby v Čechách skoupil velkostatky v rukou české opposice jsoucí, by tímto způsobem Němci při volbách do sněmu, které se dne 18., 20.,. 22. dubna konati měly a konaly, v kurii velkostatkářů většiny hlasův a tím i převahy v sněmu na- byli, by tento pak do říšské rady poslance volil, poněvadž česká opposice jich tam poslati nechtěla. Potom vůbec spolek v příčině zisku učiněný (kupci při dražbě umluvivše se ne- přidávají a o zisk společně se dělí). Chabrus (slovo židovské). Chabrusa, y, f., chatra, Gesindel. Jg.
Chabý, welk. Rk.
Chabzda, y, f., chebdí, Attich. Jg.
Chadima, y, f., hlupák. Us. u Příbr.
Chaeref-on, onta, m., přítel Sokratův.
Chaerekrat-es, ea (a), m., přítel Sokratův.
Chaerone-a, e, f., mě. Boeotie.
Chajda, y, f. = chatrč, schlechte Hütte.
Na Slov. Chalabala. Ch. všecko dělati. Vz Halabala.
Chalcedon, a, m., z řec, mě. starobylé
v Bithynii naproti Cařihradu. Vz více v S. N. III. 1019. — Ch., u, m., kámen. Ch. obecný, onyx, karneol, sardonyx, heliotrop, plasma, chrysoprasa, ch. mokanský. Vz Křemen a S. N. III. 1019. Chalcedon. Chalci-s, vz Chalkis.
Chaldae-a (Chalde-a), e, f., jihozáp. čásť
Babylonie v Asii mezi řekami Tigridem a Eu- fratem. Chaldäa. — Chaldaean, Chaldean, Chaldejan, a, m. Chaldäer. — Chaldaejsko, Chaldejsko, a, n. = Chaldaea. — Chaldaej- ský, chaldejský. Ch. jazyk, literatura, křesťan. Chaldäisch. Chaliba, y, f., nepříležitosť, Ungelegenheit.
Na Mor. a Slov. Dělá mi ch-bu. Rybay. Chalkidike, y, f., chalkidický půlostrov
v europ. Turecku třemi dlouhými výběžky do aegaejského moře sahající a na záp. ohra- ničený zálivem Salonickým. S. N. |
||
|
|||
Předchozí (518)  Strana:519  Další (520) |