248

Sadliště, ě, n., vz Sadmo.

Sádliti, il, en, ení, sadlovati. — koho,
Jemanden als Gast wohin setzen, Jemanden
es wo bequem machen. — se kde, kam.
Panstvo se sádlilo kolem stolů. U Olom. Sd.

Sádlná, é, f., něm. Zodl, ves u Krumlova.

Sádlnice, e, f., vz Sádelnice.

Sádlník, u, m., vz Sádelník.

Sádlný, vz Sádelný. S. břicho, der Schmer-
bauch. Chč.

Sádlo, a, n., tuk člověka a mnohých zvířat,
liší se od loje. S., příp. -lo. Mkl. B. 97., 99.
Strsl. salo, adeps, pol. sadlo, asi m. srsalo,
sr. prus. saltan, der Speck. Mkl. aL. 107.
Der Schmer, Schmalz, Speck, das Fett.
Sádlo vepřové (vz Šfk. 498.), přepuštěné,
V., rybí (tuk), plsní, D., n. pístní, snímané
(pod koží), husí, kachní, slepičí, zaječí, je-
zevčí, psí, Us., bobrové, hadí, vlčí. Kh. Hrnec
sádla, na s. Us. S. se nessedá tak hustě jako
lůj, protože jest břidší (mastnější). Kom.
Z vepřových slanin s. smažiti. Sych. Na s.
chovati, vychovati. V. Sádlem smrděti. Pro
s. founěti. D. Hřeje ho sádlo (je tučný). Us.
Dch. Dvoukopytníci mají lůj, ostatní zvířata
a člověk mají sádlo. Vz Lój. Zakládá na
sádlo (kdo po obědě spává). Us. Msk. Přidej
člověčího sádla (přidej síly, pospěš). Us.
u Rychn. S. vždy vzplývá. Pk. Sádlem med-
vězím mazaný, špikovaný (hned kypí, po-
pudlivý, vz Medvěd); Hádati se o komárovo
sádlo ( = o nic. Vz Hádka, Malicherný); Tys
sádlo (hloupý jako sádlo. Ty husí s. = ty
arcihlupáku); Máme s., ale ne pro kočky
(pochlebníky); Vyřezal mu s. z libového;
Kdo má s., tomu snadno (vz Bohactví);
Poujal mu sádla (skrotil ho, vz Skrocení).
C. Zažil toho co pes sádla (málo, zle, špatně).
Uživeš toho co pes sádla. Mus. Ví pes, čí
s. snědl. Na Slov. Jest u něho moudrosti
(peněz), co na dlani vlasů, co v komáru
sádla. Mus. Svěřiti psu sádlo. Bern. Vz Tuk.

Sádloň, ě, m., vlastní jm. Šd.

Sadlovatý, sadlovitý = na způsob sádla,
schmericht. Rostl.

Sádlovina, y, f., nové, oleine. Techn.

Sádlový. Schmer-, Fett-. S. kyselina.
Krok.

Sadlý = sedlý. Slov.

Sadmo (zastr. sadno), a, n., sadem, sad-
liště, zdávení, otlačení, útlak = místo otla-
čené, odřené (sedlem), der Satteldruck. Ja.,
Tkadl. Kůň má sadmo. Hugo. S. studenou
vodou mýti. Us. Coť mi dá zisku celý svět,
bude-li sadmo na duši. Modl. ms. z 14. stol.
Sazeno mu na sadmo (dotkl se nejbolest-
nějšího místa. Vz Živý, Domluva). Č.

Sadmový, sedlem otlačený, abgedrückt.
S. hřbet. Db.

Sadné, ého, n., die Abgabe für den Wein-
schank. Úřadu s-ného z každého vědra žejdlík.
1670. (Gl.308.). Das Tazgeld.

Sadniti, il, ěn, ění = sadmo učiniti, kůži
protříti, wund drücken o. reiben. — koho.
Sedlo koně sadní. L.

Sadnivý, otlačený, wund gedrückt. S. kůň,
Ja., místo, hřbet.

Sadnouti = sednouti. Slov. — kam.
Slunce aby už sadlo dolů za zelenú horu.
Slov. Němc.

Sadný, sadový kámen, der Gränzstein.
Sadné kamení. Půh. 1528. Oře mi přes sa-
dový kámen. Půh. 1583. Vz Sad.

Sádočina, y, f., drah hroznů. Slov.
Sadonice, dle Budějovice, ves u Rožmi- .
tála. Tk. III. 38.

Sádová, é, f., Sádoví, n., místo u Ne-
chanic. Bitva u Sádové r. 1866. — Vz Tk.
I. 87., 361., III. 132.

Sadování, n., die Verlochsteinung, když
baňský úřad sady (kameny) na hranice udě-
lených měr klade, zakopává a na mapu
k svědectví rejsuje. V hornictví. Am.

Sadovec, vce, m., der Gränzstein. Žádal
práva horenského, aby se mu sadové po-
stavili . . . sadilo se tu 6 s-vců. 1562. Gl,
308.

Sadoví, n., die Pflanzung. Všecko tvé s.
(arbores) i obilí země tvé rez zahubí. BO.
S. rubati. Ms. pr. pr.

Sadovina, y, f. = ovoce, Obst, n. Jedli
jsú býlie a chutnú sadovinu. Ms. Č. exc.
Sadovka, y, f., planto, houba. Rozk.
Sadovník, a m. = zahradník, der Baum-
gärtner. Jg.

Sadový, ze sadu, Baumgarten-. S. strom
(jabloň, hruška, višně atd.), Kom., ovoce
(štěpované). BO., Kom. S. střída, die Park-
Strasse. Dch. — S., vz Sadný.
Sádra, sadra, y, f. S. = síran vápnatý
vodnatý. S., strsl. sedra, gutta, koř. sed;
strind. sjand, fluere, lit. šandrus, Auswurf;
příp. -ra. Mkl. B. 86., 87., aL. 41. S. slou-
čena jest z kyseliny sirkové a vápna, obsa-
huje tedy síru a vápno. Vz Schd. II. 239.,
KP. III. 25., IV. 379., 380., Km. III. 199.
Der Gyps. V MV. nepravá glossa. Pa. S.
hnojná, pálená, syrová, štukatorská, úbělová
n. alabastrová. Kh, Pec, lom, mlýn na sádru;
práce ze sádry. Sp. Sádru páliti; sádrou
potahovati, ovrhovati; sádrou n. v sádře
něco vyobraziti, vytisknouti. S. mladý jetel
a byliny Širokolisté k zrůstu pudí. S. jest
dobrou mrvou zvl. k jeteli. Pta. Sádrou pole
posýpati, mrviti. Vaň. — S., hrubé vápno,
malta, grober Kalk. Chmela. — Vz Sádrovec.
Sadrapák, a, m., přezdívka sedlákům ve
vých. Čech. Jir.
Sádrář, e, m., der Gypser. Vz Sádrovník.
Sádrářka, y, f., die Gypserin.
Sádrářský, Gypser-.
Sádrářství, n., die Gypserei.
Sádro, a, n. = sádra. Rk.
Sádromlýn, u, m., die Gypsmühle. Šm.
Sádrotluk, a, m., der Gypsschläger. Šm.
Sádrovápno, a, n., der Gypskalk. Šm.
Sadrovati, gypsen. — co: jetel (sádrou
hnojiti). Puch.

Sádrovec, vce, m. S. = nerost z řady
síranů vodnatých, jednoklonných. S. N. Vz
Šfk. 188., Bř. N. 136., 241., Schd. II. 36.,
KP. III. 25. Der Gyps, Gypsstein. S. obsa-
huje vodu, kyselinu sirkovou a kysličník
vápenitý. Bř. Ze sádrovce dělá se sádrová
moučka n. gyps, a z té odlitky soch, po-
prsí atd. Vz Hálovec. Bř. S. osodělný, pris-
matoidisches Euklashaloid. Nz. S. hlacený.
Techn. Vz také S. N., Krč. 58., 457., 843.
Sádrovina, y, f., die Gypserde. Šm
Sádroviště, ě, n., der Gypsbruch. Rk.



	248

	Sadliště, ě, n., vz Sadmo. Sádliti, il, en, ení, sadlovati. — koho, Jemanden als Gast wohin setzen, Jemanden es wo bequem machen. — se kde, kam. Panstvo se sádlilo kolem stolů. U Olom. Sd. Sádlná, é, f., něm. Zodl, ves u Krumlova. Sádlnice, e, f., vz Sádelnice. Sádlník, u, m., vz Sádelník. Sádlný, vz Sádelný. S. břicho, der Schmer- bauch. Chč. Sádlo, a, n., tuk člověka a mnohých zvířat, liší se od loje. S., příp. -lo. Mkl. B. 97., 99. Strsl. salo, adeps, pol. sadlo, asi m. srsalo, sr. prus. saltan, der Speck. Mkl. aL. 107. Der Schmer, Schmalz, Speck, das Fett. Sádlo vepřové (vz Šfk. 498.), přepuštěné, V., rybí (tuk), plsní, D., n. pístní, snímané (pod koží), husí, kachní, slepičí, zaječí, je- zevčí, psí, Us., bobrové, hadí, vlčí. Kh. Hrnec sádla, na s. Us. S. se nessedá tak hustě jako lůj, protože jest břidší (mastnější). Kom. Z vepřových slanin s. smažiti. Sych. Na s. chovati, vychovati. V. Sádlem smrděti. Pro s. founěti. D. Hřeje ho sádlo (je tučný). Us. Dch. Dvoukopytníci mají lůj, ostatní zvířata a člověk mají sádlo. Vz Lój. Zakládá na sádlo (kdo po obědě spává). Us. Msk. Přidej člověčího sádla (přidej síly, pospěš). Us. u Rychn. S. vždy vzplývá. Pk. Sádlem med- vězím mazaný, špikovaný (hned kypí, po- pudlivý, vz Medvěd); Hádati se o komárovo sádlo ( = o nic. Vz Hádka, Malicherný); Tys sádlo (hloupý jako sádlo. Ty husí s. = ty arcihlupáku); Máme s., ale ne pro kočky (pochlebníky); Vyřezal mu s. z libového; Kdo má s., tomu snadno (vz Bohactví); Poujal mu sádla (skrotil ho, vz Skrocení). C. Zažil toho co pes sádla (málo, zle, špatně). Uživeš toho co pes sádla. Mus. Ví pes, čí s. snědl. Na Slov. Jest u něho moudrosti (peněz), co na dlani vlasů, co v komáru sádla. Mus. Svěřiti psu sádlo. Bern. Vz Tuk. Sádloň, ě, m., vlastní jm. Šd. Sadlovatý, sadlovitý = na způsob sádla, schmericht. Rostl. Sádlovina, y, f., nové, oleine. Techn. Sádlový. Schmer-, Fett-. S. kyselina. Krok. Sadlý = sedlý. Slov. Sadmo (zastr. sadno), a, n., sadem, sad- liště, zdávení, otlačení, útlak = místo otla- čené, odřené (sedlem), der Satteldruck. Ja., Tkadl. Kůň má sadmo. Hugo. S. studenou vodou mýti. Us. Coť mi dá zisku celý svět, bude-li sadmo na duši. Modl. ms. z 14. stol. Sazeno mu na sadmo (dotkl se nejbolest- nějšího místa. Vz Živý, Domluva). Č. Sadmový, sedlem otlačený, abgedrückt. S. hřbet. Db. Sadné, ého, n., die Abgabe für den Wein- schank. Úřadu s-ného z každého vědra žejdlík. 1670. (Gl.308.). Das Tazgeld. Sadniti, il, ěn, ění = sadmo učiniti, kůži protříti, wund drücken o. reiben. — koho. Sedlo koně sadní. L. Sadnivý, otlačený, wund gedrückt. S. kůň, Ja., místo, hřbet. Sadnouti = sednouti. Slov. — kam. Slunce aby už sadlo dolů za zelenú horu. Slov. Němc.	Sadný, sadový kámen, der Gränzstein. Sadné kamení. Půh. 1528. Oře mi přes sa- dový kámen. Půh. 1583. Vz Sad. Sádočina, y, f., drah hroznů. Slov. Sadonice, dle Budějovice, ves u Rožmi- . tála. Tk. III. 38. Sádová, é, f., Sádoví, n., místo u Ne- chanic. Bitva u Sádové r. 1866. — Vz Tk. I. 87., 361., III. 132. Sadování, n., die Verlochsteinung, když baňský úřad sady (kameny) na hranice udě- lených měr klade, zakopává a na mapu k svědectví rejsuje. V hornictví. Am. Sadovec, vce, m., der Gränzstein. Žádal práva horenského, aby se mu sadové po- stavili . . . sadilo se tu 6 s-vců. 1562. Gl, 308. Sadoví, n., die Pflanzung. Všecko tvé s. (arbores) i obilí země tvé rez zahubí. BO. S. rubati. Ms. pr. pr. Sadovina, y, f. = ovoce, Obst, n. Jedli jsú býlie a chutnú sadovinu. Ms. Č. exc. Sadovka, y, f., planto, houba. Rozk. Sadovník, a m. = zahradník, der Baum- gärtner. Jg. Sadový, ze sadu, Baumgarten-. S. strom (jabloň, hruška, višně atd.), Kom., ovoce (štěpované). BO., Kom. S. střída, die Park- Strasse. Dch. — S., vz Sadný. Sádra, sadra, y, f. S. = síran vápnatý vodnatý. S., strsl. sedra, gutta, koř. sed; strind. sjand, fluere, lit. šandrus, Auswurf; příp. -ra. Mkl. B. 86., 87., aL. 41. S. slou- čena jest z kyseliny sirkové a vápna, obsa- huje tedy síru a vápno. Vz Schd. II. 239., KP. III. 25., IV. 379., 380., Km. III. 199. Der Gyps. V MV. nepravá glossa. Pa. S. hnojná, pálená, syrová, štukatorská, úbělová n. alabastrová. Kh, Pec, lom, mlýn na sádru; práce ze sádry. Sp. Sádru páliti; sádrou potahovati, ovrhovati; sádrou n. v sádře něco vyobraziti, vytisknouti. S. mladý jetel a byliny Širokolisté k zrůstu pudí. S. jest dobrou mrvou zvl. k jeteli. Pta. Sádrou pole posýpati, mrviti. Vaň. — S., hrubé vápno, malta, grober Kalk. Chmela. — Vz Sádrovec. Sadrapák, a, m., přezdívka sedlákům ve vých. Čech. Jir. Sádrář, e, m., der Gypser. Vz Sádrovník. Sádrářka, y, f., die Gypserin. Sádrářský, Gypser-. Sádrářství, n., die Gypserei. Sádro, a, n. = sádra. Rk. Sádromlýn, u, m., die Gypsmühle. Šm. Sádrotluk, a, m., der Gypsschläger. Šm. Sádrovápno, a, n., der Gypskalk. Šm. Sadrovati, gypsen. — co: jetel (sádrou hnojiti). Puch. Sádrovec, vce, m. S. = nerost z řady síranů vodnatých, jednoklonných. S. N. Vz Šfk. 188., Bř. N. 136., 241., Schd. II. 36., KP. III. 25. Der Gyps, Gypsstein. S. obsa- huje vodu, kyselinu sirkovou a kysličník vápenitý. Bř. Ze sádrovce dělá se sádrová moučka n. gyps, a z té odlitky soch, po- prsí atd. Vz Hálovec. Bř. S. osodělný, pris- matoidisches Euklashaloid. Nz. S. hlacený. Techn. Vz také S. N., Krč. 58., 457., 843. Sádrovina, y, f., die Gypserde. Šm Sádroviště, ě, n., der Gypsbruch. Rk.