250

Obsvítiti, svěť, il, cen, ení, obsvěcovati,
umscheinen, umleuchten. Jg.

Obsychati, vz Oschnouti.

Obsýlací list, der Beschickungsbrief. Vš.
383., Gl.

Obsýlati, vz Obeslati.
Obsýlka, vz Obsílka. Vz Rb. str. 269.
Obsypání, n., die Umstreuung.

Obsypaný, umgestreut. — čím: starostmi.
Kom.

Obsypati, obsypám a obsypu, al, án, ání:
obsýpati, obsypávati = vůkol sypati, um-
streuen; naplniti, überhäufen. Jg. — co,
koho čím: strom zemí; někoho bohactvím,
pochvalou, dobrodiními, požehnáním, radost-
mi, I)., potleskem, Šm., kvítím, Puch., zprá-
vami, Dch., poctami, Pal. III. 1. 18., starostmi.
Kom. Hvězdičkami nebe se obsypalo. Hdk.
C. 18.

Obšacení, n., die Bekleidung, Us.

Obšarpaná ako lipa v jaseň. Mt. S.

Obšarpati, otrhati, ringsherum abreissen.
Na Ostrav. Tč.

Obšata, y, f., obšacení. Na mor. Zlínsku.
Brt.

Obšatiti, il, cen, ení, bekleiden. — koho.

US.

Obšírně, vz Obšírný.

Obšírnosť, i, f., Weitläufigkeit, Breite, f.
O. města, zahrady. Jg. — v čem: v řeči,
Umständlichkeit, Weitschweifigkeit, Ausführ-
lichkeit, f. D.

Obšírný, široký, prostranný, obdloužný,
breit. O. sukně, V., otok, Sal.; reč, Ros.,
předmluva (dlouhá). Proch., zpráva, Kram.,
mluvení (okliky), V., člověk (který v řeči
a jednání jakous vážnosť sobě přiosobuje).
Us. Turn. Bylo by příliš o. Us. — v čem:
v řeči, weitläufig, ausführlich, weitschweifig.
Us. — Obšírně psáti, D., mluviti, vykládati,
V., někoho napomínati, Flav., na něco od-
povídati. Kram. — Jg.

Obšiti, obšiji, il, it, íti ; obšívati, benähen,
umnähen, eine Naht überschlingen. — co
čím : šátek hedvábím, Ros., sukni krajkami.
Us. -- Jg.

Obšiti, n., das Umnähen. Jg.

Obšitník, a, m., z něm. Abschied, pro-
puštěnec. Na Slov.

Obšitý, umgenäht, benäht, umnäht, ver-
brämt. Jg.

Obšivací stroj, die Umnähmaschine. Prm.

Obšívka, y, f., Besatz, m. Rukavice s chlu-
patou o-kou. Jg.

Obšívkář, e, m., der Flicker. Na Slov.
Koll.

Obškrobati, oškrabati,abkratzen, abschup-
pen. Ve Slez. Tč.

Obštětí, n., perichaetium, die Borsten-
hülle, v rostl. Kk. 88.

Obštich, u, m., odměr, obštichovat, od-
měřiti, Us. u zedníků, šp. z něm. Abstich,
abstechen. Kmp.

Obštikati = ohrýzti, benagen. Kozlík
proutí obštiká. Aesop.

Obšustnouti, co: hanbu (hanbu z něčeho
míti). Us. na Mor. Brt.

Obtáčení, n. Der Umlauf, die Umdrehung,
Umwälzung. Jg. Slunce obtáčením svým dny
obmezuje. Kom.

Obtáčeti, 3. os. pl. -čejí, el, en, ení; obtočiti,
il, en, ení; obtáčívati, obtočovati, umwälzen,
umdrehen, umwickeln; umgeben, umzingelm
Jg. — co, koho: kolo. Us. Zahrady jej obto-
čují (obkličují). Gníd. — co jak. Člověka
do kola obtáčeti (obraceti). Jg. — co, se
kam. Slunce obtáčí se k západu. Kom. —
co, se okolo čeho. Niť okolo prstu. Us.
Mohlby se okolo prstu obtočiti. D. — co
čím: les sítí, D., prst nití, Us., vlasy tka-
nicemi. Kom. — co o co: o prst. Šm. —
se od čeho ( = čím). Lodie obtočují se od
malého vesla. ZN.

Obtáčka, y, f., die Nestel, Hauptbinde,
das Haarband. Jg. Obtáčkami vlasy obtáčejí
a ozdobují. Kom. O. slaměná do bot. Us.
Dch.

Obtáčný běh, Spirallauf, m. Dch.

Obtah, u, obtažek, žku, m., obťažení,
Abzug, m. O. archu v tiskárně. Plk.

Obtáhnouti, hnul, ut, utí; obtahu (zastr.),
táhl, žen, žení; obtahovati = vůkol táhnouti,
obehnati, umziehen ; obklíčiti, oblehnouti,
umgeben, umfangen; objeti, umziehen; po-
táhnouti, něčím obložiti, überziehen ; vytis-
knouti, abziehen. Jg. — koho = ošiditi,
betrügen. Us. Také na mor. Zlínsku. Brt.
O. ženu, ženskou = tělesně s ní obcovati,
fleischlich gebrauchen. Obtáhl ji. Us. — co
čím : les tenety, V., sítí, D., nepřítele voj-
skem, Us.; město ležením. Ros., příkopem,
V., stůl koží, Ros., kůže nožem (obtahovati,
vz Koželuh). Us. — co s čím. Město s celým
vojskem o. (objeti). Ros. — se. Vytlačený
arch se obtahuje (na jiný arch barvu pouští).
D. — co kde. Arch v tiskárně obtáhnouti
(otisknouti, učiniti otisk kartáčem, abziehen.
Dch.). D. Břitvu na brousku o. Us. Dch.

Obtahovací, Abzieh-. O. kosa u jircháře,
Jg., řemen, Rk., kámen, želízko. Techn.

Obtahovačka, y, f., u ševců, das Schab-
holz. Šp.

Obtahovadlo, a, n., das Abziehmittel. Rk.

Obtahovák, u, m., der Streichriemen. Rk.

Obtahovati, vz Obtáhnouti.

Obtaz, u, m., die Umfrage. Rk.

Obtazovati se (vorläufig befragen). Sm.
Vz Tázati se.

Obtažek, žku, m., vz Obtah.

Obťažení, šatem = okrytí. Jg. Das Um-
ziehen, der Umzug.

Obtaženosť, i, f., das Umgezogensein. Jg.

Obťažený, obražen, a, o; obklíčený, oble-
žený, obložený, umzogen. — čím. Nebe
oblaky obťažené. Ros. Ležení ze všech stran
vozy oné. V. — D. — O. hodiny (spravené),
nůž (nabroušený). Techn.

Obtéci, vz Obtékati.

Obtečený, -čen, a, o, umflossen, obteklý,

Jg.

Obtékati, obtýkati, obtěkati; obtéci,

obteku, tekl, čení; obtékávati, obtěkávati,

umfliessen, umströmen. — co. Moře obtéká

celý svět. Ros. — co jak. Potok s velikou

prudkostí pole obtéká.

Obteklý, umflossen. O. voda. Jg. — čím.
Zámek vodou obteklý. Ros.

Obtemniti, il, ěn, ení, verdunkeln. Člověk,
jehož obtemněno jest oko (zacpáno, obduratus).
BO. — se (čím). Obtemni sě slunce a opona