Předchozí (1381)  Strana:1382  Další (1383) |
|
|||
1382
|
|||
|
|||
Ski, vz Sky (2. dod.).
Skla, y, f., petrix, zastr. Rozk.
Skládanka pentliček. NZ. II. 230.
Skladba česká (v mluvnici). Vz Ott. VI.
276. Skládka = skládání. S. vína. Wtr. Obr.
II. 496. Cf. Vkladka (2. dod.). — S. = strofa, sloha. S. písničky. Lib. NZ. I. 373., 548. Skladník, a, m., compus, vermis? Pršp.
22. 37. Skladon, a, m., dictator, zastr. Pršp.
40. 88. Skladopisnara, y, f., dictatoria, zastr.
Rozk., Pršp. 59. 38. Skladora, y, f., poetica, zastr. Rozk.,
Pršp. 59. 34. Sklamník, a, m., simulator, zastr. Rozk.
Sklářský průmysl v Čech. Cf. Ott. VI.
427. Sklářství v Čech. Vz Ott. VI. 163.
Sklázniť koně = plašením zkaziti. Jič.
NZ. I. 373. Sklepový úřad = šestipanský. Vz toto
i v dod. Wtr. Obr. II. 552. Sklicz, agentum, zastr. Pršp. 34. 23.
Sklizeň. Zvyky a pověry o ní vz v NZ.
I. 336. Sklo. S. v Čech. v starší době. Vz Mus.
1893. 77. Nech si ji dá za sklo! Us. Sklon ekliptický, chyb. m.: odchylka.
Sold. 20. Skloniti děvče = zmrhati. U Vyškova.
Neč. Sklonník, u, m , Neigungszeiger. Tch.
1889. 62. Skloňování. Vz Ott. VI. 275.
Sklopec, pce, m. = hůra ve stavení. Na
Hané. Na již. Hané: schlopec. Sklumiť, incurvare. Vz Sklumený. Slov.
Mz. -sko místo: -isko : robsko, konsko, vol-
sko, kravsko, travsko Dol. List. fil. 1891 422. Skoba. Trest ve skobách v 16. stol. Vz
Wtr. Obr. II. 859. Skočiti v dialekt. Vz List. fil. 1892.367.
Skodlučení, n., collectio. Ž. kap. 38.7.
Skodlučiti. Jsú na mie bičové skodlu-
čeni, congregata sunt super me flagella. Pass. mus. 327. Skoj, e, m. = skojení, ukojení Pfleger
(Nár. bibl. II. 64.). Skoknouti. Mor. a slov. List. fil. 1892.
129. Skombrin, u, m.: C17 H3g N4. Cf. Vstnk.
1893. 218. Skonalý. Do svej s-lej smrti měla bych
dosť. Val. Vck. Skopné. Řekl mi, že bych měl požiti
s-ho na každý rok 30 zl. Půh. IV. 442. Skorčiti se = hádati se. V záp. Čech
Šb. D. 14. Skoročlověk, a, m., ferehomus, vyhy-
nulý druh opice. Vz Nár. list 1893. č. 119. Záb. příloha. 4. sloup. Skorodře, pl, f, digericina, jablko, zastr
Pršp. 27. 46. Nyní: kolodře. Skorpík, u, m., jm. mezníku u Kutné
Hory z r. 1591. NZ. II. 172. |
Skorpun, a, m., rochea, ryba, zastr.
Pršp. 16. 82. Skotný. S. koza, zajíc, NZ. I. 549.
Skramník, a, m., dvůr. 1496. Arch. X.
404. Skrčka, y, f., diania Pršp. 62. 11. Rj;
skřeč (nemoc). Skřeček = polní vrabec. Cf. Špulec
(2. dod.). U Kelče. Mtc. 1893. 236. Skřehet = skřehot. Mnč. Ev. 13. M. 8.
12. Skřeholiť = zpívati. V Krkonš. Světz.
1893. 100. Skřemelice či Branná, přítok Lužnice,
Braunaubach. Ott.0 VI. 60. a. Skřet. Ct. Bydžovšké noviny. 1891. č. 4.
Sřkítek v lidovém podání staročes. Seps. dr. Č. Zíbrt 1892. O S. dle dosavadního názoru lidu mor. Vz NZ. I. 285. nn. Není doma ani Skřítka. Jak toto pořekadlo po- vstalo, o tom vz v NZ. I. 286. Skřípati v dialekt. List. fil. 1892. 359.
Skřipečky = kratiknot. 16. stol. V Hoř.
Kut. Mus. 1893. 68. Skříplík, u, m. = mléko při vaření sra-
žené. Lib. NZ. I. 547. Ct. Skřípnouti (dod.). Skřítek, titivillus. Pršp. 3. — S., tku,
m. = vylíznuté vlasy nad čelem. Kdo má skřítka, je nedobrý. Mor. Mtc. 1892. 193. Skrojek, jku, m. Segment, lépe: úsek
(úseč). Sold. 17. Skroutiti Skroutí se mu to (zprotiví).
Mtc. 1893. 145. Skrt, a, m., sampnis, bestia, zastr. Pršp.
20, 85. Skrýš = zásuvka pod přítruhlíkem. Vz
toto (2. dod.). NZ. II. 35. Skrýšov, a, m., ypogimia, zastr. Pršp
93. 82. Skuherský Fr. Zděnek, hud. sklad, a
spisov. † 19/8 1892. Skválně = schválně. Dol. Brtch.
Sky, pl., f. = dlouhá prkénka pod nohy
k jízdě po sněhu. Objevily se v Praze po- čátkem r. 1893. Jinak: sněžnice. Vz o nich v Nár. list. 1893. č. 10. v odpoled. listě na str. 2. Slabika. Trvání slabik. Vz. List. filol.
1893. 257. Slabko = slabě. Slov. Phld. XII. 736.
Slabodecký, kurzathmig. Nár. list. 1893.
Slačať na koho = číhati, aby něco dal;
čekati daru něčího n. čehokoli prospěšného od někoho. Val. Slavč. 57., 101. Sladeň, diamargariton, kořen, zastr. Pršp.
33. 98. Vz Sladoň (2. dod.). Sladkan, u, m. = (sladký) koláč. Slov.
Šb. D. 76. Sladník, conipus, zastr. Bhm. Fl. 207.
Sladoň, ě, f, melodia, zastr. Pršp. 88.
33. Cf. Sladeň. Sladovnictví v 16. stol. Vz Wtr. Obr.
II. 364. nn. Sladovoz, a, m. = kdo vozí slad. Wtr.
Obr. II. 494. Sladový. S. výroba = slad. Wtr. Obr.
II. 494. Sladuška, glicerinum, rostl. Pršp. 44. 2.
Slanař = obchodník se solí. Wtr. Obr,
II. 460. |
||
|
|||
Předchozí (1381)  Strana:1382  Další (1383) |