250

Odštěpování při dolování — odklízení,
Wegfüllarbeit. Vz Ott. XI. 594.

Odštrachati. Nežli se všecko o-chá (od-
nese, odstraní), Rais. Rod. 108.

Odtahel, hlu, m. Miesto venca a styku je
i odtahel v Tekove užívaný (u tkadlců). Phľd.

XI. 537.

Odtáhlý. Kožíšek o-lý řasný (volný, weit).
Wtr. Krj. I. 307.

Odtajiti co = odříci. Co dnes nasľubuje,
zajtra odtají. Phľd. 1894. 150. (1892. 405.,
592.).

Odtažitelný, abstrahierbar. Nz.

Odtaživý, abstractivus. l)k. (Krok. 1895.
370.).

Odtienok, nku, m. = odstín, Phľd. 1893.
12. Vz Odtínek.

Odtich, u, m. = odpěk, pokoj, odpočinek.
Záp. Mor. Brt. D. II. 354. Že mu o-chu ne-
dají. Kat. z Žer. II. 210.

Odtírka = tření lnu na oplátku, když se
tření lnu splácela zase třením lnu jinde po-
tahem a p. U Humpolce. NZ. II. 564.

Odtisknouti. Odtiskuje ďábelství, reprimit
demonia. 1418. Hmn.

Odtomnosť, al. otomnosť, nepřítomnost.
Gll. Nov. 3.

Odtomný, al. otomný = nepřítomný. GR.
Nov. 1.

Odtrhovací. O. péro. KP. VIII. 144.

Odtud = odtamtud. Buď tam n. někde
nedaleko odtud. Kat. z Žer. I. 5. Jak by se

o. (z Brandýsa n. L.) ke mně sem (do Pře-
rova) dostati mohla. Ib. II. 163. (143.).

Odtucha. Dle Bl. Gr. 176. slovo zastaralé
m. odtušení i. e. polehčení, dobrý trošt.

Odučiti. (I starší učitel) musí přece týž
počet hodin o. (učiti, absolvieren). Věst. 1896.
104.

Oduhličiti, decarbonisieren. Sterz. I.653. a.

Odumíravě, morendo, v hudbě. Sterz. II.
347.

Odúmrl, f. O strč. sklonění cf. Gb. Km.
-i. 19.

Oduřavělý. Dle Bl. Gr. 326. slovo ne-
případné.

Oduřelý, Háj. Herb. 243. b., oduřilý.
Ib. 161. a,

Odusmaniti. Ich odusmaňovalo hučanie
a trasenie (mlýna). Phľd. 1896. 32.

Oduševnení = přejití duše do těla, em-
psychosa, Ott, VIII. 592.

Odvaha. O. kus chleba, Slez. Nov. Př.
119. O. je dobrý přívažek k dosažení cíle.
Světz. 1895. 512. c.

Odvářecí. O. kotel, Abbrühkessel, m. Sterz.

I.. 10.

Odvariť. O-ril, svařil ho, dle maď., lépe:
odbyl ho a p. Slov. Phľd. XII. 172.

Odvárka = omáčka ze sušených švestek.
Chrud. NZ. III 486.

Odvázati. Toho koně jsme se o-li a jej
(vám) odesíláme. 1568. L. posíl. I. 22.

Odvazknút = zvazknouti, zvlhnouti. Zlín.
Brt. D. II. 354.

Odvecer. Krum. NZ. IV. 301.

Odvečerie, n. = čas předvečerní. Phľd.

XII. 560.

Odvečerní. O. a ranní kázání. Mtc. 1895.
176.

Odvedení, n. = vyčnívající čásť střechy
k ochraně roubení (od deště). Chod. NZ. II
572.

Odvěditi. Aby se věda odvědila (přestala
býti vědou). Zákrejs. Osv. 1896. 370.

Odvěnkový. Ó. kvantum (při svatebních
smlouvách). 1673. L. posíl. I. 68.

Odverkľovati, ableiern. O. deklamovanku.
ľhľd. 1895. 77.

Odveta = odpověď. Pozerajúc bokom na
Marku, ako by od nej čakal odvetu, Phľd.
1894. 149.

Odvětník, a, m., respondens. Mark. (Krok.
1896. 10.). Toto slovo zaniklo.

Odvětviti m. odvětiti. Us. místy. Čern. Př.
90.

Odvézt' se na někom = pomstiti se.
Val. Brt. D. II. 354.

Odvíjedlo, a, n. = moták, Abhaspelungs-
maschine. Sterz. I. 29. Cf. Odmotavadlo.

Odvislec, slce, m., Abhängling. Sterz. I.
29.

Odvlastenciti. Aby se vlastenectví o-lo
(zaniklo, přestalo). Zákrejs. Osv. 1896. 370.

Odvlažiti. Kdy podletí o-lo se, quum ver
intepuit. 1418. Hmn.

Odvodňování dolu. Vz Ott. XI. 604. b.

Odvojiti. Literu 50. = zdvojiti: ss. Bl.
Gr. 153. O., duplicare. 1418. List. fil. 1895.
216.

Odvolanec, Appellat, m. Sterz. I. 234_V

Odvolávati = odmlouvali, odpírati. Cel.
ľr. m. II.

Odvoliti. Aby se proto neodvoloval mše
svaté (aby se jí nezříkal, ji sloužil). Hus.
(List. fil. 1896. 71.).

Odvrkati, odvrhnouti = odseknouti. Tak
přezvaná odvrkne chlapovi. Pkľd. XII. 173.
(724.).

Odvrštěnec, nce, ni. = odmrštěnec. Prvé
štence odvrštence (první štěňata se topí =
první dílo nebývá dokonalé), Phľd. 1893. 701.

Odvtedy = od té doby. Phľd. 1895. 321.,
1896. 292.

Odvykati čeho. Aby v něco zlého ne-
vlezli, čehožby potom přetěžko bylo o. Bl.
Gr. 301.

Odzandati = závoru odstrčiti a tak ote-
vříti. Chod. NZ. IV. 317.

Odzátkovati láhev. Světz. 1894. 486. b.

Odzávorovati = závory odstraniti, ent-
riegeln. Ptrl. 13.

Od země, odzemek. Vz Tanec slov. (3.
dod.).

Odziahnutý. O. nohy = oznobené. Mor.
Mtc. 1894. 335.

Odzibnúť. Odzíb sem na nohy. Val. Brt.
D. II. 354., NZ. VI. 73.,

Odzrkadliti se. Stĺp sa vo vode o-dlil.
ľhľd. 1894. 273.

Odzubadliti koně. ľhľd. 1895. 409.

Odzyv. Mezi cizími city horoucí bez o-vu
mrou. Kolc. 108.

Odženilý. Jeden (syn) je již o. (již se
oženil). Sá. Kř. u pot. 71.

Odženiti. Snadno jest se oženiti, ale těžko
o. Kat. z Žer. II. 197.

Odžilý. O. doba. Nár. list. 1893. č. 292.

Odžinky — obžinky. U Brloha. Ces. 1.
V. 329.