912

Madagaskar, u, m., největší africký
ostrov. Vz Stč. Zem. 772., Rk. Sl., S. N.,
Krč. G. 257.

Madagaskarský. M. jazyky. Vz Šrc
410.

Madaj, e, m., os. jm. Šd.
Mädák, a, m. = medák. Slov. Rr. Sb.,
Loos.

Meďal, vz Sl. les., Slb. 644., Rstp. 218.,
Kram. Slov., Rosc. 155., Mllr. 9.

Maďalka, y, f. = ovoce maďalu. Rstp.
219.

Maďalokvětý. M rostliny. Rosc. 154.

Maďalovina, y, f., das Aeskulin. Rst.
48., 439.

Maďalovitý. M. rostliny, aeaculeae: ma-
ďal, pavia. Vz Rstp. 219., Slb. 644.

Maďalový. M. drvopleň, der Rosskasta-
íiienspinner, chroust, melolontha hippocasta-
nei, der Rosskastanienlaubkäfer, kůra, Ross
kastanienrinde. Šp.

Maďar. Vlasť Maďarů byla pod horami
aralskými asi v okolí měst Ufy a Jekaterin-
burku a usadili se v nynějším Uhersku
r. 888. Vz Pal. Rdh. II. 65.-67. Nejprve
třeba býti M-rem a potom teprv člověkem.
Pal. Rdh. III. 15. Cf. Kaše (dod.), Rk. Sl.

Maďara, y, f. = tanec na mor. Zlinsku
Brt. Vz Mtc. 1879. 20.

Maďarče, ete, n. = maďarské dítě. Us.

Maďarčina, y, f., die magyarische Sprache.
Něch nás učia mnu mondokovať ústy : predsa
budě naše srdce len slovensky hústi. Pokr.
Pot. I. 229.

Maďarenec, nce, m. = pomaďařený. Slov.
Hrbň. Jsk.

Maďařík, a, m. = Maďar. Hdk.

Maďarisace, e, f, die Magyarisirung. Us.
Tč.

Maďarisovati, magyarisiren. Us. Tč.

Maďařiti = maďarisovati. — se kde.
V B. Bystřici maďaří se mládež ve školách
šmahem. Pokr. Pot. II. 205.

Maďarka, y, f., die Magyarin. Kde M.,
tam hněv. Koll. Zp. I. 63.

Maďaromanie, e, f. = chuť státi se Ma-
ďarem. Kyt. 1876. 27., Pal. Rdh. 1. 41.

Maďaron, a, m. = zarytý Maďar. Po-
maďaření lidé bývají největšími m-ny. Us.
Tč.

Maďaronský. M. přepjatosť. Us. Tč.

Maďarošílenec, nce, m., ein Magyaro-
man. Šm.

Maďarošílenství, n. Koll. III. 278.

Maďarovati = tancuje nohami rychle
přebírati. Laš. Tč.

Maďarský, magyarisch. M. jazyk (ma-
ďarčina). Us.

Maďarština, y, í. = maďarčina. Us.

Maděr, a, m., vz Maďar.

Maděra, y, í. = uherský tanec. Strejček
Nimra koupil Šimla za půl páta krejcaru,
přišel domů, popad ženu, tancoval s ní
m-ru. Us. Rgl. — M. Na m-ru opilý (velmi);
Na m-ru se to rozbilo (do čista, na samé
kousky). Us. — M. - drobný peníz. Pohoním
ze 1400 zl. v tomto knížectví (opavském)
obecně berných kromě maděr a drobných
haléři. 1541. Sd. kn. op. — M. = směšný,
kratochvilný případ. To vám byla tn. Ve

vých. Čech. Všk. — M., y, m. = duševní
ohmezenec. Zkr. — M., os. jm.

Maděrán, u, m. = majorán, marjánka.
Slov. Sl. ps. 17.

Maděránek, nku, m. = majoránek, mar-
jánka. Vz Majorán. Mt. S. I. 28. Byla sem
vesela, jak bych nebyla, dy sem sobě Na-
sela maděranečke do zahradečke; Vedle
našich u sósedó je syneček, on mě bude
chtět, on mně bude v zahradečce m. plet.
Sš. P. 629., 630.

Maděrčina, y, f., vz Maďar.

Maderek, rku, m., maderka, y, f. — vi-
ničný prut, Ableger. Rr. Sb.

Maderka, y, f., vz Maderek.

Maděrka, y, f. vz Maďar. - M., Ma-
dierka, hosp. u Vodňan.

Maděrský, vz Maďar.

Madiera, y, f. M. Ant., nar. v Ml. Bo-
leslavi 1831., okres. škol. dozorce. Vz Tf.
H. 1. 2. vd. 179., 181., Bačk. Př. 173., Rk.
SK, S. N.

Madiště, e, n. = mediště. Slov. Loos.

Mädit = mediti. Slov. Bern.

Mädkan, u, m., mellithsaures Salz. Ssk.

Madla, y, í. = Madlena.

Madlina. Sv. Madlenka sebere latečky
do břemenka (látky na mléko, krajače). Slez.
Šd.

Mädliť, einen weichen Gegenstand mit
Fingern reiben. Slov. Ssk.

Madlo, die Pausche. KP. I. 449. M. =
lať připevněná po jedné n. po obou stra-
nách schodů ku přidržování-se. U Hořic.
Hk.

Madlot, u, m. = bramborová kaše bez
mléka. Us. v Křivoklát. Lg., Jos. Wagner,
Čce. Tkč.

Madluška, y, f. = Madlenka.

Mädník, u, m., das Honiggefäss. Slov.
Loos.

Madokýš, e, f., die Honigsäure. Slov.
Ev. Šk. III. 163.

Madonka, y, f. = památní peníz s obra-
zem madony. Vz Amulet.

Mädovanka, y, f. Nie pre Janka tá skle-
ňanka, dobrá jemu m. Sl. spv. VI. 226.

Mädovčík, a, m., der Methschenker. Slov.
Ssk. — M., os. jm. Sl. let. V. 322.

Mädovec, vce, m., der Meth. Slov. Ssk.

Mädoviti = medem mazati. Opekance m.
Orl. II. 329.

Mädovka,y,f. = medovka. Slov. Rr. MBš.

Mädovníček, čku, m. = perník. Vz
Mädovník. Slov.

Mädovník, a, m. = medovník, perník.
Orl. XI. 209., Bl. Ps. 29., Koll. Zp. I. 135.

Mädovníkar, a, m. — pernikář. Slov.
Ssk.

Madragony, pl., m. = šišky, knedlíky.
Val. Vck.

Madrca, e, f. = malá ženská. U Kelče.
Brt. D. 229.

Madreporový mramor. S. N. V. 21.

Madrigal. Cf. Vor. P. 114., Koleda (olorn.
čas.). 1878. č. 8., Jg. Slnosť. 111., Rk. Sl.

Mádrisko, a, n., Mutterkrampf, m. Slov.
Ssk.

Madrmačka, y, f. = rojovník, rostl. Na
jihových. Mor. Brt. L. N. II. 140.