Předchozí (672)  Strana:673  Další (674) |
|
|||
673
|
|||
|
|||
Us. Jeho p. neslibuje (neprozrazuje. Sych.)
nic dobrého. D. — Na p., dle zdání. Na p. zdá se býti samá poctivosť. Sych. Na p. byl menší. Na p. mrtvý. Plk. Zvěř na p. hrozná. Us. Jednání na p. (na oko, pod barvou, pod zástěrou, s obmyslem; jednati na oko, na bělo.). J. tr. Na první p.; jest na p. zdráv, šťasten. Nt. Ráj na p. Dch. — Vz Pohledění, — P., vsi a) v Chotěbořsku, b) v Chrudimsku,
c) v Ledečsku. PL. Pohleď, i, f., něm. Frauenthal, ves u Něm.
Brodu. Vz S. N. Pohledání, n., die Aufsuchung, Forde-
rung. Byl Člověk k p. (jehož by pohledal). On jest řečník k p., den man suchen müsste. Sych. Pohledanosť, i, f., vz Dluh. P., lépe: po-
hledávání, 1. vůbec to, čeho kdo na druhém právo má žádati n. vyhledávati; jest tedy předmět práva, zvl. předmět osobného práva; 2. summa peněžní, kterou kdo za kým má. Vz S. N. Die Aktivforderung, Forderung. P. za práci, p. obchodní, dobytná, tržební. J. tr. P. za pravou uznati, zapraviti, ohlásiti, do určitého času ohlásiti, za někým míti; v dluhu ujati; více nežli p. obnáší; výrok o pravosti p-sti učiněný; p-sti dobyti; na zadlužilém nějakou p. míti. Řd. Dáti p. do protokolu, eine F. zu Protokoll anzeigen. J. tr. P. k položce v první, v druhé atd. třídě věřitelů konkursních, Postforderung; p. podstaty po dobrém vyupomínati. J. tr. Vzájemná p., p. proti p-sti, Gegenforderung. J. tr. Vz Pohledávka. Pohledaný, gesucht, verlangt, gefordert.
Jg.
1. Pohledati; pohledávati = něčeho po-
někud n. pilně n. dlouho hledati, suchen, auf- suchen, s vedlejším smyslem dobývání, po- žadování, suchen, fordern, ansuchen, ver- langen, abfordern; žádati,ansuchen,ersuchen. — co. Co zde pohledáváš? D. P. léno (na-
dání na hory, muthen). Jg. Nemám tam co p. Nt. — koho (gt., komu). Musím jiného pána sobě pohledati. V. Aby jiné pohledal manželky. Háj. P. prostředku. Kom. Tako- vého muže musíme pohledati. Us. Takového člověka by tyhle doby pohledal. U Rychn. Navrácení cti své p. Šm. — co, čeho na kom, od koho. On toho na mně, ode mne pohledává. Ros. Poněvadž vy od nás takovou věc pohledáváte. Na Mor. Brt. Pohledám toho na tobě. Us. Náhrady, věcí neslušných na někom p. Sych. Na sedlácích snůška na dě- lání silnice se pohledává. Sych. Kdoby na nezletilých něco měl p. Er. — J. tr. — čeho kde. Račte někoho správného p. mezi sebou, kterýžby uměl atd. Solf. P. svých věcí u koho. Konáč. Já si to budu u soudu pohledávati. Us. u Rychn. P. u někoho 20 zl., ein Guthaben von 20 Gulden bei Jemanden haben. J. tr. P. něčeho při někom. T., Jv. — čeho zač. Jaké odměny smíte za tu práci p. Sych. — co, čeho za kým, peníze. Us. — koho skrze co. Protož ďábel všech skrze vnady těla p., všech zkusiti musí. Rvač. 2. Pohledati, vz Pohleděti.
Pohledávajičnosť, pohledávatelnosť, po- hledávanosť, i, f. = pohledávání, die Forde-
rung. Vz Pohledanosť. Ros. |
Pohledávajičný, pohledávatelný, pohle-
dávaný, gefordert, angesucht. Ros. Pohledávání, n., žádání, Anspruch, m.,
Forderung, Anforderung, f., Guthaben, n. P., žádání něčeho na někom, právo k něčemu. J. tr. P. druhé strany. D. Čeho máš zde k p. ? D. Neměti nic k p. Th. P. v penězích zaplatiti. HGB. Art. 265. Pohledávaný; -án, a, o. P. právo, ein
angesprochenes Recht. J. tr. Pohledávek, vku, m., pohledávání, die
Forderung. Zlob. Pohledávka, y, f., užívanější nežli po-
hledávek. Die Forderung. Мк. Vz Pohledanosť, Pohledávání. P. dobytá, zadrželá, zbylá (ne- zaplacená); výkaz, kniha pohledávek; p-ky ohlásiti, opověděti; p-ky jsou si na odpor, jedna druhé se příčí; p-ky po dobrém vy- upomínati; p. ta činí 100 zl. Šp. Pohledec, dce, m., Pohledetz, ves u No-
vého Města na Mor. PL. Pohledění, n., popatření nač, das Sehen
auf etwas, Ansehen, die Ansicht, Besichtigung, Anschauung, der Anblick. V. Nesuďte z sa- mého p. Br. Zamilované p. D. Neveselého p. V. Hrozný na p. V. Na p. krásný. Br., Jel. Město na p. skvělé. Kom. Na p. zdá se to býti klášter. Pref. Na p. není k rozeznání. Us., Šm. Vz Pohled. Pohleděti, pohleď, ěl, ění a na Mor. -zen,
eni; pohlédnouti, pohlídnouti, dni (na Mor. místy pohleň, sieh, Tč.), dnul a dl, utí; pohlé- dati, pohlídati, (pohlezovati, zastr.), pohlízeti, pohlížeti, el, en, ení; pohlédávati, pohlídávati, pohlízívati, ansehen, anschauen, -blicken, be- sehen, aufschauen, einen Blick thun. Jg. — abs. Pohleď pak, jak podmaněna jest mysl náruživostem. Kom. — kam (nač, k čemu, do čeho). Pohleděvše na se zasmáli se. Bart. Pohleděv naň. Kom. Pohleď na to, co ti pro- spěje. Jel. Vz Hřích. Při poslušenství na vněšné postavení toho, jemuž poslušenstvím povinni jsme, pohlédati potřebno. Sš. L. 47. Pohleď tuto hodinu k skutkům rukou mých. Ben. P. do vody. Lom Pohleďme si v oči. Ros. Pohleď v nebe očima. Kat. 2837. Raděj jsme bolestem pohlíželi v oko. Hdk. C. 12. — kam jak. Měsíc do vězení pohlíží s veselou tváří. Č. Na ptáka s napiatou pozorností p. Ml. Do nebe tváří pokornou pohleděv řekl. Prot. 211. P. na komoně zrakem výra sto- letého. Jab. 141. P. kosířem (na křivo, po straně), Jg., Šm., očkem. Us. Neproměněnou tváří naň pohlézoval. Aesop. — odkud: s věže na město, z domu. Us. Pohleď trochu z hřbitova. Er. P. 514. Ze světel těch báně pohlídává na tě oko Páně. Sš. Br. 17. — komu čeho. Pohlídej mu toho (trochu hlídej). Ros. — po kom. Sedla si tam na bránečku, pohlédala po synečku. Anth. Pohlednutí, pohlídnutí, n., das Anblik-
ken, Anschauen, der Anblick. Na p. půjčiti. Kom. Bolestné jest p. (podívání) naň. Sych. Pohledný člověk, pěkný pohled mající,
ansehnlich, hübsch. Us. Kdesi cosi, že prý není výrostný a při tom (že prý je) nepo- hledný a odšpulený. Sá. Pohledověda, y,ť., die Physiognomik. Rk.
Pohledy, dle Dolany, Pohluda, něm.
Pohler, ves u Březové na Mor. PL. |
||
|
|||
Předchozí (672)  Strana:673  Další (674) |