Předchozí (1049)  Strana:1050  Další (1051) |
|
|||
1050
|
|||
|
|||
dáti se do díla, do práce, míti se k dílu,
ku práci. Z též příčiny kára se frase: víru k něčemu p. Ale ef. též v přeneseném smyslu: Péči k něčemu přiložiti. Chč. 451. a ostatní podobné předcházející věty. Ovšem říkáme také: něčemu uvěřiti, povoliti, při- svědčiti, místo dáti atd. Mladček k tomu mysli nepřiložil. BO. Nepřiložili jeho k hro- bom králóv. BO. — se v čem s kým. Pli se v manželství s ženami cizokrajnými. BO. — co čím: kamenem pohřbeného p. í při-
kryti). Kom. — co jak. Tu lason nábožným obličejem přiloživ ruku na obraz slíbil. Troj. 44. — co proti komu. P-žil jsem k němu svú pečeť proti Janovi. Půh. II 81., 127.— oč. Zima-li o sv. Kateřinu, přilož o peřinu. Er. P. 94. — co v čem. Co se v koupi při- loží (přídavek). — se k čemu, ke komu —- přiblížiti se, připojiti se. I nebudúť se moci přiložiti k tobě bez škody nepřátelé. Ms. (Mus.). Přiložiti, il, ení, přílohem ležeti, brach
liegen, Ruhen. D. Příložka, y, f., Apposition, f. Vz Pří-
stavka. Šm. Príložní rolí = příloh. V.
Příložnice, e, f., die Zuhälterin. Rk.
Příložníček, čka, m., numerius, der Sichler,
pták. D. — P., kasička, der Brachkäfer. Puch. Příložnička, y, f., der Brachpilz. Puch.
Příložník, a, m., der Zuhälter.
Príložný, mohoucí přiložen býti, anleg-
bar, anfügbar. Hranoměř jest bud' p., buď obražný. Presl. Přilstiti se, il, ění, durch List gelangen.
— se ke komu čím. Koll.
Přilubiti, zastr., ale na Slov. posud zalíbiti. Bern.
Přilúčiti, zastr., vz Přiloučiti. Kat. 2117..
Výb. I. 572. Přílud, u. m., příluda, y, f. = vábení,
přilouzení, die Anlockung, Anreizung, Lock- speise. Bern. — P., přízrak, Phantom, n., spectrum. Všecky přístrachy a příludy za nic sobě polož. Ryt. P. noční o nás zažeň. Boč. P-dy noční se straňte. Sš. Hc. 28. Příludka, y, f., příludní příkop, der An-
näherungsgraben, approche. Bur. Vz Příkop. Příludník, a, m., vabič, lakač, der An-
locker. Šm. Příludný, příludový přízrakový, ge-
spenstisch, phantastisch. Kliďte se již od nás preč p-ná snů mamidla. Sš. Hc. 36. — P-ný, anlockend. P. zlato. L. —- P. příkop, vz Pří- ludka. Příludový, vz Příludný.
Příluh, u, m. — příloh. Na Ostrav. Tč.
Příluka, y, f., od přiloučiti co k čemu.
Genitiv p-ky: Nepřítel dostoupil města. Vz Brt. Mtc. IV. 6., Genitiv. Přilúkati, anlocken, koho kam. Všecky
děti k sobě p-kal. Na Ostrav. Tč. Příluky, dle Dolany, ves u Zlína na Mor.
PL. Přilumati, přilámati, an-, hinzubrechen.
— co: haluz. Na Ostrav. Tč.
Přiluzovati, vz Přilouditi. Přílůž, i, f., choť, die Gattin. Krok. 3. 333.
Přilvice, dle Budějovice, Prilwitz, ves. Krok. |
Přilysalý, přílysý, ein wenig kahl.
Rostl. 1. Přím = pru, vz Příti.
2. Přím, vz Přímý.
3. Přím, a, m., ves u Rychnova.
4. Přím, u, m., obyč. příma, y, f., trám,
na kterém patra leží, der Spreitzbalken. Má obilí plnou pernu až pod přímu. Us. v Tře- boňsku. — Přímy = tlustá dřeva v pivo- váře jalové dno upevňující, die Riegeln. Us. Prima, lat., prvá třída (v latin.) školách;
první ton ve skále či stupnici; první směnka; prima sorta, it., nejlepší druh zboží. Rk. —- Prima donna, prvá zpěvačka v divadle. —- Prima vista (a p. v.) = po prvém vidění (i. e. splatná směnka). Rk. — P., sloula ho- dina, kterúž celá na kaple vš. Svatých v pátek o suchých dnech neb nazajtřie sv. Jeronýma zvonie, když se póhonové vy- svědčují. Vz Vš. 568., Gl. 272. Příma, y, f., vz Přím, 4.
Přimáčeti, el, en, ení, zutunken. Vz Při-
močiti. — co kde. P. si chléb v máčce. Na Ostrav. Tč. Přimačkati, přimáčknouti, knul a máčkl,
ut, utí, zu-, andrücken. D. — koho čím kam: rukou ke zdi. Přimalovati, hinzu malen. — co čím
stín tužkou, barvou, štětcem. Přímalý, etwas klein. Jg.
Přimámiti, il, en, ení, gauckelnd herbei-
locken. — koho čím: sliby. Priman, a, m., žák prvé třídy.
Primarní, z lat., prvotin, původní, pri-
mär. P. tvar — první n. původní. P. nemoc, která přímo z jisté škodlivé příčiny zevnější pochází a jež není následkem jiné nemoci. S. N. Vz tam více. Primas, a, m., z lat., první, 1. přednosta
městské správy v 16.—18. stol. (primator), V., Kom., der Stadtvorsteher; 2. titul ně- kterých předních arcibiskupův, jako praž- ského. Rk. V. S. N. Primasovati, primasem býti, das Pri-
matoramt versehen. Exc. Č. Primasství, n., der Primat.
Přímastek, stku, m., die Zugabe von
Schmalz ; die Ausschmückung, Verbrämung. Pověděl to s p-kem. Us. Kál. Přimastiti, il, štěn, ění, přimašťovati, zu
schmalzen, fetter machen. — abs. Přima- štuje, aby lépe chutnalo (chválí). Č. — komu čím: sádlem. Kuch. Primáš, e, m., první houslista. Na Slov.
Hdk. Primat, u, m., z lat., první úřad, der
Primat, Vorrang, die oberste Würde, die Würde u. Gerichtsbarkeit eines Primas. Vz S. N. F., předkováni, prvenství (Sš.) t. j. nej- vyšší správcovství (moc správná) v církvi. Das Amt u. Würde des Pabstes. FS. 122., 126. Chtěl Jan p. či předkování Petra mezi apoštoly v čirém světle vystaviti a proti zašlým pochybám se hájiti. Sš. J. 303. P. lásky s p-tem víry spojen zůstával. Sš. J. 306. Převedení p-tu z východu na západ do Říma. Sš. Sk. 145. P. pravomocnosti, primatus ju- risdictionis, vz Pravomocnosť; p. cti, p. ho- noris. Hý. |
||
|
|||
Předchozí (1049)  Strana:1050  Další (1051) |