213

Pechovec, vce, m., os. jm. Arch. I. 165.

Pěchovec, vce, m. = krtičník hlíznatý,
scrophularia nodosa, die Braunwurz. Vz
Rstp. 1139.

Pěchovka, y, f., der Stössel. Rk.

Pěchúr, vz Pěchour. Koll. Zp. I. 36.

Pěchý. Mkl. Etym. 245.

Pejan, u, m. = paean. Slov. Hrbň.

Pejditi se s kým = zlobiti se. Vrů.
U Čeova, u Hump. Svátek.

Pejek, jka, m , braunes Pferd. Slov.
Bern. Vz Pejko.

Pejch, u, m. = skládka. Plátna na bě-
lisku (bělidle) dávají se do pejchu, kdež
se i prádlo pejchuje U Potštýna. Ibl.

Pejcha, vz Pýcha.

Pejchati = říhati. Kyselina mu pejchá
z krku. Mor. Knrz.

Pejchovati, vz Pejch.

Pejchovna též nádoba na vodu (vysoká
s krátkými nohami) n. ve které se pejchuje.
Na mor. Slov. Džl.

Pejkavý, braun. Slov. Loos.

Pejko, a, m. = načervenastý kôň, hnědý,
braunes Pferd. Slov. Loos., Hdž. Šlb. 28.,
Phľd IV. 403. Vz Pejek.

Pejkový, braun. Slov. Bern.

Pejma, y, f. = ? P. na zlate se nerodí,
ona vojvodí svätým citom. Sldk. 612. (147.,
561 ).

Pejpnutí, n. P. z dýmky (bafnuti). Rais.
26.

Pejračka, y, f. = žena kupující peří.
Na Plasku. BPr.

Pejřavka, y, f., vz Pýřavka. Sá.

Pejručí = větve jehličnatých stromů.
Lámati p. — P. = takový stromek sám.
U N. Kdyně. Rgl Cf. Perucí.

Pejs, vz Vukle, Mus. IV. 85.

Pejskovati se = peskovati se. U Úboče.
Rgl

Pejsky, pl., m. = hledík, antirrhinum
majus L Loun. Kš.

Pejškov, a, m., Peischkow, ves u Tiš-
nova.

Pejt Jan Hostounský, děkan 1612. Jg.
H. 1. 608., Jir. Ruk. II. 94., 391.

Pejtlíř, e, m. = sedlář, der Sattler P.,
měšečník. Orth. Nástin děj. Jindř. Hrad. I.
71. — P, a, m., os. jm Blk. Kfsk. 1382.

Pěka, y, f, os. jm. Pal Rdh. I. 124.

Pekáč: babůvka, kachlenka, husník, bá-
lešník Mor. Brt. P. zakulacený, Hranatý.
Us. Pdl. — P. = zaječí loze. Střelili zajíce
v pekáči jest hanba. Us. Hk. — P. = strup.
U Hermaně. Olv. — P. = rybník u Klatov.
BPr.

Pekaňa = tvář, huba, das Gesicht Ty
děláš škaredu p-ňu. Val. Vck. Cf. Pekáč.

Pekar, u, pekárek, rku, m. = pekáč, pe-
káček. U Zborovic na Mor. Šd.

Pekař. Cf. Er. P. 401. V VM. nepravá
globsa. Cf. Vlšk. 91 , 210., 271., 278. Kde
lehne sládek, nelehne p.; Kde je sládek,
nemusí býť p (piják o pečivo nestojí) U N.
Bydž. Kšť. Korouhev pekařů. Vz Výb. II.
338. — Dětské říkadlo: Pekař peče húsky,
uščipuje kúsky, pekařka mu pomáhá, ušči-
pujú obá dvá. Mor. Brt. D. 123, Km. 1886.
629. — P., os. jm. Mus. 1880. 229.

Pekarčík, a, m. = učeň n. pomocník
pekařský. Brt. D, Pk — P. = pekar. Rk.
Sl.

Pekarec, rce. m. = najmenšie pečivo
chlebovej formy (za 2 kr.). Slov. Zatur.

Pekarčok, čku, m. = pekařská pec na
chléb. Laš. Tč.

Pekárek, rka, m., os jm. Arch. VIII.
111., 153., Sdl. Hr. IV. 373. — P. = mlýn
u Zbraslavě. — P., vz Pekar (dod.).

Pekáren, rně, f. = pekárna. Rk

Pekařiti, il, ení = pekařství provozovati,
pekařem býti, Bäcker sein. Us. Šd., Tč. —
V sobotu před posvícením přicházejí k zá-
možným rolníkům přespolní ženské, jejich
příbuzné, a pekou si ze svého v jejich peci
koláče pro svou rodinu (přicházejí k nim
pekařiť). Sá. Osv. 1872. 32.

Pekarka, y, f. = pekařka. Slez. Šd. —
P., mlýn u Vel. Byteše.

Pekárka, y, f. = pekařská pec. Mor. Šd.

Pekařka, y, f., sam. a Staré Libně.

Pekarková, é, f., mlýn u Milevska.

Pekárna. Je ru horko jako v p-ně. Us.
Dch. — P. = huba. Strčil do p-ny. U Ko-
šic. BrNt.

Pekárnička, y, f. P. na chlib. Mor. Brt.
D. 190

Pekárník, a, m , der Bäckermeister. Čsk.

Pekařovice, Pekařowitz, sam. u Náchoda.

Pekařský. Ty bys chtěl jísti jen p.
chléb (bílý). Us. Rgl. P. nemoc = spařené
housky (jídlo). — P. ulice, Bäckergasse,
předměstí brněnské; P. Mlýn, Backen-
mühle, mlýn u Police.

Pekařství. Vz KP V. 673. nn.

Pekelec = pícka. Sedni na p., setz' dich
zur Ofenruhe! Dch. Položil to na p. (= po-
věsil na hřebík, nestará se o to). Wtr.
exc. — P. = rybník u Bukovky v Přelouč.
BBr. — P., Pekeletz, sam. u Vamberka.
Cf. Blk. Kfsk. 414 , Sdl. Hr II. 279.

Pekelnický, teuflisch. P. umění. Vrch.
Pekelník = zatracenec. Krnd 50., Výb.
II. 636. Chč., Sš P. Milosrdenství p-kóm
vymysliti. Chč. 637. — P. = pekla hodný.
Neposlúchá-liť obce, buď sobě jako p , po-
han neb zjevný hřiešník; Modléce se ne-
roďte mnoho mluviti, jakoť p-ci neb pohané
činie, mnějíce, by mnohomluvením byli usly-
šáni. Hus I. 146., 306

Pekelný, höllisch. P. duch, Hus, vážně,
Osv., trýzeň, Čch , krajiny, Št., pobojování
(= pekla), Bekämpfung der Hölle, ML. 68.
b, bolesť, Ž. wit. 17. 6., kámen, kamínek.
Mllr 59. — P. Mlýn u Bystřice n. Host.,
u Hranic a u Plzně.

Pekelský Dvůr, Höllhof, u Přibislavě.
P. Mlýn. Sdl. Hr. I. 154., 161.

Pekenec, vz Pekelec.

Pekeš, kše, m. Je ustrojen jako P. (za-
balen). U Rychn. Msk.

Peklant, a, m. = pekelník, nadávka.
Kod.

Peklice, e, f. = petlice. Mor. Knrz.

Peklina, y, f., osada na Slov. u Bytče
v Trenč. Phľd. IV. 317., V. 211.

Peklíř, e, m. = štváč lidí. Na Hané.
Wrch.