Předchozí (999)  Strana:1000  Další (1001) |
|
|||
1000
|
|||
|
|||
Prhliti, il, en, ení = páliti jako kopřiva,
brennen wie Nessel. Kopřiva prhlí. Na Slov. Prholiti, il, ení, třepetati, schwirren. —
čím. Tak křídlem prholíc i plachá holubička před orlem prchá. Červenka. Prhoviua, y, f., Arnikatinktur, f. Rk.
Prch, u, m. = prchnutí, die Flucht. St.
skl. — P., déšť. Pro prchy nemohli síti. Us. Prcha, y, f., prch, déšť, der Regen. Hanka.
Prchák, prchal, a, prchálek, lka, m.,
der Flüchtling. Nej. Vz Prchal. Prchal, a, m. = prchák, ein entlaufener
Unterthan. 1570. Gl. 270. Prchání, n., das Ausreissen, Entfliehen.
Vz Prchnouti. — P., prchlivost. V hněvu prchání svého, v p. svém. Ctib. — P., vzte- kání. Prchánie lidská tak ukrutná (Wuth- ausbrüche) přemohli. Št. N. 108., Bibl. Prchati, vz Prchnouti.
Prchavě, flüchtig. Tiše, neprchavě, ne-
purné (bez prchlivosti). Št. Prchavice, e, f., mužíčkův tabák, rostl.
Slov. Rd. Prchavosť, i, f. die Flüchtigkeit. Jg.
Prchavý, flüchtig. Hejno to plaché jak
p. sen. Č. P. pára, plyn, Us., listí, Dch., fermeže. Prm. IV. 190. Prchkosť, i, f., prchlivost, prchání, der
Jähzorn, die Jähheit. Aeol větrů změkčuje p. Holý. Prchký, prchlivý, prchlý, jäh, aufbrau-
send, hitzig. P. kůň. Tabl. Prchlavosť, i, f., die Flüchtigkeit.
Prchlavý, flüchtig. P. hněv. St.
Prchle, náhle, jäh, hitzig, zornig. V.
Prchlec, chlce, m. = prchlik, der Flüch-
tige, u vojska der Deserteur. — P., k hněvu náklonný, srch, ein jähzorniger Mensch. Ros. Prchlení, n., das Zürnen. Reš.
Prchlice, e, f., Letten. Kouble Hosp. 27.
Prchlik, a, m., příp. -іkъ. Mkl. B. 251.
= prchlec. — P., u, m., der Springmohn. — P., druh bramborů. Us. Prchlina, y, f., druh vína prchajícího,
der Aussprenger. Jg. Prchlinka, y, f.= prhlinka.
Prchliti, il, ení, prchlívati, bouřiti se,
sich empören. Proch. Proč jsou p-li pohané, myslíce věci marné. Kanc. sv. Štěp. Prchlivě, jähzornig, hurtig. P. se oboř,
brž bez lítosti zahlaď je. Kom. Prchlivost', prchlosť, i, f., zápalčivosť,
zuřivost, hněvivost. P. či prchlosť jest vlast- nosť prchu t. j. prudkého hnutí každého druhu zvl. takového hnutí mysli lidské, jež neberouc ničeho na váhu ihned slepou vášní puzeno jsouc jedná. HŠ. Vz více v S. N. Die Jähe, Wuth, der Grimm, Jähzorn. Pří- lišnou p-stí se rozpáliti. Solf. K p-sti koho popuditi, Кram., v p-sti trestati. Us. P. jeho se rozlítila. Flav. P. naň přišla. Sych. Řeč tvrdá vzbuzuje p. Str. — P., prudkost, der Ungestüm. Háj. Prchlivý, prudký, schnell. L. — P., utí-
kavý, flüchtig. P. zajíc. L. — P., kvapný k hněvu, hněvivý, popudlivý, vzteklý, jäh, jähzornig, ungestüm. V. P. člověk, D., slova. Sych. Vz Popudlivý. Prchloblizník, u, m., dulichimn, rostl.
šáchorovitá. Rostl. |
Prchlomlunný (slovo nové a již zaniklé),
abstossend elektrisch (odpudivoelektrický). Presl. Prchloň, ě, m., prchlivý člověk. Us. u Ry-
chnova. Msk. Prchlonitník, u, m. (slovo nové), astus,
rostl. vikvovitá. Rostl. Prchloosiník, u, m. (slovo nové), pipta-
therum, druh trávy. Rostl. Prchloplevník, u, m., (slovo nové), mi-
metes. Rostl. Prchlosť, i, f., utíkavosť, prchlivosť, die
Flüchtigkeit. D. — P., prudkosť, hněvivosť, der Ungestüm, die Wuth. Kram., Němc. P. ho strhla. Dch. Vz Prchlivosť. Prchly, pl., f., chrasty, prachy, praširost.
die Räude. Prchlý, těkavý, utíkavý, flüchtig. P. květ
mladosti. Jel. P. kůň (plachý), Tabl., krása, sláva, Jel., kopyto n. roh (koňský). Ja. — P., prudký, hněvivý, jähzornig, ungehalten, rasch. V. — k čemu: k hněvu. Nud. Prchnily (zastr.prchniely), pl., m., nemoc
koňská na dolejších částech noh zvl.na kloubu kotníkovém a v okolí koruny ko- pyta, die Mauke. Vz S. N. Prchnouti, chnul a chl, utí; prchati,
prchávati, koř. prъch. Mkl. aL. 30. — P. = utéci, fliehen; pryskati, spritzen; hněvati se. vztěkati se, zuřiti, wiithen, Št. N. 282., 122.; prchlivým býti, zuřiti. Kat. 3048. — abs. Slyše o tom, hned prchl. Ros. Květ prchal (padal). Us. Čas prchá. Dch. Vězeň prchl. J. tr. Slepice prchá (pelichá). Us. Mý. - odkud :ze země, z kláštera. D. Z řadu a šiku p. Šm. Z nich jiskry prchachu (sršely). Leg. Oheň z nich prchal. Dal. Prchl s jeho očí. Us. — od koho. Ros. S tiem jest prchl od vola i utekl. NB. Tč. — na kom kam. Prchni na něm (na koni) k vršku. Db. — kdy. Při východu slunce tma prchá. Sš. I. 7. — co. Měšťan prchal město věžné. Nár. bibl. V. 111. — z čeho: ež (že) tam prchá (zuří) z toho. Kat. 3048. — s kým. Kůň s ním prchl. Lom. — kam: v kout p. (za- lezati, báti se). Kom. P. do světa. Us. Prchal si proti mně (cum fureres adversus me). BO. — čím: hněvem prchati = hněvati se. Lact.
— v čem. Jako vzteklý bude člověk, když
prchá v hněvu. Št. N. 122. Prchnutí, n., die Entweichung, Flucht.
Prchůvka, y, f., šiška, conus. Rostl.
Při, předložka s lokalem. —1.O místě
znamená blízkosť bezprostřednou, blízko u, ne- daleko od, čemu po straně, kolem čeho, bei, neben, nahe bei. Táhli, až byli blíže při břehu. Alx. Listem, při němž visí pečeť jeho. Půh. II. 175. Plakali ti, kteří při ní stáli. Br. Při zemi bydlí. Us. — 2. O čase. K vytčení současné události, zu, während, unter, um. Při lámání chleba poznán jest. Har. Při čtení usnouti. Jg. Při čase sv. ducha bývá zde žeň. Har. Při sv. Bartolo- měji pršeli hustí dešťové. V. Při obědě, při večeři. Us. Zatmí se slunce při vycházení svém. Br. Zastřelen jest při dobývání Teplic. V. Nebyl jsem při počátku té různice (když se počala). Svěd. Při pivě jest výmluvný. Jg. — 3. O spojení, spolubytí a pří- tomnosti jedné věci s druhou, něm. bei, |
||
|
|||
Předchozí (999)  Strana:1000  Další (1001) |