155

Rozmrštěnec, nce, m., koláč ploský, ne-
skládaný, flacher, nicht zusammengelegter Ku-
chen. D.

Rozmrtačka, y, f., pila větší truhlářská
na dvě ruce, jíž se krovy rozřezávají, eine
Art Säge. Šm.

Rozmrvený; -en, a, o, vz Rozmrviti. —
R., rozdrchaný. Vz Drchanka.

Rozmrviti, il, en, ení = na mrvu roz-
drobiti, zerbröckeln. — co jak: na sto dílů.

— R., verwirren. — co kam: slámu na zemi,
ausstreuen. — R., rozházeti, prohýřiti, ver-
schleudern. — co: svůj statek, své jmění.
Us. na Mor. Hý. Vz Rozmrhati.

Rozmrzati; rozmrznouti, zl, utí, aufthauen.

— abs. Jak rozmrzne, sobald es aufthaut,
2. sobald ein gehöriger Frost eintritt. Tč. —
kde. Co zmrzlého jest, to na slunci, v teple
rozmrzá. Jg. — komu. Již mu rozmrzá huba
(počíná mluviti). Us. — kdy. Náčiní v noci
r-zlo, der Frost hat das Geschirr zerrissen.
Na Ostrav Tč.

Rozmrzelosť, i, f., die Ver-, Missstim-
mung. Kos. Ol. I. 96.

Rozmrzelý, verstimmt, verdriesslich, dis-
gustirt, überdrüssig. — nač: na život. Dch.

Rozmrzeti, el, en, ení, verdriesslich ma-
chen. — koho (čím): mluvením. Us. To
mne rozmrzelo. Us. — se s kým, se na
co, verdriesslich werden. Rk.

Rozmuchlati = rozcuchati, zerraufen. —
komu co: vlasy. D. R. záhyby, zerstreifen.

Rozmúliti, il, en, ení = bahnem zanésti,
verschlämmen. Bern.

Rozmuviti = rozmluviti, durchs Gespräch
zerstreuen. — koho čím. U Opav. Klš.

Rozmužditi = rozhmožditi, zerreiben,
zerquetschen. — co čím. Us. u Opav. Klš.

Rozmykací stroj, die Reisskrempel.

Rozmykačka, y, f., die Reisskrempel.

Rozmykati, vz Rozemknouti.

Rozmysl, u, m., rozmyšlení, uvážení, roz-
vážení. R. jest ona činnosť duševní, kterouž
rozebíráme si poměry vnitřní představ a to
hlavně všeobecných, abychom jasnosti jich
se dobrali. Hš. v S. N. Die Uiberlegung,
der Bedacht, Vorbedacht, Entschluss. S roz-
myslem, s dobrým rozmyslem a uvážením
něco učiniti. V., J. tr., BO. Se zdravým r-em
knihu čísti. Kram. S r-em řečniti. Sych. Nic
se tu s r-em neděje. Jel. Potřebuje to be-
dlivého r-lu. V. Tam vstoupiti s r-lem bylo
(na povážení). Kom. Bez r-lu něco dělati.
Sych. Na r-lu míti. Žer. Jakož dobrovolně
a s dobrým mým r-em zastavil jsem a po-
stoupil ves svou řečenou. Fauku. Než súpe-
řové mají opatrným r-em vážiti, aťby se jim
neudálo nadarmo se odvolávati sami se obtě-
žujíce pracemi a náklady. CJB. 431. R. vzíti
do 24 hodin. J. tr. V rozmysle = s rozmy-
slem. Kat. 1400. Přidávajíce s dospělým
r-em, aby ode všech bylo zachováno. CJB.
283. Vyznávám, že s dobrým r-em a přátel
svých radú dobrovolně prodal jsem. Tov. 95.
Stavové neohledajíce se nic na r-ly a roz-
pakování nejv. hofmistra. Skl. 107. Měl-liby
král jeti, bylo poněkud na r-lu. Míti některé
rozmysly, einiges Bedenken tragen. Dch.
S dobrým r-lem a s zdravú knížat našich
radú. Landfr. r. 1417. Měl na r-lu (na vůli).

Čiň s r-lem (rozhlédaje). O významu či smy-
slu slov uvedených na r-lu se vykladači na-
lézají. Sš. II. 244. Bratr muoj vlastní od-
kázal mi s dobrým r-lem i s dobrú pamětí
na svém vlastním dědictví. Půh. II. 612
Pakli bez r-la událo by sě zhřešiti křivú
přísahú, snad by neshřešil smrtedlně; Aby
křivě nepřisáhl a zvláště s r-lem, neb tak
smrtedlně by zhřešil; Aby byl slib s roz-
myslem; Panny, vdovy, jenž jste tak ostati
s velikým r-lem umienily a již chcete muže
pojímati. Hus I. 106., 266.; 269. — R., dvoj-
mysl, die Zweideutigkeit. Jg. — R., die Re-
flexion. D.

Rozmysliti, il, šlen, ení; rozmýšleti, el,
en, ení; rozmyslívati, rozmyšlívati, rozmy-
šlovati= rozvážiti, erwägen, bedenken, über-
denken, überlegen; něco jiného ustanoviti,
sich eines anderen besinnen; se, sich be-
sinnen; sich entschliessen. Jg. — co. Vý-
povědi tvoje rozmyslěchom. LS. v. 76. Šb.
tuto vazbu má za germ., ale Bdl. v Obr.
125. a Mor. Orlici 1878. a Jir. v Mus. 1878.
137. jeho námitky vyvrátili. — se. Má pa-
nenko, rozmysli se. Sš. P. 426. A je se co
rozmysliti, když sobě má muža vzíti. Sš. P.
311. — si něco. Us. — (se) o čem. R. o ně-
čem. D. Král se o té věci jinak rozmyslil.
V. — koho, se na něco. Na ledacos je
jináč rozmýšlejí (na jinou myšlénku přivá-
dějí). Apol. R. se na něco. V. Potom na
všeliké zprávy jinak se r-li. Bl. To my či-
niti také mámy, rozmýšlejíce se na všecek
jeho život, kterak jsa Bohem věčným ráčil
býti člověkem. Hus III. 176. — se k ně-
čemu (ustanoviti se). D. — se oč. Rač se
o to dobrovolně r. Ps. o zští.

Rozmyslně = s rozmyslem, bedächtig.
V. — R., odhodlaně, entschlossen. D.

Rozmyslnosť, i, f. = rozmyšlení, pová-
žení, die Bedächtlichkeit, Vorbedaehtsam-
keit, Bedachtsamkeit. S r-stí vše činiti. Kor.
— R., moc rozmyšlení, die Uiberlegungs-
kraťt. D. — R. = odhodlanosť, die Ent-
schlossenheit. D. — Jg.

Rozmyslný, kdo rozmýšlí, wolbedächtig,
bedächtlich. V. — R., s rozmyslem činěný,
überlegt. R. řeč, rada. Reš. R-né nešlechet-
nosti vymyšlení. Br. — R., odhodlaný, ent-
schlossen. Jg.

Rozmyslená, é, f., vz Rozmyšlený.

Rozmyšleně = s rozmyslem, rozmysluě.
Kat. 740.

Rozmyšlení, n., rozmýšlení, das Uiber-
legen, Bedenken. S dobrou radou a roz-
mýšlením; na r. něco bráti, vzíti, V., míti.
Měl na r. to učiniti. Ms. pr. kut. Míti, vzíti
čas na r. (na rozmyšlenou). J. tr. A protož
r. každému jest potřebno. CJB. 277. Lhůta
(čas) k r., Uiberlegungsfrist, f. J. tr. Téžké
moje r., dy už otca, máti není. Sš. P. 311.
S r-ním něco slíbiti; Slib s r-ním buď vy- ,
řčen hlasem, nebť vždycky vieže. Hus. I.
269., 380. — R., ustanovení, odhodlání, die
Ľnŕschliessung, der Entschluss.

Rozmyšlený; rozmyšlen, a, o, überlegt,
überdacht. R. úmysl, yorgefasste, vorbe-
dachte Meinung. J. tr. Gas na rozmyšlenou
(na rozmyšlení) míti, vzíti, dáti. D., Sych.,
J. tr. Na r-nou komu dáti, Jemanden viele