Předchozí (562)  Strana:563  Další (564) |
|
|||
563
|
|||
|
|||
Pitvati, pitvávati, vz Pitva. P. = ku-
chati rybu, ptáka, zvěř, kachnu, ausnehmen, ausweiden. Kom. J. 436., Sych. — P. v medic. = rozbírati těla, secciren, anatomiren. Při pitvání mrtvého těla našli atd. Tys. — se s něčím = piplati se, sich womit abgeben. D. - Jg. Pitvec, evce, m., lépe: pitvač. Jg.
Pitvor, u, m., na Mor. (Kd.) a na Slov.
= síň, předsíň, Vorhaus, n. — Pitvora, y, f.. karrikatura, die Karrikatur. — Pitvo- řice, e, f. = pitvora. Mus. — Pitvořilý, potvořilý, verstellt. P. tvář. MM. Pitvořiti, il, en, ení; zpitvořiti, m.: po-
tvořiti, vz o (se střídá s i). Vz Bž. 52. — P. = potvořiti, učiniti, bilden, machen, schaf- fen. — co, koho. Když mne řezbář pitvo- řil. MM. — co komu v čem. Přehrozná v mysli pitvoří mu zdání. MM. — se = po- tvořiti se, upýpati se, zdráhati se, sich zieren, koketiren, Grimassen machen. Jen se nepitvoř a jez. Us. v Krkonš. — se s kým = mazati, zärtlich thun. P. se s dětmi. Us. Pitvořivosť, i, f. Verzwackungssucht.
Affektirtheit, f. Dch. Pitvorný = potvorný, na Mor. — P.,
Vorhaus-. Pitý, pit, a, o, getrunken. Kořen v te-
plém víně pitý. Byl. Piú, it., více, ku př. piú allegro, více ve-
sele, veseleji; piú stretto, má-li od počátku až ku konci rychlosti přibývati. Hd. Pivák, a, m., čespivo, duspivo, Biertrinker,
m. D. Pivař, e, m. — pivák. Pč. 46.
Pívati, vz Píti.
Pivce, e, m., pivec, piták, der Trinker.
— P., e, n., pivo tenké (špatné), ein dünnes, leichtes Bier. Hus. I. 428. Pivec, vce, m., pivák, pitel piva. Us.
Pivín, a, m., ves u Prostějova. PL.
Pivina, y, f., čuch, chuť po pivě, Bier-
geschmack, m. Us. — P., kráva pivné barvy. Us. na Drahansku. Hý. Pivisko, pivsko, a, n., das Bier. Na Mor.
Hý. Pivka, vz Pifka. — P.,podnapilosť, Rausch,
m. Us. Dch. Má pivku. Vz Opilec. Lb. Pivkovice, dle Budějovice, ves u Vodňan.
PL. Pivné, ého, n., Biergeld, n. Dch.
Pivní, Bier-. P. berně, daň, groš, krejcar,
písař, posudné, povozné, přirážka, účetník, úřad, užitek, Šp., tlakostroj, Bierluftdruck- apparat, Dch., vážka, Biermesser, m., -wage, f. Suk. P. polévka, Us., sud, ocet, sklep. Jg. P. mol (piják). D. Vz Pivný. Pivnice, e, f., pivný sklep, Bierkeller, m.
BO., Jg., KB. — P. (zastr.), sklep vinný n. jakýkoliv. Weinkeller, Keller. D. Us. u Ораѵ. Klš., Tč., Pč. 32. U Opavy znamená p. sklep vůbec, kdežto sklep tam znamená místo skle- pité (komoru), tudíž též kupecký krám. Pk. Též na Slov. Fa. Cf. Loch. Tajnice n. piv- nice jsou, v nichžto rozličná pití chovají. Výkl. pís. Šal. — P., Halle, Bierhalle. Suk. Pivničník, a, m., pijan piva, Bierbruder,
m. A těch let což prve Táboři a Pikharti, již nyní p-ci slouli a jamníci. Bls. 105. Vz Pivník. |
Pivník, u, m., stolek, na němž nalévají
pivo, Schenktisch, m. Us. — P., rostlina, berberis, trní bílé, vlaská kalina. D. — P., a, m., převzdívka českým bratrům, že pro- následováni jsouce v odlehlých pivnicích se scházívali. Gl. 231. Vz Pivničník. Pivný, co z piva n. na pivo jest. Bier-.
Hlava bez rozumu pivný kotel. Č. M. 201. P. krčma, sklenice, V., polévka (pivní), Us., hrnec. St. skl. — P., k pivu se vztahující, Bier-. Pivný molek nerád pije piva, než jí je. Jg. P. berně, die Steuer für das Bier- brauen. Vz S. N. Dával berni varnú neb pivnú. Mus. 1845. 367. Vz Pivní. Pivo, pivko, pivečko, pivičko, pivíč-
ko, a, n. — P., nápoj vůbec, das Getränk. Od pi (pi-ji). — P., nápoj z obilí, chmele a vody, lat. cerevisia, něm. Bier, n. V již. Čech. pívo n. pjivo. Kts. P. jest kvašením zlíhovatělý a chmelovaný odvar sladu, na- sycený kyselinou uhličitou kvašením utvo- řenou. Šfk. Vz o přípravě piva v Šfk. 680., Kk. 113., S. N., Pivovar. P. se teprve tak jmenuje, když chmelnička do něho přišla. Us. Do piva se dává ječmen n. pšenice (řid- čeji oves, kukurice, pohanka, rýže) a chmel; místo chmele dává se: hořký jetel, země- žluč, peluňka, řebíček, kvasia, vlčí lýko, rojovník. Vz S. N. P. obsahuje v sobě líh, kyselinu uhličitou, kyselinu tříslovou (hořké látky), částku dextrinu a cukru, malé množ- ství sloučenin proteinových, olejů prchavých, solí amoniakových, pak neústrojné částky z obilí a chmele pošlé, i stopy olejů mast- ných a kyseliny mléčné. S. N. P. ječné, ovesné, pšeničné n. bílé, hořké (horanda, hořčák), Ros., bledé, barevné ; přední, mladé, staré; kořenné, březnové (březňák), pope- něžní (venkovské, Land-), omankové, bavor- ské, pálené n. víno žžené; náyslé, na mále, teplé, studené, Jg., zašťávlé (které počíná kysati), samec (dobré), povárné (nekysané), chlebné n. chlebnaté (dobré), pěnivé, vystálé n. vyleželé, špatné n. doškové, těžké a silné, lehké a slabé (bez chleba, niedergrädiges, geringes, substanzannes Bier), ploskové, Flaschenbier, n., jako křen, Dch., brynda (špatné), převrhlé, zralé, pečené n. měkké (které se pro domácí potřebu doma v hrn- cích vaří), od ledu, láhevní n. v láhvích, Šp., tmavohnědé, podkvasník, nadkvasník, ležák, Š. a Ž., na zpodní (Untergähr, unter- gähriges B.) n. vrchní kvasnice (Obergähr, obergähriges B.), vrchní pivo, Oberzeug, Oberzeugbier, n., na kvasnicích, B. am Lager, Geläger, n., Suk, medové, Lš., vyležené lépe: vyleželé, Jv., plzeňské, litoměřické, švechatské, pražské, Us., české, lepkavé (silné, chlebné), pappiges, vollmundiges B., mizerné (břečka), Jauche, nejasné, staubiges B., obyčejné, Schankb., odražené, überschla- genes B., pěnivé, Schaumb., schäumendes, moussirendes B., pilé, süffiges B. (říká se o něm: Když vypije člověk jednu, dostane na druhou žízeň), plné (chlebné), substan- ziöses B., pokažené, natvrdlé, krankes B., posvícenské, Kirmesb., pravé (bez přísad), Naturb., sladké (mládinka, předek), Lauterb., vařené z obilí, bez sladu, Kleien- o. Schaarb., slabé (lehké, chudé), mageres B., Suk, na |
||
|
|||
Předchozí (562)  Strana:563  Další (564) |