1011

Bleskový. B. jas, Osv. VI. 298., roura,
Ves. IV. 102., KP. II. 207., Mj. 392., Schd.
I. 177., S. N., vlak (z Paříže do Cařihradu,
zastavuje se jen v hl. městech).

Bleskúcí, glänzend. B. rúcho. ZN.

Bleskuplný, blitzvoll. Šm.

Bleskurychle = bleskorychle (lépe). Čch.
Petrkl. 33.

Bleskurychlý, lépe: bleskorychlý. B.
zjev. Čch. Dg. ve Kv. 1884. 667.

Bleskutný = bleskutý. Čch. Petrkl. 35.
B. přílba. Čch. B. 151.

Blesnuť = blesknouti, vzniknouti Na Slov.
— kde. Snád blesne lampa vodiča v tme.
Phld. IV. 17. — odkud. Vesna, panna Vesna,
z kieho's otca blesla? Z Boha.

Blesovice, dle Budějovice, ves u Rado-
šiny na Slov. Šd.

Blésti, bledu (zastr. bladu), strb. blesti,
blędą,, blędeši, delilare. Ve kmenu je stříd-
nice za ę; střídalo se tu nepřehlasované a
a přehláska ě, e jako v miesti matu měteš,
strb. męsti, přiesti, přadu, přědeš, strb. pręsti.
Gb. v List. filol. 1883. 111. B. místo blébsti.
Bž. 47. Cf. Mz. v List. filol. 1880. 10. B. =
zmateně mluviti, blábolati. — co. Výb. I.
365. Kmošku, neroď tolik b. Dal. 60. —
jak: Jako ze sna bledeš. Tkadl. II. 86.

Bleša, dle Baťa, os. jm. Mor. Šd.

Bleščice, e, f. = ploštice stvomová. T Tro-
janovic na Mor. Brt.

Bleščičanka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

Blešina, y, f., der Flohstich. Nz. lk.

Blešisko, a, n.. ein grosser Floh. Sm.

Blešivec, vce, m. B-vci, amphipoda, die
Flohkrebse, korýši mají tělo se stran smáčk-
nuté s patrnou hlavou, s trupem a ocasem.

1. B-ci praví, gammarina. B. obecný, gram-
marus pulex, studňový, g. puteanus. —

2. B-vci zvoncoví, hyperida. B. hlodavý,
hyperia Latreillii. Vz Frč. 100.—101.

Bleška, vz Blecha. — B. m. pleška,
kleiner Knopf. U Olom. Sd. U Litovle. Kčr.

Blešník, pulicaria, das Flöhkraut. B.
obecný, p. vulgaris, úplavičný, p. dysente-
rica. Vz Rstp. 873. — B. rdesno. polygonum
persicaria. Vz Rstp. 1258. Cf. Čl. Kv. 189.,
161., FB. 30., 42., Kk. 153., 158., Slb. 235,
433., 440., Kram. Slov. 38., S. N., Bartol.
Göm.

Blešno, a, n., ves u Třebechovic; Plöschen,
ves u Třebnic. Cf. Blk. Kfsk. 682., Sdl. Hr.
II. 49., 55., 68.

Blešný, voll Flöhe. Šm.

Bleštiti, il, ěn, ění = šourem hleděti,
zevlovati. — kam. Co na mne bleštíš? Slez.
Šd. — čím: očima. Ib.

Bletice, dle Budějovice, ves. Arch. II. 203.

Bletka, y, m., os. jm. Mor. Šd.

Blevák, u, m. = salsa, bahnitá sopka,
der Schlammvulkan. Sl. les.

Blevanina, y, f. = blivanina. Rk.

Blevati = blivati. Rk.

Blevice, dle Budějovice, Blewitz, ves u
Zákolan. Cf. Blk. Kfsk. 382., Arch. II. 471.,
Tk. V. 222.

Blfkati = nadávati, aufheissen. — na
koho. Bliká na člověka jako psík. Val. Vck.

Blchaň, dle Bača = kdo jest pln blech.
Slov. Bern.

Blchanisko, a, m. = blchaň. Slov. Bern.

Bliať, blöcken, plärren. Slov. Sak.

Blič, e, m., der Speier. Šm.

Blička, y, f., die Speierin. Šm.

Bliji, vz Blíti.

Blík = homole či kruh stříbra neraze-
ného; Stříbro čisté ve 12 blicích čili kruzích.
Mus. 1880. 442., 233. Původem slova toho
jest Silberblick = lesk stříbra, když přichází
v dokonalou čistotu. Km II. nový běh 206.

Blíkadlo, a, n. = špatné světlo, schlechtes
Licht. Co to máte za b.? U Kr. Hrad. Kšť.

Blíkání, n. = mrkání, mžikání, nictitatio.
Nz. lk. Vz Kram. Slov. 38.

Blikati. — abs. Oko blíká a teče, ucho
ohlušie, nos zpráchnie. Hus III. 136. —
čím: svěcí. Kos. Očima blikaje návěští dává.
Dl — Ad. Jr. dh. přidej: 158.

Blíkava. Cf. Blkati.

Blíkávati, vz Blíkati.

Blíkavě, blinzelnd. Sami b. na své vady
hledí. Jel. Enc. m. 21.

Blíkavý nač. B-ví na oči bývají (nema-
jíce řas a obočí). Ler.

Blikoš, e, m. = blikač. Slov. Ssk.

Blíkoun, a, m. = blíkač.

Bliktry. Tudy Pavel sám všech učených
bliktor se při vyučování svém zdržoval. Sš.
I. 156.

Blín. Vz Mkl. Etym. 9., B. hyosciamus,
das Bilsenkraut, rostl. 1402. (yosquamus. 15.
stol. Byl.). B. černý, h. niger, bílý, h. albus.
Vz Rstp. 1134., FB. 55., Schd. II. 288., Čl.
Kv. 232., Kk. 184., 185., Čl. 75., Slb. 356.,
Sbtk. Rostl. 282-283., MV., Kram. Slov.
38., Rosc. 133. Otrávení kořenem blínu. Čs.
lk. II. 208., X. 118.

Bliňavo. Je mi b. (nanic). U Rychn.

Blind, něm., o skle na Mor. = pošlý.

Blinda, y, f., die Finne im Gesichte.
U Příbora. Mtl. — B. = vrba, lit. Sbtk.
Rostl. 133.

Blínek, nku, m., der Pfannkuchen, rus.
pečivo. Mz. Mkl. Vz Blinník.

Blingati = blinkati. Slov. Ssk.

Blink = hlas, který povstává, udeří-li se
na něco tvrdého. Kamen udělal b.; Dala mu
blink po hlavě Ostrav. Tč.

Blinka, y, m., os. jm. Na Vsacku. Vck.

Blinkač, e, m. = zvon. Slov. Ssk

Blinkálek, lka, m., os. jm. Mor. Šd.

Blinkati = tlouci, schlagen. U Příbora.
Mtl. — koho jak čím. Někoho holí po
hlavě b.; Blinknu tě, až budeš míti dosť.
Ostrav. Tč. — B. = cinkati, zvoniti. Také
na Slov. Ssk., Loos. To jen blinkalo, tak
ho bila po hlavě vařechou. Ostrav. Tč.

Blinknouti, vz Blinkati.

Blinník, u, m. = blínek. Mz. Mkl.

Blínovina, y, f., der Bilsenkrautsaft. Slov.
Ssk.

Blínovitý, bilsenkrautartig. B. rostliny,
hyosciameae: blín. Vz Rstp. 1117., 1134.

Blisk, u, m. = blisknutí. B. lebo blist je
to, čo se bliští. Slov. Hdž. Šlb. 39. — B.,
das Flittergold. Slov. Ssk., Koll. Zp. II.357.

Blískání, n., das Blitzen. Ž. wit. 17. 15.

Blískati, vz Blyštěti, Blýskati. — B.,
plauschen. Co to blískáš? U Uh. Hrad. Tč.

353*