Předchozí (1259)  Strana:1260  Další (1261) |
|
|||
1260
|
|||
|
|||
Puštědlničí, Schröpfer-, Aderlasser-. P.
baňka. Ms. Puštědlník, a, m. = pušťadlník.
Puštědlný, k pouštění sloužící, Aderlass-.
P. baňka. Ms. Puštěnec, nce, m., der Hänfer (ein ledig
gelassener Bienenstock). Šm. Puštění, n., das Lassen atd. Vz Pustiti.
P. žíly, žilou, krve, baňkami, tepnou, der Aderlass. Šm. Vz Pustiti. Puštěný; -ěn, a, o, vz Pustiti. P. oko,
lose Masche. Kšá. Pušlička, y, f., malá puška. Vz Puška.
— P., plod tobolkovitý pukající víčkem obříznutým, jako u blínu, drchničky. Čl. Kv. XXVI, 237. Puštík, a, m., sova obecná, syrnium aluco,
die Brandeule. Fr. 3G2. Pušstina = pustina. Us.
Puštnař, e, m., mařic, der Verderber.
Lex. vet. Púštný = pustý. P. moře. BO.
Pňštský. P. krajina. BO. Setru maso vaše
trním i hložím púštským (v poušti rostou- cím). BO. Púť, i, f. = pouť. Člověk jda na púť
ostaví po sobě svój dom. ZN. Po púti ysiej (po cestě, v životě), Rkk. 8. Šel z Říma z púti. Půh. I. 171. 1. Puť!puť! volá se na bažanty, na sle-
pice. Us. Sp., Kšá. 2. Puť, i, f. = plť, das Floss. Kdyby pán
Bůh hodnej vody ráčil dať, co by mohly naše putě umýkať. Sš. P. 225. — P. ženská = bázlivý, bezbradec hladký. Aqu. 1.Puta, y, putka, putka, y, putička,
y, ť. = slepice, die Henne. Na slepice vo- láme: put put! puť puť! puta, puta! puty, puty! putička, putičky! Jg. 2. Puta, y, m. a f. (masc. dle Despota),
kmotr, kmotra, der Pathe, die Pathe. Us. v Krkonš Jg., Sá. Půtah, u, m. P. zločinu, Anzeigung,
Inzicht. J. tr. P. bližší, vzdálenější. J. tr. Na někoho jsou půtahové. Jir. — P. — do- mnění. On má na něj p., že . . . Us. v Tá- borsku. — P., potah, Hinzug, m. Kdyby židé mravně syny a dětmi božími byli, mu- seli by nějaký p. ku Kristu cítiti. Sš. J. 151. Pútec, tec, m. =poutec. P., tca, m., u Niv- nice na Mor., Klš., putěc, tca, m., u Opavy, Klš., der Haarscheitel. Vlasy svobodných ženských byly na hladko učesány a na předku rovným půtcem rozděleny. Na Mor. Brt. Vz Poutec. Puténka, vz Putna.
Puteoli, dle Dolany, mě. v Kampanii. —
Pitteolan, a, m. — Putcolský. Puteolští mě- šťané. Putera, putyra, y, f., nádoba k dělání
sýra. eine Wanne zum Käsemachen. Na Slov. Pútěž, vz Potěž.
Putíkk u, m,, úvazek, jakýmž plátno v ro-
zích natahují, bílíce je, das Band, die Schlinge. Us. Jg. Putim, i, f., ves u Písku. PL., Tf. 288.
Putimov, a, m., ves u Pelhřimova, PL.,
Tk. III. 617. Putina, y, f., úponlca fasolí. chmele a p.,
die Ranke. |
Putiny, pl., f. = provazy, na nichž se
dobytek vodí, opral', das Leitseil. Us. Jg. Putka (zastr. pótka), y, f., po + tъk + a,
koř. tъk v tk-nouti, cť. přiteč. přitká. Hý. P., potkání, das Begegnen. V p-ku běžeti = vstříc. Reš: — P., něco zlého, co člověka potká, eine Widerwärtigkeit. Tkad., Židk. Po mnohých puotkách a mukách šeradnie jest zahuben. Troj. — P., nápad na koho, der Angriff, Anfall. P-ku učiniti na koho a jej bíti Faukn. P-ky Činí na mysl lidskú. Jel. Svévolně naň puotku učinil. BN. Tu jest na potkání ten jistý Mikuláš dal nám p-u a štus. Svěd. 1569. — P., odpor, der Widerspruch. P. zdánlivá zmizí, jakmile blí- žeji přihledneme. Sš. Mt. 139., J. 122. (Hý.). — P., svár, váda, der Wortstreit, Zank,
Hader, Streit. V. Když se dva hádají, třetí aby rozhodl, jinak půtkám konce nebude. Kom. Stará, odvěká p. ukojena. Sš. Mt. 11. Učinil jest p-ku nebožtík Řehen proti Dvor- skému řka. NB. Tč. P-ku činiti. Řečí dá- vati se v půtku. Ros. Kde není protivníka, tu není půtka. V., Č. Kdo k půtce vybízíš, měj, co sobě utržíš. Č., lib. — P., boj, bitva, pranice, potýkání. Tito hlavití zastan- cové církve měli prvou p-ku se synagogou podniknouti; Apoštol opisuje vniternou člo- věka p-ku; P. ta v útrobě lidské co na poli nějakém se stává. Sš. Sk. 35., I. 74., 81. (Hý.). P. mezi dvěma, V., mezi vojáky. Jel. P. krvavá. Sych. Lehce odění vojáci oby- čejně boje (půtky) činí počátek. Kom. Zve- stujú vám pověsť veleslavnú o velikých pótkách, lutých bojech. Rkk. 45. Při půtce smrti; v poslední půtce smrti. V. Vz Pótka. — P. v tělocviku, zápas, das Ringen. Půtka
kulžmo, na kladině. Tš. Putka, y, f., slepice, die Henne. Vz Puta.-
Kšá. — P.,putička, y, m. a f., hlupák, Dumm- kopf. To je p.! Us. Kšá. Půtklivý, půlky milovný, streitsüchtig.
Reš. P. slova. Schön. exe. Půtko, vz Poutko, zastr.
Putliua, y, f., putlo, a, n., uzlík, der
Knoten. Zvaž si šátek na p-nu; Tkalská (tkadlcovská) p. je nejmenší a nejlépe drží. Na Ostrav. Tč. — P., oko, die Schlinge. Na Mor. a ve Slez. Klš. P-nu zadrhnouti. Us. na Mor. Ptáky do putlin chytati. Boč. Putna, y, putnice, e, puténka, put-
nička, puténečka, y, f., dřevěná nádoba k nosení věcí, die Butte, der Kübel. Vz Mz. 285. P. na víno, papírnická, na vodu, k na- máčení, Jg., na uhlí. Šp. P. vody, mléka, kvasnic. Š. a Z. Deset puten hromů (láter hromů). Sych. Nědívaj se, nedívaj, vem pu- ténku, vylívaj. Sš. P. 211. — P., koš, der Korb, v 16. stol., zastr. Putnář, e, m., kdo putny dělá n. prodává,
der Buttenmachen,-händier. — P., kdo v putně něco nosí, der Buttenträger. V. Putnářka, y, f., die Buttenhändlerin,
-trägerin. Jg. Putnati, na Slov. = poutati, fesseln. —
koho: koně, ptáka. Plk. Putnice, e, f., putna. — P., ženský plášť,
der Frauenmantel. V. Pútnice, e, f. ==poutnice.
Pútnický= poutničky.
|
||
|
|||
Předchozí (1259)  Strana:1260  Další (1261) |