430

Hled, u, m., hledění, das Ansehen, die
Ansicht. Ros.

Hledací protokol, Nachschlags-, ukazadlo
neb rejstřík, J. tr.; h. šachta, štola. Rk.

Hledač, e, m., hledatel, der Sucher. D.
H. ztracených. Pass.

Hledadlo, a, n., Suchwerkzeug. Jg.

Hledák, u, m., druh máku. Us. Vz Hledík.

Hledání, n. = pátraní, ptání, das Suchen.
Po dlouhém h. ho nalezl. Har.

Hledanice, e, f., das Gesuche. To byla
h., než jsme ho nalezli. Us., Jg.

Hledanosť, i, f., die Gesuchtheit. Mus.

Hledáše = hledal, a, o. Kat.

Hledati, hledám (zastar. hledaji, Dal.,
a hladám); hledávati. Hl. = hleděti, patřiti,
schauen, sehen; pátrati, ptáti se po čem,
suchen. — Sloh hledaný, nucený. Jg. — co.
Ztracené dítě své, knihu, Šm., místo. Us.
Skrýš a soukromné místo si hledá. Rada
zvíř. Co lid ten hledá? Jg. — Pozn. H. pojí
lid s gt. i s akkus. H. klobouk. Straka hledá
zrnéčko. Er. H. potravu. Zpěv. (Brt. ) Hledej,
milá, to kvítečko. Er. P. 100. — čeho:
knihy, přátel. Šm., Čas. Kat. 1850. Hl. ho-
jicích bylin, Sych., knih, Dal., rudy, D.,
lásky, Ros., zisku, okolků, D., štěstí, V.,
bezživotí n. bezhrdlí něčího, Pass., Rk., du-
chovní kratochvíle, Pass., zlata, Háj., zna-
mení budoucích věcí. Kom. Kdo čeho hledá,
snadno nalézá. Pk. Kdo chodí po noci, hledá
kyjové nemoci. Rb. H. příležitosti k něčemu;
přátelství něčího. Nt. H. divóv. Št. H. něčí
pomoci, Kat. 2843., zemského dobrého. Arch.

I. 52. Jen vóle své hledají lidé. Št. N. 46.
— co, čeho kde (při čem, na čem, u čeho,
za čím, mezi čím, po čem). Bylo toho
při vás přátelsky hledáno. Ottersd. Hledá
oko na žaludku. Prov. H. u někoho milosti.
V. Čeho sám dosti máš, toho u jiného hle-
dáš. Č. Pomoci u koho h. Chč. 378. Spasení
u svatých na poklonách. Chč. 301. Pročež
toho u správce nad dvořany h-li. Br. Přízně
u někoho h., V., rady, chvály. V. Na vás
bude lid h. viny. Dal. Kupcóm nenie dosti,
aby jen na jedné kúpi hledali zisku. Št. Kdo
koho v tom kři hledá, sám tam též bývá.
Č. To ne z nějaké jde vysokomyslnosti, jakž
nás v tom někteří hledáte. Br. Hledá v suku
sítí. Pass. V něčem svého zisku hledati. J. tr.
H. něco v knize; hledá v tvých slovích na-
řknutí; spásy v útěku. Nt. V dolech vody hle-
dav. Alx. Spasení v skutcích h.; Odpočinutí
a ukojení duše v rozličných myšleních h. Chč.
303., 452. Někoho po domech, Rk., po všech
koutech h., V. Jména velikého po úřadech h.
Chč. 382. Červené pentličky po vodě hledejte;
Já tam po něm (po poli) hledal potěšení. Er.
P. 166., 216. Hledej, milý, mezi hroby. Er.
P. 470. Bych za ušima hledati. V. Však aby
ovšem první příjemce, který by při pánu
aneb jeho úředníku první propůjčky vedlé
vyměření a řádu horního hledal, při ní zů-
staven byl. Pr. I. 90. — koho za co komu.
Hledá si jí za choť. Kom. — koho, čeho,
jak, čím. Pes zajíce vrchním větrem hledá.

Šp. Kdo v té peci bývá, jiného tam hledá
(umí jiného tam oželiem hledati). Jg. H.
právem (na právní cestu nastoupiti). Arch.

II. 507. Jemanden gerichtlich belangen, h.

koho právem. A toho má h. právem zemským.
Kn. drn. 130., O. z D. H. čeho s pilností.
V. — (čeho) k čemu. K tomu cest hledají.
Syr. Příčiny k tomu hledal. Háj. H. k ně-
komu právem, gerichtliche Schritte gegen
Jemanden einleiten. Gl. 62. — komu čeho:
lidu pokoje. Št. N. 69. — čeho od koho
čemu. Hledajíce od nich (pánův) darův a
svobody zlostem svým. Chč. 382. Vybíhají
ven lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali
od Boha silného pokrmu svého. Žalm. 104.
21. — na co = patřiti. Na ztracenou h. (ver-
loren suchen, u myslivců). Šp. Na něhožto
tak dlúho hledal. Leg. — s inft. Hledá ho
zabiti. Troj. Hledal zabiti Mojžíše. Br. —
adv.: pilně, opět něčeho h. V., D.

Hledavý, gern suchend. Rk.

Hledění, n., das Sehen, Besehen, die An-
sicht. Kom. — H., chování, živení, Unter-
haltung, Wartung. H. rybníků. D.

Hleděti, 3. pl. -dí, hleď, -dě (íc), ěl, děn,
dění; hledívati. H. = patřiti, koukati, sehen,
schauen, zusehen, gucken; rozvažovati, sou-
diti, pohledávati, betrachten, in Augenschein
nehmen; pozor míti, starati se, schauen,
Acht haben, sorgen, zusehen, sehen, suchen,
trachten; pilným býti, snažným býti, ab-
warten, pflegen, besorgen, sich befleissen,
obliegen; šetřiti, na pozoru míti, in Acht
haben, auf etwas sehen, achten; o něco se
ucházeti, za něco prositi, žádati, um etwas
sich bewerben, etwas ansuchen, um etwas
bitten. Jg. — abs. Hledě nic nevidí. Leg.
Když se ohledají všichni, hledím i já. Kom.
Hledí jako Petrovský; jakoby 99 vesnic vy-
pálil. Us. Hledí jako z brku vyražený; jak
sova; jak žába z prachu. Hleď ne kdo, ale
co. Vz Zevnějšek. Lb. Hledí jako kyselé
zelí; jakoby chtěl ves vypáliti. Lb. Vz Zá-
dumčivý. Hledí jako žába z kyšky. Sk. Hledí
jako tři krejcary z pytle (o zimomřivci). Us.
u Rakov. Hleďte! Mák hledí = makovice
dostávají dírky a za větru se vysypávají.
Us. — kam (pod co, do čeho, nač, nad
co, za co, v co): pod sebe, V., pod postel,
Us., do země, V., do stodoly, do domu, ně-
komu do očí, D., do slunce. Us. Kdo do
nebe hledí a po zemi chodí, snadno se uhodí.
Č. Hledí jak vrána do kosti. Pk. Bez brejlí
do knihy hledí. Us. Na zem, V., na strom.
Us. Jednu nohu v hrobě má a více na onen
svět hledí. V. Nehleděl na to. Ml. Nemoci
na někoho hleděti; nehledě na zákon. Nt.
Hledíce jedni na druhé. Chč. 382. Na svú
matku hleděl. Kat. 766. Na službu hl. Sych.
Na někoho šilhavě hl. V. Na všecky strany
pilně hleděl. D. Na to se nehledí. Us. Ne-
hledě na jeho věk. D. Na svou důstojnosť
mají lidé hleděti. Kom. Hledí jako vůl, jako
tele na nová vrata. Pk. Markrabí naši neráčíc
na se h. (bedacht sein). K. Tov. 27. Hleděli
jsme i na to, že úředníkův menších od sebe
pustiti nemůžeme. Žer. Záp. I. 68. H. nad sebe.
H. za dům, za sebe. D. H. v oči, v zem. D. V ruce
někomu hl. = jeho pomocí žíti, naň spolé-
hati. Cyr. H. v co. Br. Hledíš co vrána
v kosť. Jg. V pravo (v levo) hleď! Přímo
hleď! Rechts (links) schaut! Čsk. — čeho,
koho (gt.; si). Povolání svého hl.. Kom.,
úřadu. V. Mohl by si raději něčeho jiného