Předchozí (570)  Strana:571  Další (572) |
|
|||
571
|
|||
|
|||
Krasopaní, Smrtonoš, Kralomoc, Hladolet,
Nebešťanka, Ceres, Pallas, Juno, Vesta. Jg. P-ty, oběžnice: hořejší, dolejší; tabule planet. Nz. Planety lidem čísti (z hvězd budoucí věci předpovídati). V. Z běhu planet hádati. V. Na nešťastné planetě se naroditi. Č. Planetář, e, m., der Astrolog. Gl. 231.
Vz Planetník. Planetari-um, a, n., dle Gymnasium,
z řec., sestrojení oběžnic, Rk., stroj, jímž pohybování se planet kolem slunce v malém se napodobuje k znázornění zákonů jich oběhu. Vz S. N. — Planetarní mhly, zvláštní tělesa nebeská. Vz S. N. — Pla- netářský. P. umění, Planetenleserkunst; světlo, Planetenlicht. Krok. — Planetář- ství, n., hádání z planet, astrologie, die Sterndeuterei. D. Planěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění; zplaněti,
planým se díti, schlechter, wilder werden, ausarten. Planí a chladne lid. Kom. Réva, když se nedělá, hned zplaní. Ros. Planetní rok, das Planetenjahr. D.
Planetník, a, planetář, e, m., praktikář,
astrolog, kdo lidem z planet hádá, der Stern- deuter. V., Br. Planetový, Planeten-. P. hodiny = části
dne od východu až k západu slunce, aneb noci od slunce západu až k východu. S. N. Planetský = planetní, Planeten-. P. řád.
Alex. fab. c. 160. Planetstvo, a, n., die Planeten, das Pla-
netensystem. Rostl. Planchette, (fr., planšet), u, m., měřický
stolek, Messtisch, m.; úzká deštička z předu ve šněrovačce, Miederstab, m. Rk. Vz strany odvozeni Mz. 278. Plání, n., das Lodern. Vz Pláti, Koš.
Planíce, mě. v Plzeňsku. — P., Planitz,
ves v sas. Zvikavsku. Planící kosa, k sekání, die Heckensense.
Reš. 1. Planička, vz Pláň. — P., planá hruška,
Holzbirn, f. Us. P., plané jablko, der Holz- apfel. Jsou ta jablka dobrá? Nejsou, vždyť jsou to planičky. Mor. Hý. 2. Planička, y, f., Planitzka, ves v Kla-
tovsku. Planiglob, u, m., z lat., plochokoule,
mapa země n. nebes, představující polokouli v rovné ploše. S. N. Erd- o. Himmelskugel- karte, Abbildung der Erd- o. Himmelshalb- kugel auf einer Ebene. Planík, u, m., tyčkový plot, das Staket.
U Litovle. Kčr. Planika, y, f., arbucus unedo, Erdbeer-
baum, m. Kk. 193. Planimetr, u, m., lat.-řec., plochoměr,
Planimeter, m., Instrument, welches den Flä- cheninhalt ebener Figuren angibt, wenn man mit einem daran angebrachten Stifte den Umfang der letzteren umfährt. Nejlepší p-ry jsou: Wetli-ho linearní, das Linearpl. a J. Amsler-Laffon-ův polarní, dasPolarplanimeter. Hý. — Planimetrie, e, f., plochoměrství, ona čásť geometrie, která zanáší se veličinami prostornými v jedné rovině jsoucími ohle- dávajíc jejich polohu, tvar, velikost', vůbec zákony jich se týkající. Vz S. N. Flächen- messkunst, f. |
Planín, a, m., ves a) u Březnice, b) u
Rokycan. PL. Planina, y, f., vz Plaň. Háj. P. horská
(plateau). Nz. P. — vysočina s povrchem rovným. Blř. — P., v geom., rovná plocha, ebene Fläche. Sedl. — P., neúrodná půda. Mor. Mřk. 2. Planina, y, f., mě. v Krajině. — P.,
Montpreis, mě. v Dolním Štýrsku. S. N. Planiště, ě, n., zahrada, kde se pláně
vysazují, Baumschule, f. Zahradník do planišť pláně sází. Kom. J. 381. — P., planina, die Esplanade. Bur. Planiti, il, ěn, ění; planívati = plané
činiti, wild machen. Ros. — P.= rovnati, čistiti, planen, planiren, ebnen. — co: louku. Us. — P., pleniti, vysekávati, hubiti, vyko- řeniti, vykopati, reuten, ausrotten, ausstocken, aushauen. Jg. — co: les, D., zemi. Plk. P. púštie. BO. — co na co: lesy na pole. Ros. — P., žíti (žnu), sekati, mähen. Reš. Plaňk, u, m., ohrada plaňková, plot plaň-
kový a vůbec dřevěný (oproti zdi), der Sta- ketenzaun. Us. na mor. Drahansku. Hý. Vz Plaňka. Plaňka, planka, y, f., dřevo, jímž se něco
zahrazuje, kůl v plotě, die Planke, Stakete. V. — P., strom jednotlivý po poražení lesu zbylý. Us. u Petrovic. Dch. — Planky, dřeva v chlévě jako podlaha položená, Dielen, f. Us. u Poličky. Plánka, y, f. (vz Pláň), sazenice. Koub. —
P. na Mor., planá jabloň, hruška, Leška; plané ovoce. Pm. Z hladu jedl pláňky až mu zuby od nich trnuly. Us. Rychn. Plankati, o dětech, weinen. U Olom. Sd.
Plaňkovati, plankovati, plaňkami hra-
diti, mit Planken umzäunen, pallisadiren. — se kde od koho. Novoměští plaňkovali se na příkopech od staroměstských. V., Let. 88. Piano, a, n., otevřené pole, offenes Feld.
Pod' na plano. Us. — P., planov, u, m., pla- nova, y, f., plac vysekaného dříví, ausge- hauener Wald, der Waldhau. Piano činiti, dělati. D. — P., neštěpno, neúrodno, prázdno, unfruchtbaar, leer, wild. Lépe málo a dobře, než mnoho a piano (zpívati). Koll. A nezů- stala p-nem touha ta. Sš. L. 151. To spojení s Kristem nesmí na jalovo a p. splynouti. Sš. I. 76. Naše hruška po každé kvete jen na piano (kvete, ale nemá nikdy ovoce). Us. Na piano mluviti. Us. Hý. Vz Planý. Planomel, a, m., leerer Schwätzer. Rk.
Planoprs, u, m., helorus, hmyz. Krok.
Planosť, i, f., Flachheit; Inhaltlosigkeit,
Unfruchtbarkeit, Wildheit, f. Dch. Pianoten, u, m., nerost, Schwarzeisenstein.
Presl. Planotřešně, e, f., lépe: planá třešně. Jg.
Planouti, vz Pláti.
Planovati, planiren, z lat. Půh. 1490.
Boč. Pianoví, plaňava, leerer Raum im Walde,
der Waldhau. Půh. 1497. Planské, ého, n., ves u Prachatic. PL.
Pláňský, co na plani jest, pläner. P
vápno, opuka. Mus. Planšet, vz Planchette.
Plant, u, m., vz Planta, Leinkittel, m,
U Olom. Sd. |
||
|
|||
Předchozí (570)  Strana:571  Další (572) |