Předchozí (51)  Strana:52  Další (53) |
|
|||
52
|
|||
|
|||
Což divu, lépe: Ký div, jaký div! Brt.
Slýchal-li kto také divy ot hrnčíře? Výb. II. 29. V div se dievky proměnichu. Dal. Ovšem bieše člověk duchovní v pokrme na divy skrovný. Leg. o sv. PRok. V div se mnozí vzradovachu. Hr. ruk. 41. Div divný, divúci. Kat. Vždy divóv hledají a dvorností. Šť. Kn. š. 11. — D. = věc nepojatá. Běží, div si nohy neuběží; Hledí, div si oči ne- vybledl. Brt. Já div již dohlednu v své mládí zpět. Kká. Š. 99. Div, že nedetieše Dal. 148. Div po sobě nejí. Lpř. Div, že neomdlela. Us. Dvě tak přílišnej bolesti div ež mohla v svém srdci snésti. Hr. ruk. 81. V div se mnozí vzradovachu. Hr. ruk. 41. (125.). — D. = zázrak. D. sluje u nás zázrak, že pohled (div) na se obrací. Sš. I. 142. Byly by v tom divy. Dch. D. přírodní. Stč. Zem. 509. Mnoho tu ukáza divóv; Toť bude veliký div!: Mnoho divóv činieše. Výb. II. 11., 32., Pass. To se vše bez diva děje. Alx. V Proč se jest s oněmi ten div stal? Št. Kn. š. 31. Diva, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.,
Půh. I. 195 , D. ol. IV. 74. a j. Dívací, Schau-. Ssk.
Divácký, Zuschauer-. D. lešení, die Schau-
bühne. Dch. Diváctví, n., die Schaulust. Dch.
Divadélko, a, n., vz Divadlo.
Divadelna, y, f. = divadlo. Slov. Ssk.
Divadelní rána, deus ex machina, Theater-
coup, Nz., život, mistr, Dch., kancelář, re- pertoir, ředitel, budova, ulice (v Praze), stavba, NA. I. 29., kukátko, Mj., čepec, personal, rekvisity, kostum, dekorace, malíř, krejčí, obecenstvo, cedule, společnost", bouda, Schaubude, Us. Pdl., svět, apparaty, dům, správa. Osy. I. 149., 151. D. zkoušky u Ří- manův a Řekův. Vz Vlšk. 96. D. hra, vz Jg. Slnosť. 139. D. vlaky do nového Ná- rodního Divadla (k návštěvě Národ. Div.). První vlak vypraven byl dne 28/11 83. z Ko- lína se 700 účastníky; první z Moravy dne 8/12 83. z Brna se 748 osobami; do 16/4 84. byl největší ze Zbraslavě, a z jiných měst povltavských s více než 1600 účastníků (4/12 83. z Podřípska s 1500 osob): do 1/3 84. přijelo 37 vlaků s 22732 účastníky. Národní Listy. D. hry římské a řecké vz Vlšk. 491. — D. = jako v divadlech bývá. D. nádhera. Dk. Aesth. 319. Divadelnice, e, f., eine Theaterperson,
-besuclierin. Dch. Divadelnický = k divadelníku se vzta-
hující, Theaterbesucher-, Theaterperson-. Divadelnictví, n. = umění scenické, die
Theaterkunstfertigkeit. Dk., Tk. Divadelník, a, m., eine Theaterperson,
ein TheateRbesucher. Dch. Divadelnosť, i, f., die Eignung zur Auf-
führung im Theater. Dk. P. 58. Divadlisko, a, n., die Theaterarea. Loos.
Divadliště, ě, n. = divadlo. Slov. Ssk.,
Rk. Divadlo, divadélko = odiv. Velkolepé
živlů d. Cizoložníky na osla sázívali a po městě k divadlu vodívali a ta byla veliká potupa a posměch. Bdž. 188. D. sme uči- něni tomuto světu. ZN. D. před lidmi chtěli |
udělati. Bart. — D. = obecné hry. Pestré
d., Varieté-Theater. Dch. Vliv d-d!a čes. na vývoj dramat. literatury české. V Če- ském Obzoru literarním 1868. K. Sabina. Dvě doby z dějin čes. divadla v Koledě 1880. Bílý. Kronika divadla v Čechách v Almanachu Matice Divadelní. Stankovský. Vz Bačk. Písm. I. 175. Cf. Sdl. Hr. IV. 62. D. = divadelní dům, das Theater. D. dvorní, národní (v Praze, vz Divadelní v dodat.), operní, letní, zemské, zimní, před- městské. Us. Pdl. O prvém čes. představení v Německém divadle v Praze r. 1786. Vz Bačk. Písm. I. 170. O římských a řeckých d. Vz Vlšk. 491. Divák v řím. a řec. divadle. Vz Vlšk.
491. Diváky, dle Dolany, Diwak, ves u Husto-
peče (Auspitz); také na Slov. (Divjáky). Koll. II. 462. — D., Wunderdinge, das Schauspiel. Slov. Ssk. Divákyně, ě, f., die Zuschauerin. Slov.
Dívání. Očí střehúc od d. Št. Kn. š. 48.
D. = bedlivé pozorování. D. to větší milosť vzbudí. Št. — D., höhere Anschauung, Vi- sion. Tak to d. mysl a žádosť rozněcuje. Št. Dívanice, e, f., das Schaustück. Slov.
Ssk. Dívanina, y, f., das Schaustück. Slov.
Ssk. Diváreň, rně, divárňa, ě, f. = divadelna.
Slov. Loos. Divatel. Koll. IV. 10.
Dívati se. Vz Gb. Hl. 140., Mkl. Etym.
46. — abs. Dívejme se (= hleďte), co všecko by nechtěl! Us. Brnt. — se čemu. Mesáčku, ty si sa nám díval, keď som sa s mú milú tak verne objímal. Sl. ps. 153. Tomu zlému víc se nedívej. Kom. Nechtě se d. tomu. Žk. 475. Nebudúť se lidé tomu d. Arch. II. 5. Já sem se jí díval, jak se mordovala. Sš. P. 149. Žeby člověk chtěl rád mieti takové věci, aneb d. se jim v jiném člo- věku. Št. Kn. š. 182. Tomu se dívali s po- divením nemalým. Bart. 260. 9. Chtie jemu pomoci a déle se tomu nedívati. Hol. z Št. — se kam (jak). Bylo se nač d. Dch. Upřeně na něco se d.; D. se někomu do tváře. Us. Pdl. Bolným srdcem v minulosť se dívá. Kyt. 1876.26. Galanečka jeho dive (dívá) se na něho. Sš. P. 283. Dívaj sa vždy pozorně na svoje dni posledné. Slov. Tč. Lačnému na jedící trpko jest se dívať. Us. Tč. D. se na něco jako prase na minet (hloupě). U Nov. Bydž. Kšť. Oko dívá se zimničně před sebe. Hrts. Měsíc se díval k němu: D. se v dálku; Do okna se stará hruška dívá. Vrch. Včil se na mne nedívají celéma vratama (na vdanou). Brt. P. 106. Sivá husa sivá dolů vodú splývá, kdo ga- lánky nemá, nech sa za ňú (husou) dívá. Sš. P. 375. Bůh se dívá mysli hnutím i tanutím. Cr. — odkud. S které se dolů pěkně d-lo. Šml. I. 28. Pán se na ňu z okna dívá, on si na ňu rukú kývá. Sš. P. 190. — kudy, kde. A já sem sa díval z maštale okénkem, dyž sa zabíjala březovým polénkem. Sš. P. 149. Já sem se na vás pod oknem díval. Sš. P. 243. — čím kam. Nebe dívalo se |
||
|
|||
Předchozí (51)  Strana:52  Další (53) |