sb157-05 0..8296

752

jaké neobyčejné poselstvie s pohruožkami
na nás přišlo jest a vneseno. Arch. III. 306.

— co kam s kým. Stánek svědectví vnesli
otcové naši s Josuem do državy pohanů.
Sš. Sk. 86. (Hý. ). — co kudy. Neroďte
břemen nositi v neděli, aniž vnoste skrzě
brány jeruzalemské. Hus I. 114. — koho
čím: chválou. Tkad.

Vněšník, a, m. = člověk vně čeho jsoucí,
der Auswärtige. Církev boží více rostla a
u v-ků (jinověrců) vážnosti nabývala. Sš.
Sk. 59. (Hý. ).

Vněšnosť, i, f., die Aeusserlichkeit, Aus-
senseite. Na mnoze ve v-stech zákona za-
tonuli. Sš. J. 27. (Hý. ).

Vněšný, rus. = zevnitřní, der äussere.
V. srovnalosť úsudkův. Marek. V. kalich
hlaváčův. Rst. 515. V. náměty. Sš. Mt. 12.
V. úcta. Sš.

Vnetěše, pl. Mates ze Vnetěš. Arch. IV.
344.

Vnětí, n., einzelne Empfindung, percep-
tio. Nz.

Vněústí, n. = otvor vněšné blány va-
ječné, jestli vejce dvojnásobnou blanou opa-
třeno, exostoma, der äussere Eimund. Rst.
515.

Vněveč, v něveč = v něco. Zdaliby ty
věcí tak zašlé vněveč lepšieho byly ještě
uvedeny. Arch. II. 33.

Vněvoliti, il, en, ení = s nevolí vyhnati.

— koho kam. A ledva mne ta moja ma-
cička v-la ven (alias: vyhnala kyjem). Sš.
P. 208. Ledva mne ta moje matička vně-
volila v len (= proti mé vůli přijměla, při-
nutila, abych plela len). Sš. P. 208.

Vněvýtrusí, n., exosporium. Vz S. N.

V nic, in Nichts. V nic obrátiti, annu-
liren. D.

Vniče, zastr. = vnikla. Kat. 937. — V.,
pl., Wnitsch, dvůr a myslivna u Křivoklátu.
PL.

Vnide, zastr. = vejde. Kat. 682., 3409.

Vnidu, zastr. = vejdu. Vz Vejíti.

Vnik, u, m. = vniknutí, der Einbruch.
Jg. V. vody. Dch. — V. = úzký průchod;
tenká sítka na ptáky, ein Vogelnetz. L.

Vnikání, n., das Eindringen, die Ende-
mose. Šp Matornější v. v podstatu nauky.
Sš. II. 10.

Vnikavec, vce, m., oxiporus, hmyz. Krok.
II. 251.

Vnikavosť, i, f., die Eindringlichkeit.
Dch.

Vnikavý, eindringlich, einsehneidend.
Dch.

Vniklý, eingedrungen, eingebrochen. V-lé
vody. Dch. — kam (odkud). Voda ze
stok do sklepů vniklá. Us. V lůno jedno-
tlivých rodin vniklý zásadní spor mezi trů-
nem a oltářem; Zapotřebí bylo vypuzení
Bavorů do země vniklých. Ddk. V. 201.,
283. (Tč. ).

Vniknouti, knul a kl, utí; vnikovati, vni-
kati; vnikávati = do vnitř se dostati, sich
eindrängen, eindringen; vpadnouti, dostati
se, přijíti, fallen, ein-, hinein-, verfallen,
gerathen. — kam (s kým z čeho). Do
těch zemí vnikl. V. do čeho. Br. S vojskem
do města v. Us. S vozy do lesa vniknouti.

Us. Z protivenství někdy člověk i v zou-
falství upadne a vnikne. Tkad. V. v něco.
Tkad., Leg. Vniknouti v boj. Troj. Pakli
věci vniknou v mysl. Jel. Poláci měli v.
do severní Moravy. Ddk. V. 296. V. v něčí
srdce, v ducha činohry. Dch. V ducha úlohy
své (role) v. Nz. Epištolu a evangelium čti
každý srozumitelně a hleď v. v jich smysl.
Ddk. IV. 287. Ve známosť v. Kos. Ol. I. 72.
j Smrť v celé člověčenstvo vnikla; Tím více
vniknouti může v tajemství boží; Odtud
ony smutky vnikly v tok můj prudký. Sš.
I. 63., II. 196., Bs. 18. (Hý. ). V takovúto
jsme smlúvu vnikli a vstúpili; A ten, ktož
ot nich to zbožie přijme, ten má také v ta
ve všecka práva svrchu psaná v. Arch. I.
199., IV. 374. (šd. ). V. v slib. Št. N. 37.
Byli-li skutečně vnikli lichoapoštolé mezi
Galaty. Sš. II. 4. (Hý. ). V. ku předu. Dch.
Neb když jsú s vozy do lesa vnikli, tu se
vozové zaměstnali, že každý chtěl jeden
před druhým býti. Let. 82. Jenom náhlá
noc zabránila, že zároveň s nepřítelem ne-
vnikl do města. Ddk. III. 235. — kam jak.
Tím Pavel vniká v počátky veškerého dě-
jinstva podlé dvojího směru jeho; Avšak
poněvadž skrze křest pohané se židy v jed-
notu vnikli; Řeč ta hluboko vnikla v utrobu
posluchačů tu přítomných. Sš. I. 61., II. 45.,
Sk. 29. Mocí tohoto listu vnikáme i vstu-
pujeme... Arch. III. 241. Noví apoštolé
(humanismu) sami ještě velmi povrchně
v opravdovou humanitu vniklí. Mus. 1880.
477. — odkud kam Jindřich měl sobě na
řízeno, s jižní strany v. nepřátelsky do této
polské provincie. Ddk. II. 84. — kam s kým
kdy. Úmluvy, ve kteréžto Bůh vnikal za
stara s lidem israelským. Sš. II. 98. — kam
kudy. Sníh vnikne přes tu nejmenší špárku
do jizby. Na Ostrav. Tč. Kdež jsem jinoch
vnikal drahou těsnou v člověčenstva doby
starobylé. Sš. Bs 189. (Hý. ). Příkopem a
branou do hradu v.

Vniknutí, n., der Einbruch. V. vody do
sklepu. Us. Dch.

Vnímání, n.. die Perception. Auffassung.
Dk. P. 8., 71. Vz Vnímati. V. uhlíku. Vz
Schd. 11. 223.

Vnímatel, vnímatel, e, m., der Percipient,
Empfänger, Auffasser. — V., přijímatel,
recepteur, die Kraftmaschine, Umtriebs-
maschine. Nz.

Vnímatelka, vnimatelka, y, f., die Empfän-
gerin, Auffasserin. Č. Jez. 181.

Vnímatelnosť, vnimatelnosť, i, f, die
Perceptionsfähigkeit. Bůh v schopnosti a
v-sti k spáse klamati se nemůže.

Vnímatelný, vnimatelný, apprehensibel.
Rk.

Vnímati, vnímávati, vníti (vejmu) = do
vnitř hráti, in sich fassen, pereipiren, auf-
fassen, aufnehmen (einen Eindruck), begrei-
fen, hineinnehmen. — co: sladké zvuky.
Č. — co čím: zrakem. — co kam. V ma-
terskou svou utrobu vnímáš všechnu žalobu.
Sš. Bs. 2. — se proti komu = zpouzeti
se. St. skl.

Vnímavosť, i, f. = schopnosť ku vnímání,
die Empfänglichkeit, Receptivität, Fassungs-
fähigkeit. Šf., Nz., Pal. V. smyslů. Mus.