304

že, zbytečné m.: dokazuje. Hleděl se blyštěti
cizími slovy, zbytečně m.: blyskotal se;
Hleděl se mu zavděčiti, zbytečně m.: vděčil
se mu. Brt. S. 3. vd. 177. e.

Hledí, n. = pohyblivá čásť přílbice, která
v boji pro obranu obličeje se spouštívala,
ale pohlížení na nepřítele nebránila. Kram.
Slov., Vlšk. 410., S. N.

Hledička, y, f., die Schauerin. Bern.

Hledík, antirrhiHum, das Löwenmaul. H.
větší, a. majus; rolní, a. orontium. Vz Rstp.
1140. H. nízký, nejnižší, nachový, karmínový,
bílý, oranžový, žlutý, tmavočerveNý, krvavě-
červený. sněhobílý. Dlj. 33. Cf. Čl. 82., Čl.
Kv. 239.', Slb. 321., Kk. 189., FB. 57., Schd.
II. 291., Rosc. 135., Mllr. 14.

Hledisko, a, n. = hlediště. Dk., Hdk.
Hlediskosloví, n., -věda, y, f., die Topik.
Šm., Loos.

Hlediště, der Gesichtspunkt. S povšech-
ného h.; s h. krasoumného. Tš. To s dvo-
jího h. uvažováno býti může. Hlv. Hospo-
dářské h. Šp. — H. v divadle, der Zuschauer-
raum, Schauplatz. Dch., Mour.

Hleditruňk, a, m. = břichopásek. Reš.

Hlédka = hlídka. Slov.

Hleď na mne = hledík menší, antirrhinum
orontium, rostl. Slb. 321., Hrb., Mllr. 14.

Hledně, behutsam, bedachtsam. Slov.
Bern.

Hledník, u, m. H. s litinovými záklop-
kami ku pozorování žáru v peci. KP. V. 71.

Hlednosť, i, f. = pozornosť, opatrnosť,
die Behutsamkeit, Bedachtsamkeit. Slov.
Bern.

Hledný = úhledný. Ještě byla žita hled-
nějši než naše. Us. u Chocerad. Vk. — H. ==
opatrný, behutsam. Slov. Bern.

Hledoň, ě, m. v: škaredohledoň = kdo
škaredě hledí. Us. Šd.

Hleďsebe, e, m., Hledseb, ves u Mělníka;
H. či Podbořanky, Hledseb, ves u Veltrus;
11. Dolejší a Malé, Gross-, Klein-Siehdich-
für (Sichtigfür). PL. Cf. Blk. Kfsk. 1314.

Hledy, p!., m. = světla (oči). Škd.

Hlechniti, il, ěn, ění = do hola odříti. —
co: strom. Val. Vck. — se = mozolití se.
Val. Brt. D. 214. Na Slov. sbírati. Ssk.

Hlechnouti. Vz Mkl. Etym. 67.

Hlejbka = hloubka. Us.

Hlejte = hleďte. Us. Bž. 39.

Hlele! seht doch 'mal!

Hlemýžď. 1380. V MV. pravá glóssa. Pa.
Cf. Mz. v List. filol. VII. 215., Mkl. Etym.
65. H-di býložraví, helicidae: h. zahradní,
helix pomatia; keřový, h. hortensis; žíhaný,
h. austriaca; skalní, h. obvia. Frč. 250.
(246.-247.), Schd. II. 535., Kram. Slov.

— H-di masožraví, testacellidae: zahnutec,
žaludenka, sklovatka. Vz Frč. 251. H. ba-
henní, lymnaeus stagnalis, die Flussehnecke;
živorodý, paludina vivipara. Schd. II. 536.

— H-di, helicidae: skleněnka, vitrina; ze-
moun, zonites; sklenatka, hyalina; hlemýžď,
helix- hladovka, bulimus; oblovka, cionella;
vrkoč, vertigo; zrnovka, pupa; vřetnatka,
balea, clausilia; jantarka, succinea. Vz Dud.
10.—11. a jednotí. H. helix, měkkýš: za-
hradní, h. pomatia, die Deckelschnecke,
Weinbergs-; keřový, h. hortensis; hájní, h.

nemoralis; žíhaný, h. austriaca; horský, h.
arbustorum; karpatský, h. carpatica; na-
rudlý, h. carnata; vráskovaný, h. strigella;
plavý, h. fruticum; podstinný, h. umbrosa;
ježatý, h. hispida; srstnatý, h. sericea;
jednozubý, h. unidentata; dvojzubý, h. bi-
dens; skalní, h. lapicida; slepý, h. faustina;
bodlákový, h. ericetorum; obecný, h. ob-
via; ryhovaný, h. costulata; trnitý, h. acu-
leata; okrouhlý, h. rotundata; pomezní, h.
ruderata; malinký, h. pygmaea; drobný, h.
pulchella; žebernatý, h. costata; zuboústý,
h. personata; aksamitový, h. holosericea;
pyskatý, h. obvoluta. Vz Dud. 14.—20. Cf.
Krč. G. 611., Břichonožec, S. N., Slimák. —
H. — hlemýžďově kolečko v hodinách. ZČ.
I. 158. — H., Schneckendorf, ves u Jablon-
ného. Blk. Kfsk. 1314. — H. v uchu, vz
Slov. zdrav.

Hlemýždnice, e, f., die Schneckenhänd-
lerin. Rk.

Hlemýždnický, Schneckenhändler-. Šm.

Hlemýždnictví, n., der Schneckenhandel.
Rk.

Hlemýžďový. H. kolo v chronometru.
Vz Hlemýžď. ZČ.I. 158.

Hlen bathibiový na dně mořském. Vz
Frč. 22. Cf. Mkl. Etym. 65.

Hlenistý = bahnitý. H. riečka. Slov.
HVaj. BD. I. 24.

Hleno = hle ano, ano hle. Byu (byl)-li
tam ? H. byu! Mor. Velká. Brt. L. N. II.
138.

Hlenoniták, u, m., naemaspora, die
Schleimranke, houba. H. šafránový, n. cro
cea. Rstp. 1992.

Hlenosemenka, y, f., sphaeronaema, der
Kugelschleimling, houba. Vz Rstp. 1949.

Hlenotok, u, m. Vz Slov. zdrav., Čs. lk.
IX. 333., X. 397.

Hlenotrus, u, m., myrothecium, der
Scheibenstäubling, houba. H. zelený, h. inun-
datum. Vz Rstp. 1970.

Hlenovitý = hlenu podobný, schleimartig.
H. hmota. Us. Pdl.

Hles, u, m. = hlesnutí. Ani hlesu, kein
Sterbenswörtchen. Dch. Zajikl se a nemůže
o hles dále. Nrd. Blld. 38. Hles (jeho) každý
trápnu vreští muku. Pbld. IV. 10.

Hlesnouti. Ani nehles'. Us. — kam.
V to ticho kolem hlesne siný ret. Kká.
K sl. j. 136. — čím. Rtem zsinalým hlesne.
Kká. Š. 45.

Hlesnutí, n. = hles.

Hlesot. Ticho v zemi, len h. vetierku.
Tóth. B. 31. (21.).

Hlestěti = šuměti, hučeti. Slov. Ba spie-
vať dovol Bože! sťa biela keď na tichej
Nitre hlestí pena. Nitra hlestiaca šumom
nádeje spevov. Tóth. B. 10. 16.

Hlestík, u, m., der Rahmnagel. Šm.

Hlevík, u, m., anthoceros, das Frucht-
horn, mech. H. krapkovaný, a. punctatus;
hladký, a. laevis. Vz Rstp. 1824., SP. II.
100.

Hlevíkovitý. H. rostliny, anthoceroteae :
hledík. Vz Rstp. 1816., 1824.

Hlezen. Vz Mkl. Etym. 65.

Hlezení, n. = hledění, ošetřování. V záp.
Čech. BPk.