Předchozí (21)  Strana:22  Další (23) |
|
|||
22
|
|||
|
|||
(utratiti). V. Pustiti co na a. (skrze síto
podsívati, přetřásati koho). L. Alenec, nce, m., Druh kopaniny, rhodo-
chrosit. A. lupenatý, skořepinatý, celistvý. Presl. Ales = ale jsi.
Alespoň, vz Ale; alevšak, vz Ale, Věta
připouštívá. Aleš, gt. Alše, Alšík, a, m., Albertus.
V. Vz Gl. Alexa, y, m. = Alexius. Gl.
Alexander, ra, m., král. macedonský.
Alexandri-a, e, f., mě. v Aegyptě. — Ale-
xandrijský. lépe než alexandrinský. Alexandrin, u, m., alexandrinský verš,
šestistopý verš iambický s caesurou upro- střed, tak nazvaný od Němcův, že jim psána jest jedna stará německá báseň o Alexandru Velikém. Jg. Alex-is, ida, m., řec. básník.
Alfa, n., prvé písmeno řecké abecedy;
omega poslední. Já jsem a. a omega = po- čátek a konec. Br. — Alfabet, u, m. = abeceda, z řec. Alfe-us, a, m.; potok v Peloponnesu. —
Alfejský. Algebra, v, f., písmenopočtářstvi, počítání
písmeny. — Algebraický. A. veličina, úkon. Nz. Alchymi-e, e, f., z arab. al a řec. yv/ula,
zmíchání; tajná část' chemie, která s děláním kovů, zvláště zlata se zanáší. — Alchymické umění. Jg. — Alchymista, y, m. Reš. Alibi, lat., jinde. Toho slova se užívá ve
vyšetřování trestním, když obviněný snaží se dokázati, že za času spáchaného zločinu na míste zcela jiném, jinde byl, a tudy toho činu spáchati nemohl. S. N. Alifer, u, ni., z lat., dávej z nova (t. j.
karty, když hráči nechali hry). Rk. Alimentace, e, f., z lat., Dávaní výživy. Rk.
Alis-o, ona, m., tvrz římská v Německu.
Alizari, mořena (rostlina). — Alizarinový
inkoust. Rk. Alizarintinte. Alka, vz Pták.
Alkajský. Verš a. o desíti slabikách, jenž
koncem jest slohy alkajské. ^υυιυυιυ j u Chod daktilický přechází v trochejský. On potrvej okrasou nevadlou. Č. Verš alkajský o jedenácti slabikách: ^_ _·_ u _ ^_ \ _>_ υ υ >_ u T> — Sloha alkajská, v níž za dvěma verši aľkajskými o jedenácti slabikách jde verš iam- bický hyperkatalektický: a za tím dvojměr logaoedický akatalektický: ι u u _· u υ f <.} . _u. VzZk. Ml. Π. 196., 198., 200. Také: Mk. Ml. 320., 322.; Sš. 21., 28. Alkali, n., z arab., žíravina; sůl nabytá
z louhu. Rk. A. stálé, zemné, mineralni, rost- linné, těkavé. — Alkalický. A. kovy, zeminy; reakce (působení alkalií v barvy). Nz., Rk. Alkéř, vz Arkéř.
Alkermes, u, m., bylina. Bern.
Alkibiades, vz Alcibiacles.
Alkino-us, a, m. Vz Alcinous.
Alkmaion, a, m., řec. filosof.
Alkmanský verš. Vz. Mk. Ml. 318.; Zk.
Ml. II. 191., 200. Akmanské dvouverší. Alkohol, u, m., z arab., líh. A. cetylový,
čpavkový, octový, solný. Rk., Kh. Alkoholisování, n., Alkoholisieren. Sk.
Alkovna, alkova, y, z fr. alkove, die Al-
|
kove; výstupek v pokoji, kde bývá postel;
přistěnek, ložnice. Rk., Šp. Allegat, u, m., z lat., příloha.
Allegorie, e, f., z řec.: řeč jiné slovy, jiné smyslem naznačující, když ku př. se mluví o lodi na moři bouři se zmítající a mysli se jí stát v nebezpečenství nějakém jsoucí. Vz Zk. Ml. II, 177; Mk. Ml. 302; Musejnik 1844. str, 431. Allegorický, allegorisch. A. báseň.
Allegramente, na způsob allegra. Hd.
Allegro moderato, s mírnou živostí; a. ma
non tropo, vesele, ale ne příliš; a. (allo), ve- sele, živě; a. con brio, s čerstvým hnutím; a. con moto, s živým hnutím; a. con fuoco, s ohnivým hnutím; a. agitato, s nepokojným hnutím; a. appassionato, s náruživým hnu- tím; a. assai, a. molto, velmi vesele; a. vi- vace, s veselou živostí. Hd. Alleluja, halleluja, hebr. = chvalte Ho-
spodina, Jg. Alles. Das ist uns alles eins. To jest nám
jednostejné. Um Alles in der Welt. Pro svět světoucí. Mk. Alli-a, e, f., řeka v Italii.
Alliance, e, f., spojení, spolek. Svatá Α.,
spolek z r. 1815. mezi panovníky rakouským, ruským a pruským. Alliterace, e, f., z lat., stejnost' souhlásek,
jimiž slova vět se počínají. Rk. Allobro-x, ga, m. Allobrogové, kmen
gallský. Allodi-um, a, n.; zpupný n. svobodný sta-
tek. Rk. Allokuce, e, f., z lat., řeč papežova k sboru
kardinálův. Rk. Allokution, Ansprache. Allopathie, e, f., z řec, léčení protipů-
sobivé; vz Homoeopathie. Rk. Allotri-a, i, n., pl., Dle Gymnasium. Věci
nemístné, nepříslušné. Rk. Alluse, e, f., narážka, když k věci aneb
události odjinud již známé ukazujeme, chtíce tím způsob myšlénky názorněji vypsati. Vy- hlíží tam jako u Jankova m. pusto. Zk. Alluvi-um, a, n., z lat., naplavenina, ná-
nos říčný n. mořský. Rk., Bř. Alma mater, matka, živitelka, universita.
Allmälig, znenáhla, ponenáhlu, zpovolna,
povlovně. Poznenáhlu (lok. s předl, po), zpo- nenáhla (gt. s předl, z) jsou také Dobré tvary. Mk. Almanach, u, m., slovo cizí; kalenDář, V.;
novoroční zábavník. Rk. A. divadelní, ho- spodářský, vojenský atd. Jg. Almara, y, f., z lat. armarium; v Klatov-
sku: alměř, halměř, f., Č.; vz Armara. Almužna, y, f., z řec. έλϊημ,οΰννη. V. Das
Almosen. Almužnu někomu dáti. D. Za al- mužnu prositi. aa a-ně u chrámu seděti. Br. Almužnu z svého sbožie dáti. Výb. II., 13. (Pass). Α-nu chudým rozdati. D. Mnišské řeči - a konec; když mnich mluví, almužnu loví. Bern. Almužnou se živiti. A. neehuclí. Vz Ště- drost'. Ros., Lb. — Almužn-ář, e, m.; -ářství, n.; -ec, žence, m.; -ice, e, f.; -ictví, n.; -ník, a, m. Mniši almužníci. 1520. -alní. Přípona jmen přídavných ne vždycky
dobrá, Jsouť v -alní Dvě přípony jmen pří- davných, jeDna latinská „alis" a druhá česká „ní"; ale jeDna Dostačuje, latinská jest zby- |
||
|
|||
Předchozí (21)  Strana:22  Další (23) |