Předchozí (937)  Strana:938  Další (939) |
|
|||
938
|
|||
|
|||
Máslník. Cf. Rstp. 1917.
Máslo. Cf. Mkl. aL. 280., Bž. 52., Mkl.
Etym. 185. M. prané, solené, staré, nalo- žené, jemné, trvanlivé, rozškubané, žluté, zelené, hnědé, zaráživé (ranzig), mražené, na sníh, ušlehané, kadeřavé; m. hněsti, hně- diti. Šp. M. palmové, kokosové. Vz KP. VI. 9. Máslo tabulové či čájové = nejlepší. Us. Cf. Schd. I. 411., Vlšk. 195., 210., Kram. Slov., Slov. zdrav. M. topené, das Schmalz. Slov. Vz Přesný, Výtisk, Putr, Putra. M. topiti = převařovati. Slov. Forma, tvořítko na m., die Butterform. Kal převařeného másla, vz Cmur, Cmerka, Varmuž, Var- možka, Barmoška, Peny, Kapolica, Kal. M. jak íkry. Zlínsky. Brt Rozmazané, májové m. = rozmazlenec. Pk. Dařilo se, jakoby máslem hobloval. Jrs. Práce šla jako po másle. Šml. Ešče by ja lepši zpivał, dyby béłečku s maselkem jidal. U Brušperka. Brt. D. Jednati s kým jako s máslem, Jem. butterweich behandeln. Dch. Co je dnes tomu děvčeti tak s máslem (veselo)? Němc. M. a stred jísti bude. Ev. olom. 95. O máslu kraviem. B. Mik. Sir. 38. 25. Nechoď s má- slem na hlavě na slunce. Us. Sedí jako tluček v másle (má se dobře). U Opavy. Kls. Kdo dá cukru do smetany, másla ne- namútí. Glč. II. 86. Jahůdky červeného bezu (čeříku) dávají máslu pěkný lesk. Mus. Kdo navštíví hospodyni, když máslo tluče, musí si sednouti, aby brzy stloukla. Us. Ne- může-li hospodyně másla stlouci, dá do masnice rýnšťák nebo trochu octa (Val. Vck.), vypláchne máselnici vodou, ve které oves- nou slámu svařila. Us. Co činí hospodyně, nemůže-li másla stlouci a má-li tedy uča- rováno? Vz Mus. 1853. 483. Čarodějnice tluče m. (prší li a zároveň slunce svítí). Mor. Vk. — M. antimonové. KP. IV. 135. Máslojedy, Maslověd, ves u Smiřic. Blk.
Kfsk. 707., Sdl. Hr. I. 56., II. 227., V. 124., Rk. Sl. Máslojídek, dka, va., der Butteresser.
Šm. Maslok, u, m. = mašlák. Mkl. Etym.
184. Máslonec, nce, m., comandea, rostl. M.
obecný, c. oleifera. Rstp. 1312. Máslonek, nku, m. = podborovník, pod-
borůvka, der Butterpilz, gelbe Steinpilz. Slez. Šd. Máslonka, y, f. = podmáslí. Val. Vck.
Maslovice, dle Budějovice, Maslowitz,
ves u Zdib. PL., Rk. Sl., Arch. VII. 498. Máslovina, y, f., das Butyrin. Kst. 36.,
439. Máslovitý = maslovatý. Us. Pdl.
Máslovka. Schd. II. 258., Rstp. 516.,
Rr. MBš. Máslovnice, e, f. = máselnice. Šm.
Máslunka, y, f. = podmáslí. Slez. Tč.
Máslůvka = máslovka. Laš. Tč.
Masné, ého, n. = plat z masa. Fleisch-
geld, n. Šp. Masnice. Sš. Sk. 181. To vše, což sě
u masniciech prodává, jezte. ZN. — M., bulliarda, die Bulliarde, rostl. Vz Slb. 564., Čl. Kv. 353. - M. = másnice. Zlínsky. Brt. |
Masnice = máselnice. Mor. Brt., Škd.
Masnici-us, a, m. — M. Dan. + 1651.
Jg. H. 1. 597. - M. Tob. 1696. Jg. H. 1. 598. O obou Jir. Ruk. II. 17. Masník či Masnicius, vz Masnicius.
Másník, u, m. = máselník, klouzek. U N.
Kdyně. Rgl. Mäsník, a, m. = vůl na maso krmený,
der Mastochs. Slov. Hdž. Čít. 111. — M, u, m. = črevo kašou a na dlhé kúsky po- krájeným mäsom naplněné. Slov. Sb. sl. ps. I. 210., Rr. Sb., Mt. S. I. 210. Masninka, y, f. = mastnota. Oblizoval
si prsty od m-ky. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 83. Mäsnistý = masitý. M. traktacie. Slov.
N. Hlsk. II. 120. Masno. Pojedal m. (masa). Slez. Sd.
Masný. V druhé řádce za St. skl. polož:
Hr. ruk. 17. — M. = z masa. Těla, točíš m-ho, z mrtvých vzkriesení; M. tělo přijal z sv. Marie. Št. Kn. š. 13., 14. — M. = mastný, tučný. M. jídlo, prsty od jídla. Us. Také Na Mor. a na Slov. Tč., Němc. VIL 335. M. srdce. ZN. M. jícha. Schd. I. 412. —- M. = barvy masové, fleischroth. Rst. 439. — M. zelinka, chenopodium bonus Henricus. Slov. Rr. Sb. — M. jablko. Mor. Brt. — M. ulice v Praze, kde maso pro- dávají, Fleischmarktgasse. Dch. M. trh řím- ský. Vz Vlšk. 201. Maso, sanskr. masa, arm. mis, got. mimza.
Mkl. aL. 266. Cf. Masisko, masko, Schd. I. 412., Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl., Mkl. Etym. 189. Masa prodávání. Sdl. Hr. IV. 234., 260. Masa spotřeba. Sdl. Hr. V. 31. M. k vaření, s křenem. Kren-, na pivě, Bier-. Dch. Má na sobě masa jako dříví (mnoho). U Žamb. Dbv. Bola pevná, po- tučná, ale nie zbytočne, v najlepšom mäse, jako Slováci hovoria. Sokl. II. 299. To je masa jako od rasa (jako dříví = mnoho). Us. Tkč. Žádný z ševců nemá koží na mase (na živém dobytku) zamlúvati. List. 1546. Zukal. Má hubu po mase (chuť na maso). U Kvasin. Z duše rozumné jsa a z masa člověčieho. St. Kn. š. 15. To m. jo dnes jako vrba (tvrdé). U Kr. Hrad. Kšť. V laciném mase se nejvíce projí. Us. Pkt. Z mäsa mäso (m. dělá maso; kdo jí maso, je tlustý). Zátur. Hádanka: 1. Po krajích m., v prostředku dřevo (oj mezi párem koní). Mor. Brt. D. — 2. Stojí lipa, na té lipě konopia, na konopi hlína, na hlině zelina, na zelině sviňa. (Lipový stůl, ubrus, misa, zelí, vepřové maso). Brt. Dt. 158. — M. Svaly brouků se obecné masem zovou. Kk. Br. 9. — M. divoké šp. m.: živé. Brt. S. 3. vyd. 179. Masodárný, fleischgebend. M. potrava.
Šv. 115. Masoch, a, m., os. jm. Bdl Žer. 42.
Masojed = houba. Cf. Rstp. 1919., Kram.
Slov. — M. pták. Cf. Brm. II. 2. 523. - M-dy, ves u Čes. Brodu. Rk. Sl. Masomil, a, m., creophilus, brouk. M.
kousavý, c. maxillosus. Kk. Br. 91. Masopust nesouvisí se jménem půst, ný-
brž jest překlad lat. carnelevamen t. j. maso dovoliti. Bdl. Cf. Mkl. Etym. 189., Rk. Sl. |
||
|
|||
Předchozí (937)  Strana:938  Další (939) |