1216

stelní lodi) a krčmu na chrámě (rytíře Jana
Krčmu z Konipas, pána tohoto města). Sbtk.
Kr. h. 79. — N. Paka, vz Paka. Proč ří-
kají: Pačtí blázni? Vz ib. 84. — Cf. Arch.
VII. a VIII. (rejstřík), Tk. IV. 735., V. 252.,
Tk. Žk. 224.. Blk. Kfsk. 1374.—1375., Rk.
Sl., S. N., Šdl. Hr. I. 256., II. 279., III.
305., IV. 372., V. 363., VI. 277.

Nozdřivka, y, f. = vozhřivka.

Nozdrovický Alx. v 18. stol. Jir. Ruk.
II. 57.

Nozdry, cf. Bž. 49. V MV. nepravá glossa.
Pa. 41.

Nozger, gru, m. = vozher. Slov. Bern.

Nozgriveť = ozhřivěti. Slov. Bern.

Nozgrivý = ozhřivý. Slov. Bern.

Nozgry = nozdry. Slov. Zbr. Hry 166.

Nožárna = nožírna. Šd.

Nožářský = nožířský, Messerschmied-.
Bern.

Nožářství, n. = nožířství. Bern.

Nožečný = řapíkatý. Slb. XLIV.
Nože no! Vz Nože = nuže. Slov. Hdž.
Čít. 181.

Nožezobí (ptáci), cultrirostres, die Messer-
schnäbler. Nz.

Nožice u saní, die Stelzen. Sl. les. — N.
v bot., die Fruchtstütze. Sl. les. — N. =
nožná. Vděj svój meč v n. Sv. ruk. 165. —
N. = nůžky. Mor. Poslati někoho pro obecní
n. (aprílem). Mor. Bkř., Sd.

Nožička. Má tam zakopanou n-ku (o tom,
kdo na některém místě rád přebývá). U Hořic.
Hk. — N. = mlýn u Svín. — N., y, m., os.
jm. N. Blaž. 1566. Jg. H. 1. 604., Jir. Ruk.
II. 58. = N. Jos. 1843. Jg. H. 1. 604.

Nožičkatý = na nožičce nesený. Rst. 449.

Nožiční, Füsschen-. Šm.

Nožík. N-ky = nůžky. U Lan v Rakov.
Kš. U N. Kdyně. Rgl. U Opavy. Zkl.

Nožíkář, e, m. = nožíř. Výb. II. 338.

Nožíř. Korouhev n-řů. Vz Výb. II. 338. —
N., os. jm., v 16. věku. Jir. Ruk. II. 58.

Nožisko také nehezká noha nebo ne-
hezký nůž.

Nožiti. Jak bohdá živé děťátko bude se
n., již to nechutenství pomine. Črn. Zuz.
299.

Nožka = rameno kružidla, der Schenkel.
Šp. — N. = řapík. Slb. XLIV. — N. stračí.
14. stol. Stračí n., aquilegia, calcatrippa, die
Ritterblume. Byl. -- N. husí, alchemilla
vulgaris. Val. Vck. N-ky kočěnie, scicados,
rostl. 14. stol.

Nôžkanka, y, f. = rendlík s nohami.
Slov. Dbš.

Nožkatý = nožku mající, vz Nožka v bot.
Korennie listy beznožkaté lebo v nožku
sbiehavé. Slov. Let, Mt. S. XI. 1. 14. Cf.
Brt. 449.

Nožna. Cf. Bačk. Rkk. 12. Ve Slez. a na
Ostrav, nožně, pl. = pošva na nože, u ma-
sařú; pošva je tam jen na šavle. Tč. Vy-
táhna šavle ž nožeň svých. NB. Tč. 107.
Obrať svój meč v nožný. Kat, (Nár. list.
1888. č. 102.). Vz Nožice, Nožnice.

Nožnice, nožnička. Sv. ruk. An. 132.
Potrhnu z nočnic meče. Dal. Vpusť meč i
svój do nožnic (vagina). Ev. olom. 262.

Vdej meč v n-ce. Hr. ruk. 233. v. 269. Na-

vrátil meč v nožnice; Meč z nožnic vytrh-

nouti. Hus. I. 105., 177. N., die Schwert-

scheide. Alx. V. v. 1836. (HP. 44.). — N. =

nůžky. Mor. a slov. Brt, D. 237. Kdeby

nože i n. i hrebene vzali, kdyby Slováci

éipkári jim neprinášali? Koll. Zp. II. 142. —

N. = podstavec, na kterém leží veslo n. pa-

čina, die Ruderbank, das Querholz, worin

das Rudergestell eingezapft ist. Špd., Sl.les.

Nožník, v math. = nožní bod, der Fuss-

punkt. Nz.

Nožný. N. kloub, das Fussgelenk, poloha.
Nz. lk. Byl postřelen v palec n. Let. 34.
N. pata Výb. I. 333. Od nožné paty až do
vrchu. Št. N. stoje: přednožmo, únožmo,
zánožmo, ve směrech rovných i příčných.
V tělocv. Rgl. Neměli v královstvie vlast-
ního dědictví (země), co by mohl kročejí
nožnú přikryti. Arch. VIII. 217.
Nožoř, a, m., nožář = nožíř. Laš. Tč.
Nožový. N. válec (u žacího stroje), die
Messerwalze. Us. Pdl. N. rána. Hus. III. 181.
Nožozobý. N-bi, die Messerschnäbler. Ssk.
Nrav. Ž. wit. 67. 7. V MV. nepravá
glossa. Pa. 41. Cf. Mkl. Etym. 216., Sv.
ruk. SB. 141., 143., 150., 151. a j. Obco-
váše nravy osnými. Hr. ruk. 5. v. 52. Dě-
tinné nravy. Výb. I. 838. Ktož jmá dobré
nravy. Alx. V. v. 236. (HP. 6.).

Nravisko. My nemóžeme jednoho n-ka,
ješto jest v tvém pokojíku, se dotknúti.
Pass. mus. 352.

Nravitě = mravně. N. se měl. Pass. mus.
328.

Nravitý. Ve všech svých obyčejích n.
Pass. mus. 467.

Nravní, -ný. Nravnie máme naučenie;
N-né tresktánie. Hus. II. 99., III. 138.

Nřieti (koř. ner), nru, nřeš, nři, winrzi
scateat. Ž. gloss. Hab; 16. Vendi hnój a
pode mnú vynři. Cf. Ž. wit. str. 133. 2. ř.
sh., List. fil. X. 445.

-nt. Sklonění středních kmenů na -nt. Vz
Kvř. Ml. 64.-65.

Nu = ano. Laš. a slez. Brt, D. 172., Šd.

Nucell-us, a, m. N. Václ. 1731. Jg. H.
1. 604., Jir. Ruk. II. 58.

Nucené. Bankovky n. obíhající. Kzl. 261.

Nucení k sňatku, Bor. 584., k přijetí
víry. Mus. 1880. 249. Lásky n. nebem se
necení. Dch. Nutnosť z n. 255. — N. k dá-
vení, k stolici, der Drang. N. míti. Us. Rgl.
Cf. Slov. zdrav.

Nucený. N. společenstvo, die Zwangs-

genossenschaft, narovnání, Pr. 1884 19.,

pojišťování, návštěva škol, mletí, kurs, mě-

nidlo, Kzl. 74., 177., 261., prodej. Us. Pdl. —

čím: okolnostmi. Us. Pdl.

Nuckati se. Nuckají se a kuckají (soudí
se marně). Šml. Světz. 1881. 282.

Nucovati ve vnucovati, donucovati atd.

Núčení, n. = naučení. Máte poslušní býti
núčení. Arch. VIII. 434. a j. tam.
Nučice, Nutschitz. Tk. IV. 252., V. 203.,
Blk. Kfsk. 1375., Rk. Sl.

Nučka, y, f. Nálevka n-ky, das Nutscli-
hütchen, der Nutschtrichter. Šp. — N., die
Nocke, jídlo, Rk.