995

zostoma Cuvieri; m. žahavá, cyanea capil-
lata'; m. ušatá, aurelia aurita. Frč. 39. V z
Láčkovci.

Medůvka, y, f. Honigbirn, f. Us. Přer. Kd.
— M-ky, jm. jablek a hrušek. V Zlinsku na
Mor. Brt. Vz Medovka. — M., odrůda šve-
stek příliš sladkých. Mřk.

Medvěd, a, medvídek, dka, m., z med a
jed m. jad; jad je slovesní kořen, skr. ad,
lat. ed — ere; medvěd tedy = med jedoucí,
jako sbnjesti m. sbjasti. Schl., Fk. 6. Cf.
rukojeť = rukověť, na místo b nastoupilo
v za u. Mkl. B. 349. V obec. mluvě:
nedvěd, nedvídek, dka, m. Na Slov. macko.
Ursus, der Bär. M. jeskynní (u. spaeleus), vz
Frč. 390., brtník, (u. arctos, obecný, hnědý),
pyrenejský, norvežský, oboječný (collaris),
černý, vlčatý, ozdobný, americký, sve-
řepý (v Amer., u. ferox), pyskatý v Indii,
malajský, tibetský, mořský (bílý, lední, u.
maritimus), ruský, Jg., syrský, huňatý (kos-
maty). Vz S. N. Těkání medvědů, medvě-
dem se; m-da odraziti; odrážka m-da; m.
se založil; m. mumlá, mručí, bručí, tlapá;
m. se vztýčil n. vzepnul, se snížil; m-da za-
raziti (ihm den Fang geben); m. leze do
brlohu; štvanice, honba, lov na m-dy; m-dy
lapati. Šp. M. chočený, pitomý. D. Mumleme
jako medvědi. Br. Choditi s medvědem; bručí
jako medvěd. Da. Medvěd se k medu zdráhá
(zdráhá-li se kdo k tomu, nač se mu huba
směje). Č., Jg. M-du do ucha nedmi (s moc-
nějším nepohrávej). Jg., Č., Lb. Jakoby m-du
v ucho nadmýchal. Jest trpělivý co medvěd
(popudlivý). Č. Nepotýkej se s medvědem.
Jg., Č., Lb. Spěšný tě co m. za křepelkou.
Č. Sluší mu, co m-du cepy. Jg., Č. Umí
s tím, co m. s cepy. Č., Ros. Hlad naučil
osla (m-da) na housle hráti. Jg. Utíkaje před
vlkem udeřil na m-da. Vz Prodělání. Č. Ne-
prodávej kůži, nežlis m-da zabil. Č. Prve
(dříve) kůži prodává, nežli m-da dostal (zabil).
Jg., Lb. (Dřív utrácí, než vydělal. Vz Mar-
notratný). Cf. Není zisk na medvědí kůži píti
(nejistou nadějí se kojiti). Č. Z lesa honí m.
a z domu macecha. Šp. Když na Hromnice
mráz jest, tuf m. bourá boudu, a když jest
obleva neb pošmurno, prý ji staví. Šp. M.
nevázaný netancuje; Jdeš-li na m-da, hotov
lůžko (budeš raněn). Pk. Kýva sa ako starý
m. Mt. S. Medvěda někomu na nos pověsiti,
einen Bären Jemanden auf die Nase binden,
špatně. Němec mluví chybně, einen Bären'
m. eine Bare = Last aufbinden. Frase ne-
mecká značí jen = obelhati, ošáliti koho.
Dle toho vybeřme si z pořekadel příhodné
některé: Dal se motovidlem postřeliti. Uvě-
řil, že živé klobásy po světě lítají. Uvěřil,
že žábě rostou chlupy atd. Vz Nos. — Pk.
(Km. I. 163). — M. = člověk nevrlý, brou-
kavý, ein Brummer. To je pravý m. Jg. —
M. velký, malý [medvědice, ursa major (vůz),
ursa minor; souhvězdí]. Nz. Vz S. N. — M.,
pokrm z mléka a mouky. Po otelení (krávy),
po obahnění (ovce, kozy) vezme se mlezivo,
smíchá se s moukou a peče se. Měli sme
dnes m-da. Us. v Kr. Hradci. Hrš.

Medvědář, e, m. Bärentreiber, -führer,
m. Kron. mosk.

Medvědek, dka m. = medvídek. — M.,
obilný červ. Getreidewurm, m. Zlob.

Mědvěděnec, nce, m. = medvídě. Na Slov.

Medvěděnka, y, f., arctosis. Rostl.

Medvědí, Bären-. M. kůže, netrpělivosť,
pazour n. pařát, D, maso (medvědina), tlapa,
důl, jáma, tlučka. Šp. Na medvědí kůži pije
(a medvěd ještě v lese), které ještě nemá.
Jg. Není zisk na m. kůži píti. (Nejistou na-
dějí se kojiti. Vz Šetrnosť). Č., Lb. Sádlem
m-dím namazaný. Vz Nevrlý. Lb. Na m. kůži
ležeti (lenošiti). V. Chceš se mnou medvědího
hráti (mstíti se). Ros., Č. — M. pazneht,
bylina (bolševník obecný, heracleum sphon-
dylium, Bärentatze, Byl. ); m. ouško (auri-
cula, primula, Aurikel); m. česnek, allium
ursinum, Bärenknoblauch, m. Jg.

Medvědice, e, f., samice medvědí, die
Bärin. V. — M. zhvězdění, vz Medvěd. —
M., rostlina. M. obecná, arbutus uva ursi,
Bärentraube, f., Kk. 194., arctostaphylus; lé-
kařská m. či tolokněnka, a. officinalis. FB.
67. — M. houba. Jg.

Medvědina, y, f. Bärenhaut, f., Zlob., Bären-
fleisch, n. Rozk. — M-ny, ostružiny. Rozk.

Medvědinka, y, f., arbutus uva ursi, vz
Medvědice.

Mědvědka, y, f., mus aspalax. Ssav.

Medvědoš, e, m., arctocephalus, mořský
medvěd, Seebär, m. Ssav.

Medvědovitý, vz Ssavci.

Medvězí, ves v Kouřimsku. Tk. I. 407.
— M = medvědí.

Medvězina, y, f., medvědí maso, Bären-
fleisch, f. Jg.

Medvíďátko, medvěďátko, a, n. = med-
vídě. V.

Medvídě, ěte, n., mladý medvěd.

Medyana, y, f. = žíla. A tu všed i káza
sobě obě medyaně zatieti, dokavad od něho
krev teče, až tu omdlev umřel (Seneca). Pass.
E. 39.

Medynek, nku, m., holcus. M. měkký,
h. mollis; vlnatý, h. lanatus. FB. 9.

Meeting (ang., míting), tábor (veřejné
shromáždění lidu), Versammlung, f. Rk.

Mefisto, a, m., mefistofeles, mefistofel,
zlý duch, čert. Mephisto, Mephistopheles. Kk.
Vz S. N.

Mefitický, dusivý, Rk., mephitisch, stin
kend, verpestend.

Megakl-es, ea (a), m., Atheňan. Vz S. N.

Megalofototypie, e, f., z řec., umění
obrazy fotografické zvětšovati.

Megalony-x, cha, m., lenochod. Vz Frč.
284.

Megalopol-is, e, f., mě. v Arkadii. Vz S. N.

Megalop-s, a, m., krab na 2. stupni roz-
voje. Frč. 109.

Megalosaur-us, a, m., velještěr. Vz Frč.
333.

Megara, pl., n., gt. Megar, dat. Megarům
atd. dle, Slovo' v pl., nebo: Megara, y, f.
dle, Ryba', mě. v Peloponnesu. — Megara,
y, f., také manželka Herakleova. — Megařan,
a, m. — Megarský. M. škola, Vz S. N.

Megaskop, u, m., z řec., drobnohled
o velikém zřecím poli. S. N.

Megatheri-um, a, n., starověký, obrovský
ssavec. S. N.