Předchozí (861)  Strana:862  Další (863) |
|
|||
862
|
|||
|
|||
Všelikosť, i, f., die Allheit; die Allerlei-
heit. Jg., D. Všelikozor, u, m. = všehozor. Šm.
Všelikš = zcela, ovšem. Kat. 2645.
Všelikterak = všelijak, auf verschiedene
Art. Posměch v. vymyšlený. Har. V. svou práci odbyti. — BR. II. 698. a. Všelikteraký = všelijaký, verschieden,
aller Art, allerhand, allerlei, mancherlei. Pro v-rá nebezpečenství dále jeti mu nedali. Háj. Bez odporu a zmatku všelikterého Zlob. Osel v. jho nese. Rad. zv. Aby potom páni a rytířstvo mohli svobodně kupovati v-ké dědiny svobodné. Pal. Dj. IV. 2. 376. Má-li jemu paní Elška svrchupsaná ortelné penieze o v-ké náklady na poselstvie atd. naložené navrátiti; On ten dům přijal bez příkazy v-ké a to je vám svědomo; A my jim máme ty jisté peníze zaplatiti úplně a docela beze vší zlej lsti i zmatkuov v-kých. NB. Tč. 174., 263. List z r. 1456. Tč. Bez odpornosti v-ké a beze lsti; A aby (ten peníz) od každého za v-kú kúpi bez odpornosti po všech trziech a obchodech byl brán jednostajně. Arch. III. 243., 244. (Šd. ). Všelikterosť, i, f. = všelijakosť, die Aller-
leiheit. Jg. Všelikterý = všelikerý, všelijaký, všeliký,
jeder. Ros., Nál. 217. V. strůmek si můžeš vybrať. Us. Tč. Všeliký, všelik, adv., utique. Strpěl byl
bych všeliký; (Oběť) dalť bych byl všelik. Ž. Kap. 54. 13., 50. 18. Všeliký; všelik, a, o = každý, jeder, aller,
sämmtlich; allerlei, vielerlei, mancherlei. V. člověk. Ž. wit. 38. 12. V v-ké světlosti a barvitosti; To nad v-kou pochybnosť po- staveno jest; Cesty v-kým směrem paprsku- jící. Dch. Vyrost mně kvíteček, zamodralý všecek všeliky barevnosti, měla sem na něm dosti. Sš. P. 394. Trh na koňský a hovězí i v-ký jiný menší dobytek. List z r. 1651. Tč. V-ká múdrosť od Hospodina. BO. I kto by neduživý nešel k takovému lékaři, jenž všeliké nemoci léčí. Hus II. 261. V. červíček V. V. rozum to převyšuje. Kom. V. měření děje se skrze tříhraník. Kom. Po smrti v. závisť klesá. V. možnosť na to vynaložil. Sych. Kosatec v. zpuchliny rozhání. Byl. V. stvoření boží dobré jest. Br. Při všelikém soudu rovné buď právo původu i obeslanému. Kol. 9. V-ké záležitosti zemské náležejí k působnosti sněmu zemského. ŘZ. 1850. č. 1. §. 7. Vz Každý. — V. = rozličný, allerlei, vielerlei, mancherlei. Všelijaké neužitečné otázky přednášeti. D. Slouží jim v. lid. Flav. Zboží všelikých druhův (dle Brs. 2. vyd. 259. správně: všeliké zboží, poněvadž už lik ve všeliký znamená druh). Všelinečo. Trebárs zjedla i húsku i pra-
siatko, ešte potom i v-čo požúlila za tým kochom. Dbš. Pov. IV. 35. Všelistý, Allblatt-. V. pryskyřník, ranun-
culus auricoraus. Rostl. III. a. 30., 57. Všelisy, dle Dolany, ves v Mlado-Bole-
slavsku; V. malé, ves tamtéž. Vz S. N., Tk. III 63. Všelítostný, sich aller erbarmend. V.
spasitel. Čch. Mch. 76. |
Všelízálek, lka, na., Naschmaul; der
Alierweltdiener. Všelka, y, f., vz Všela. Padaly naň všelky.
Us. Aby všelek nenatrousil. Us. Ehr. Všemáti, Allmutter. Vz Máti. V. Sláva.
Koll. V. příroda, Dch. Diana efeská jako nějaká v. považována byla. Sš. II. 75. (Hý. ). Všember, a, m., der Allpreller. Šm.
Všembera, y, m., osob. jm. Vz Tk. IV.
745. Všemdala, y, f. Má-li kto dvě dceři a
těch jedné dějí Machna a druhé V-la. Zák. Karl. IV. Všemila, y, f., osob. jm. Háj. r. 1090.
Všemilosť, i, f., die Alliebe; Allgnade.
Dch., Šm. Všemily, Schemmel, ves u Čes. Kame-
nice. Cf. Blk. Kfsk. 867. Všemilý, allgeliebt. Chmelen. Bs. 48.
Všemina, ves u Holešova na Mor., Wsche-
mina. Všemír, a. m., osob. jm., Allfried. Krok
I. c. 25. Všemírný, alle Welt betreffend. V. Bůh.
Č. Všemoc, i, f., die Allgewalt. V. božská.
Us. Tč. Ježíš v-cí svou jejich zálohy zmařil. Sš. J. 128. (Hý. ). Všemocenství, n. = všemoc. V. papežovo.
Šb. Stř. 11. 110. Všemocnosť, i, f. = všemohoucnosť. D.
Všemocný, allmächtig, allvermögend. V.
vladař, Us., Bůh, pomoc. Tč. Bůh milosrdný vztáhl v-nou ruku svou nade mne. Bs. mlád. (Tč. ). Ve slově zalíbilo v-ná neodvislosť se vystihuje. Sš I. 168. (Hý. ). V. ruka Páně. Ráj. Všemohoucenství, všemohúcenství, n. =
všemohoucnosť, die Allmacht. Leg. II. B. 10., A. 31. Ib. Všemohoucí, allmächtig. V., Kom. V. Bůh.
Us. Dědici lakomců jsou v., neb mohou vzkřísiti mrtvé (zakopané tolary). Prov. Tč. Bůh nejvšemohúcější. Štít. sv. Aug. Všemohoucník, a, m., der Allmächtige.
Hlas. Vz S. N. Všemohoucnosť, i, f. = moc vše učiniti,
die Allmacht. Šm. Všemohoucný, allmächtig. Šm.
Všemohouctví, n. = všemohoucnosť, die
Allmacht. Jehož v. všecko řiedí. Rkp. 14. stol. Č. Všemohúcenství, n. = všemohoucnosť.
Jsa (Kristus) Buoh věčný ve svém v Pass. 8. (Hý. ). Všemohúcí = všemohoucí. Buoh jest v.,
protože, co by ráčil učiniti, to by ihned mohl učiniti. Hus III. 255. Všemohúcnosť, i, f. = všemohoucnosť.
Všemohutenství, n. = všemocnosť. BO.
Všemohutně, allmächtig. V. spásu světa
osnovati: Mocně a v. všechny věci vyvodí. Sš. I. 169., L. 18. Všemohutnosť, i, f. = všemohoucnosť,
die Allmacht. Sš. L. 18. A ta v. boží se právě v tom projevila; Uznání v-sti boží; V zázracích se jeví v. boží; Vědomí o v-ati. Sš. I. 21., 57., 169., J. 168. — Pís. 1529. Všemohutný = všemohoucí, allmächtig.
Jg. Vidouce Boha býti v-tna; Jest zajisté |
||
|
|||
Předchozí (861)  Strana:862  Další (863) |