Předchozí (763)  Strana:764  Další (765) |
|
|||
764
|
|||
|
|||
Poraditi, il, zen, ení, na Mor. a na Slov.
děn, ění; porazovati, radu dáti, rathen, Rath ertheilen, an-, beirathen. — abs. Potřebuje-li kdo rady, poraď. Kom. — komu (čeho). Strýc Netrefa mu poradil (špatně mu někdo radil). Sych. Neví sobě jak p. (pomoci). Us. Vdovcové mohou pannám p. některých po- třebných věcí. Št. Sám tomu neporadíš (těžké práci; nezmůžeš jí). Us. na Mor. Brt. Šak bys ty mu neporadil (nezmohl bys ho). Mor. Brt P. robotě, koňu = zmoci, odolati. U Opav. Klš. Však já ti poradím (já tebou zatočím). Mor. Kch. — si čím. P-dil si utečením. Háj. — si s čím = býti s co: s tou prací, s tím
darebou, s tou kravou si už poradím. Us. Hý. — se, sich berathen, Rath einholen, um Rath
fragen, rathschlagen. Jg. Kdo se poradí, ne- zavadí.. U Opav. Klš. — se oč s kým. J. tr. O své potřeby s lékařem se p. Čern., Lk. Poradím se o to. Ros. Poradil se s rozumem, Jg., s dobrou, D., se zlou, Jg., s ďasem, Sych., s vaňkem, s nohama (utekl), V., s rych- líkem. D. — komu k čemu, Arch. I. 17., se s kým o čem. Nt. Vz Raditi. — se v něčem. Jg. — se (čeho, koho). Dobrého (rádce) se poradil. Ros. Už sem se já roz- myslila, své maměnky poradila. Mor. P. 311. Hřích jest p. zlého. Št. —s adv.: dobře, moudře, prospěšně, V., zle. Šm. — aby. Po- radil mu, aby se koupal. Us. Pořádka, y, f., pořádek, die Reihe, der
Turnus. P-ka šenkování, die Zeit u. Reihen- folge, wann geschenkt wird. Gl. 253. Jíti, jeti, hlídati (ponocovati) z p-ky. Mor. Hý. Na kom jest nyní p-ka? Jg. P-kou svou povinnosť konati. Br. P. na mne přišla. Kom. Appellací má jíti p-kou t. j. od nižší instance k nejbližší vyšší. Bdž. 147. — P., třída, die Klasse, der Orden. Byl kněz z p-ky Abiašovy. Žalm. 1614. Pořadkovatel, e, m., u cihlářů, der Reihen-
setzer. Sm. Pořádkový praporec, Gewerbsfahne. Šm.
Poradlné, ého, n., byla daň z rolí. S. N.
Vz násl. Poradlný, po rádlu, Pflug-, od rádla pla-
cený. Gloss. Pořádně, spořádaně, ordentlich, richtig.
V. Něco p. povídati, D., vyčítati. V. Hodiny, pošty p. jdou. Jg. — P., nepřetržené, unun- terbrochen. Ten rod p. trval až do Svatopluka. Háj. — P., dle práva, dle obyčeje, ordentlich, gesetzmässig, regelmässig, gehörig. P. něčeho dobyti (si zjednati). Zříz. A takové relací má ingrosator větších desk zemských do zvláštního kvaternu relací p. vpisovati. Zř. F. I. A. 12. — P., čistě, náležitě, ordentlich, schön, richtig. P. stavěti, V., mluviti. — P., notně, velice, tuze, tüchtig, derb, stark. P. někomu vyplatiti (zmalovati, zbíti ho). Us. Hý.
Poradní, -ný; berathend. P. ministr, ohne
Portefeuille. Poradný hlas, ústav. J. tr. Pořádní, obyčejný, ordinär. P. chléb. Us.
Koubl. Pořadnice, e, í., ordinata, vz Souřadnice.
Pořadník, a, m., posel obecní (vyzývající
rolníky k robotě). Lpř. Pořádnosť, i, f., řád, pořádek, pořád,
die Ordnung. P. rodu, Genealogie, f. Reš. — P., pořádanosť, ordentliche Einrichtung, Ord- |
nung, Richtigkeit. P. učiniti (v řád uvésti).
Má p. ve svých věcech. Ros. P. účtův. Účty v p. uvésti. D. K p-sti přijíti. D. P. s někým učiniti,udělati. Nz., Šp. častá p. prospívá. Sych. Častá p., dobří přátelé. U Kunv. Msk. Z ručky do ručky dělá nejlepší p. (jinak: dobré přátelství). Prov. Jg. Poradný, berathend. Vz Poradní.
Pořádný (zastr. pořáden, dna, o;poředný),
v dobrém pořádku, wohlgeordnet, ordentlich. P. hospodářství, knihovna. Jg. — P., pořádek milující, správný, řádný, ordentlieh, Ordnung liebend. P. člověk, hospodář, úředník, chasa. Sych. P. na hodinku. Dch. — P., vedlé práva, obyčeje, pravý, gesetzmässig, legal, ordentlich, ämtlich. Jg. P. míra, dědic, man- želka, Jg., držitel, Ros., papež. Jg. Z nepo- řádného lůže pošlý. Har. Děti za p-dné zů- stanou. Bdž. 107. Sirotek dojda let sprave- dlivých a věda, že by někdo statek jeho, nemaje k němu p-né spravedlnosti, držel. Kol. 52. P. bitva, život. Nt. Aby ve 14 dnech p-ných ze všech zemi králi příležitých vyšel. Brt. 306. 34. Každý soud jest p. (zahájený) nebo kromě řádu (nezahájený). CJB. 381. — P., čistý, dobrý, wahr, ächt, brav, ordentlich. Jg. P. oběd, svatba (slavná), kázání, Us., jezdec, bojovník. Nt. — P., veliký, notný, tuhý, tüchtig, derb, stark, gross. Jg. P. zima, tlačenice. Dch. P. kyj. L. P. klacek, štilec. Us. Hý. Poradovati se s kým, eine Zeit lang
sich freuen. Ros. Pořadoví, n., die Häuserreihe. Toho bych
si nevzala, kdybych i věděla, že má p. (řadu domů). U Rychn. Msk. Pořadový. P. nemoc, epidemie. Us. na
Mor. Brt. P. cvičení. Vz KP. I. 420. P. dře- vení, die Orgelzimmerung, v horn. BO. P-vé stoly. Bj. Porachovati, berechnen, se, Rechnung
unter einander machen, abrechnen, z něm. U Ostrav. Tč. Porachotiti, il, cen, ení = porouchati,
polámati, verletzen. — co komu čím. Pádem sobě páteř p. Sych. — kdy. P-til mu v pra- nici ruku. Sych. — se kde kdy, čím. Po- rachotil se v lese při kácení (káceje) dříví, pádem s hůry. Us. Hý. Poramovati co: pokoj, světnici, auf-
räumen, šp. z něm. m.: pokliditi. Us. Hý. — P., polámati, podtínati, kappen, abästen. Ros. Porana, y, f., lat. porana, rostl. svlačco-
vitá. Poranek, nku, m., čas po ránu, der Nach-
morgen. Dch. Poranitelnosť, i, f., die Verwundbarkeit.
Us. Poranitelný, verwundbar. P. tělo. Us.
Poraniti, il, ěn, ění; poraňovati, ver-
wunden, verletzen. — koho kde čím: na těle nožem. Us. — D. — se čím kam: do ruky. Poranný, Morgen-. Rk.
Porantati m. peruntati = poraziti, nieder-
werfen. Na Slov. Poras, u, m., zastr. = boran, borax. Ms.
Porasovati = srasovati, pokaziti, ab-
schinden, verderben. — co: knihu. Ros. Porátati, počítati, rechnen. Slov.
|
||
|
|||
Předchozí (763)  Strana:764  Další (765) |