Předchozí (45)  Strana:46  Další (47) |
|
|||
46
|
|||
|
|||
půjčující na zástavy nemovité n. banky
hypotheční, deposiční n. schovárny. S. N. Česká B. obchodu a průmyslu, česká eskomptní b., česká národní banka, čes. Union b., čes. spol. banka pro úvěr hypotheční, čes. vše- obecná b., hospodářská úvěrní b., pražská směnkářská b., první splátková b. ν Praze, úvěrní b. v Kolíně, živnostenská b. pro Čechy a Moravu; b. anglorakouská, anglouherská, eskomptní b. (moravská, dolnorakouská, štýrská), frankorakouská, frankouherská, ob- chodní b. vídeňská, Rakouská hypotheční b., hypotheční b. haličská, hospodářská úvěrní b. pro Čechy, moravská b. pro průmysl a obchod, víd. směnkářská banka atd. Z novin. Baňka, y, f. Vz Báně. — 1. Nádoba, Gef'äss, vz Báně. B. olejna, sklená atd. Jg. Čím b. navře, tím páchne, až se rozbije. Sk. Baňka = baňatá sklenice k rozpouštění. Vys. — 2. Poliček. Dal mu baňku. Ros. Baňky,
šňupky, kacírky držeti. Vodň. S Baňkou se potkati. Vrat. cest. — 3. Baňka soli = kousek soli. L. — 4. B. na vodě = bublina. Wasser- blase. L. Baňka z mýdla (mydlná. L.) — 5. B. lazebnická, kterou se krev pouští, pušťadlo. Schröpfkopf. Vz „Nástroje" k sázení baněk. B. skleněná, mosazná, kaučuková. Cn. Baňky stavěti na podpaži a pod paži. Lk. Baňky sázeti (baňkovati); baňkami krev pouštěti. V., Kom. Tak jest mi to milo, jakobys mi baňky sázel. Sych. Třeba mu na hlavu postaviť baňku (= jest blázen). L. Baňky jeden druhému sázel (tupili se). L., Č. Přisadil mu u pána baňku (přisolil naň, přilepil mu svíčku). Čas. mus., Č. Potkal se s bankou (uštouchl se). Č. — B., mosazná pukla na knize. Die Buckel. D. — B. v ústech = zvuk huby naduté. V. Bankál, u, m., banka; 2. římsa pod oknem,
Gesims. Bankář, e, m., kdo dělá baňky, lahevník,
Flaschner. — 2. Kdo baňky sází, der Schröpfer. Toms. — 3. Kdo koho banči, namlouvá, Hetzer, Ohrenbläser. Vodň. — Jg. Bankéř, a, n. bankýř, e, m. 1. penězo-
měnec, Wechsler, Bankier, fr. banquier. — 2. Boháč. Banket, u, m., z it. banchetto, kvas,
hostina, Schmaus, Banket. B. držeti, V., b. připraviti, Štel., b. strojiti. L. Spravil mu ne leda b. = zle se s ním obešel. Lvu ky- jem hroz, uvidíš, na jakém banketu budeš (o nebezpečenství). L. Banketní, besedný, kvasný, hodovní.
Banket-, Schmaus-. Banketník, a, m., kdo banket dává, Schmausgeber, nebo hodovník, Banketirer, Schmauser. Jg. Banketovati (panketovati. V.), al, ání,
banketiren. — koho = častovati. L. — se. L — na co: Sami též budou na sirotčí b. Štelc.
Banknota, y, f., vz Bankovka. Banknotte. Bankorot, u, m., bankrot, bankrut, it. bancorotto, der Bankerott = zlámaná stolice,
poněvadž za starodávna kupcům platiti ne- mohoucím ve sboru kupeckém lavice (vz Bank, 1.) zlámána byla. Jg. V Benátkách míval na mostě rioltském každý obchodník lavici (banca), na které peníze se počítaly. Nemohl-li některý kupec v ustanovený čas slovu svému dostáti a zaplatiti povinných |
peněz, byla na znamení, že čestného toho
místa nehoden jest, jeho lavice rozbita (banca rotta), od čehož pochází, že o člověku na mizinu přišlém říká se, že učinil bankrot. Kv. Bude b. Kram. B. podvodný, lehkomyslný, nezaviněný, státní. S. N. B. udělati == do- kupčiti, na mizinu, na koráb přijíti. Nt. — 2. Bankrot, a, m. = na jmění upadlý. Kron. tur. Der Bankrottierer, Bankbrüchiger. Bankorotovati, al, ání; bankrotovati,
bankrutovati. Bankerott werden, bankerot- tiren, do-, prokupčiti. Na schvál b. Jg. — na čem: na cti (přijíti o česť). L. Baňkovati, al, án, ání. — co: sůl = sůl
na menší kusy (balvany) rozrážeti. Vys. — — koho: nemocného — baňky mu sázeti,
schröpfen. Us. Baňkovitý. B. koruna. Rostl., Bäuchig,
rund. Bankovka, y, f., banknota, banknotka.
Banknotte, Bankozettel. Vydáni, oběh ban- kovek. Šp. Bankovky vydati, stáhnouti, J. tr., padělati. Šp. Lis na bankovky.. Šp. Bankovní: půjčka, úvěrní list. Šp. Bank-.
Bankovník, a, m., Banquier. Bankový, Bank-, Wechselbank-. — B.
dům, nadací, upsání, odměna, hodnota, číslo, mark, Šp., ústav. J. tr. — Bankovnícký dům. J. tr. Bankrot, vz Bankorot.
Bankrotář, e, m., bankrotník, vz Ban-
korot, a. — Bankrotovati, vz Bankorotovati. Bankýř, vz Bankéř.
Báňovitý. B. nádoba, Reš., bäuchig, rund.
Báňský, na Slov. a to lépe: báňský vz
-ský. B. úřad, město, výtěžky. Nz. Vz Báně. Berg-. B. Bystřice, Neusohl, Neosolium, v sev. Uhřích. Baňství, n. Markscheidekunst. Rk.
Bár = třeba, byť i, aby i; aneb; kéž,
kéžby. Na Slov. -bář. Přípona jmen podst.: řezbář. V již.
Čechách: řezbař (-bař). Kts. Bára, vz Barbora.
Barabina, y, f. = barák. V Krkonoších.
Baráčník, a, m., chalupník, der Häusler.
— Baráčnice, e, f.
Barák, u, m. Cf. arab. barak = stan.
Jg. Vz Mz. 104. V Krkon.: barabina. B. = chatrč, chalupa, bouda, die Barake, Hütte. Má b. na spadnutí. Us. — B., bouda pro vojáky. Jg., Sych. — B. = ovčín. Na Mor. Baran = beran. Na Mor. a Slov.
Barba = barva. Výb. I.
Barbar, a, m. z řec. βάρβαρος — cizí,
cizozemec. — 2. Nevzdělaný; někdy i ukrutný člověk, surovec. Jg. — Barbarism-us, u, m.; chyba proti pra-
vidlům jazyka, cizomluv. Jg. Barbařiti, ím, il, ení = barbarsky jednati.
— v čem. Ve vlastním jazyku. Č.
Barbarský = cizí; nevzdělaný; ukrutný. Us., Tur. kron. — Barbarisch. Barbarsky
s někým zacházeti. Barbarství, n. = divokosť. Národ z b.
vymaniti. — 2. Nevzdělanosť. — 3. Ukrutnosť. — 4. Nelidský skutek. Nt. B. páchati, se do-
pustiti. — Barbarstvo, a, m., vz Barbarství.
Barbír, a, m., v obecné mluvě: polbír, |
||
|
|||
Předchozí (45)  Strana:46  Další (47) |